Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Majitel kamenolomu chce místo uzavření těžit dál, místní jsou proti

  4:53aktualizováno  4:53
Těžba v kamenolomu Baldovec u stejnojmenné osady na Prostějovsku už se pomalu měla chýlit ke konci. K radosti místních, kterým desítky let ztrpčují život těžké náklaďáky projíždějící přímo pod okny domů. Majitel lomu však nyní žádá o povolení k další těžbě. Drtivá většina osady s tím nesouhlasí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Otřesy, trhliny na domě i odlétávající kameny a hluk z projíždějících nákladních aut vadí například obyvateli Baldovce Josefu Grmelovi. „V zatáčce před svým domem jsem byl dokonce jednou při vyhýbacích manévrech ohrožen nákladním vozidlem. Auta vjíždějí na obrubník a ten už je v některých místech poškozený,“ rozčiluje se Grmela.

Lom vadí řadě místních, petici proti němu podepsalo přes sedm desítek obyvatel osady. Těžba podle nich přináší dopravní zátěž, exhalace a devastaci silnic. Obávají se také, že hloubení lomu může kontaminovat podzemní vody a vést k úbytku vody ve studních i v potoku Bílá voda, který je zásobárnou klíčové říčky Punkvy.

„Vůči následujícím generacím máme povinnost zachovat přírodní bohatství v obci a jejím okolí, do kterého lze zařadit Moravský kras, který by mohl být hloubením lomu ohrožen. Proto s rozšířením těžby nesouhlasíme,“ stojí v petici.

Obec zatím dostává za nepříjemnosti do 40 tisíc ročně

Nespokojení obyvatelé již založili občanské sdružení, které se zapojilo do procesu EIA. V něm úřady posuzují, jaký bude mít těžba vliv na přírodu malebné Drahanské vrchoviny.

„Veřejná část EIA už proběhla. Postoj obce je neutrální. Zastupitelstvo se usneslo, že tuto věc musí posoudit odborníci, nikoliv my jako laikové,“ sdělil Jiří Szymsza, starosta Rozstání, pod které Baldovec spadá. Právě tato osada podle něho trpí nejvíce. Vadí hlavně doprava, protože nákladní vozy jezdí přímo přes osadu.

„Myslím, že 95 procent zdejších obyvatel je proti. V tuto chvíli ovšem obec nemá páky, jak projednání zastavit, pokud to schválí dotčené orgány životního prostředí,“ podotkl starosta.

Rozstání chce nicméně s majitelem lomu jednat o kompenzacích. Obec zatím dostává do 40 tisíc korun ročně. „Majitel ale veřejně přislíbil, že by podporu zvýšil. O konkrétních částkách jsme ale zatím nejednali,“ dodal Szymsza. Z peněz by obec mohla zaplatit v Baldovci třeba chodníky.

Zavézt, nebo dotěžit? Podle majitele je pro místní lepší to druhé

Majitel kamenolomu Josef Pernica z nedalekého Lipovce tvrdí, že pokračování těžby a prohloubení lomu bude paradoxně k přírodě a k životu v okolí vstřícnější.

„Existují dvě varianty. Buď se těžba zastaví a lom se začne zavážet zeminou. To může trvat i třicet let. Stejně dlouho, jako se zde těžilo. Spíš déle,“ odhadl majitel. Druhá varianta podle něj počítá s tím, že po deseti, maximálně šestnácti letech provoz skončí a lom se zatopí spodní vodou. „Nákladní auta přestanou jezdit a vznikne vodní plocha, kolem které se vysází les,“ slíbil Pernica.

Lom podle něj navíc přináší pracovní místa a Rozstání má zdarma materiál na opravy cest. Těžař tvrdí, že podzemní voda ohrožená nebude a ani znečištění prý nehrozí, protože v lomu se používají výhradně ekologické oleje. „Jiná cesta než přes Baldovec bohužel do lomu nevede,“ pokrčil rameny Pernica.

Stopku může lomu vystavit nový územní plán

Občanské sdružení Moravský kras, které proti těžbě protestuje, však nyní má v rukou důležitý trumf. Lom totiž jde proti územnímu plánu.

„Uvažovaný záměr pokračování těžby kamene není podle názoru stavebního úřadu v souladu s územně plánovací dokumentací obce Rozstání,“ sdělil vedoucí stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova Jan Košťál.

Posudek EIA územní plán nezkoumá, pro těžaře však jeho změna může být do budoucna velký zádrhel. Rozstání nyní shodou okolností připravuje úplně novou územně plánovací dokumentaci. „Majitel lomu může navrhnout změnu územního plánu, ale jak to dopadne, to bych nyní nepředjímal,“ řekl starosta Rozstání Szymsza.

Předseda sdružení Moravský kras Roman Brablec je přesvědčen, že těžba by měla skončit. „Negativní dopady na přírodu a obyvatele nelze odpovídajícím způsobem kompenzovat. Naší povinností je dbát o předání krajiny a přírodního dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím,“ prohlásil Brablec.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.