„Mohu potvrdit, že policie v obou sídlech zasahovala. Vedení úřadu ví, čeho se zásah týká, s ohledem na probíhající vyšetřování nás ale policie požádala, abychom žádné bližší informace neposkytovali,“ řekla mluvčí úřadu Michaela Linhartová.
Konkrétnější nebyl ani mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták.
„Provádíme úkony trestného řízení, které dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Zlín. To je vše, co mohu v tuto chvíli říct, protože v době provádění úkonů žádné informace, včetně toho kde probíhají a čeho se konkrétně týkají, neposkytujeme,“ uvedl mluvčí.
„Předpokládám, že pokud se bude trestní řízení vyvíjet standardním způsobem, mohli bychom nějaké bližší podrobnosti zveřejnit na konci týdne,“ dodal.
Jak připomněla ČTK, ROP Střední Morava měl v letech 2007 až 2013 k dispozici více než 18 miliard korun. Podpořil zhruba 1200 projektů obcí, měst, krajů, podnikatelů a neziskových organizací.
„Dlouhodobě jsme upozorňovali na to, že se tam dějí věci na hranici trestných činů. Zlínský a Olomoucký kraj za to nesou zodpovědnost. Řada projektů byla dle mého názoru předražená, dotovala se golfová hřiště a podobně. Stalo se tam více případů, za které mohou padnout obvinění,“ míní o motivu policejního zásahu poslanec a opoziční krajský zlínský zastupitel za STAN Petr Gazdík.
Podobný policejní zásah zažily oba kraje na podzim
Poslední podobný policejní zásah se odehrál v Olomouckém a Zlínském kraji loni na podzim. Příslušníci protikorupční policie tehdy těsně před komunálními volbami zajišťovali dokumenty mimo jiné na magistrátech v Olomouci, Přerově i Zlíně, a také na krajských úřadech obou regionů (více čtěte zde).
Co přesně bylo cílem zásahu, policie ani tehdy neupřesnila, podle informací MF DNES jí ale šlo o projekty spojené s výzvou 09 Integrovaného operačního programu.
Tu v roce 2010 ji vypsalo ministerstvo vnitra a zjednodušeně řečeno šlo o dotace mimo jiné na vybudování datových sítí, zajištění přenosu dat, jejich zabezpečení a elektronizaci služeb radnic, například formulářů. O tyto evropské peníze se mohla ucházet pouze statutární města, rozdělovala se mezi ně zhruba miliarda korun.
V reakci na zásah olomoučtí radní zaútočili na policii obviněním, že načasování akce je podle nich snahou o ovlivnění výsledků komunálních voleb (podrobnosti čtěte zde).
