„Prodali jsme přes šestnáct hektarů pozemků, na nichž má stát hráz vodní nádrže. Do konce roku dostaneme dvacet milionů korun, v příštím roce pak dalších pět. Jsme spokojení,“ shrnul starosta Špiček Vladimír Zamazal. Na pozemcích, které obec prodala, roste lužní les.
„Nedá se v něm hospodařit, takže z něj nebyl žádný užitek. Utržené peníze jsou pro obec rozhodně větším přínosem než držení lužního lesa,“ doplnil starosta. Zmínil, že vesnice ročně hospodaří s rozpočtem 3,6 milionu korun.
Ještě v létě to přitom v obcích na takovou spokojenost nevypadalo. Stát původně za pozemky, které nepatří mezi stavební, nabízel 94 korun za metr čtvereční. Poté, co se starostové proti tomu ohradili, zvýšila vláda výkupní cenu na 150 korun za metr.
S prodejem už souhlasili i obecní zastupitelé v Ústí, které má pod hrází zhruba hektarový pozemek. Do obecní pokladny tak příští rok přibude téměř 1,7 milionu korun. „Pozemek nejsme schopni využít tak, aby přinesl stejný zisk, jaký nám teď jednorázově nabízí Povodí Moravy. Peníze odložíme. Pomůžou nám v budoucnu například s rekonstrukcí základní školy,“ vysvětlil starosta Libor Vykopal.
Na výkup pozemků jsou vyhrazeny ještě tři roky
Další obce, například Černotín, Skaličku nebo Milotice nad Bečvou, kterých se stavba vodní nádrže také týká, Povodí Moravy zatím neoslovilo. Ani tam však nechtějí výstavbě bránit. Některé obce mají ale podmínku - chtějí, aby i pro ně Povodí něco udělalo. Například v Černotíně chtějí prosadit úpravu koryta Hluzovského potoka.
„Když my pomůžeme s ochranou měst níže po toku, chceme, aby se ochrany dočkali i naši obyvatelé. Hluzovský potok se v roce 2009 rozvodnil tak, že voda tekla i přes náves,“ vysvětlil starosta Jiří Andrýs.
Povodí Moravy počítá s tím, že vykupovat pozemky pro vodní dílo Skalička bude až do roku 2020. Jak dříve sdělil ředitel Jan Hodovský, náklady na výkupy nemovitostí se budou pohybovat kolem 680 milionů bez DPH. Samotná stavba nádrže má začít v roce 2023. Její cena se odhaduje na 2,7 miliardy korun.
O klíčovém protipovodňovém opatření na Bečvě se mluví už desítky let. Od roku 2003 se na Hranicku plánoval poldr, který ale neměl příliš zastání u místních obyvatel. Suchá nádrž by se totiž začala plnit až o povodních. Lidem se nelíbila jak samotná stavba, tak podmínky, které jim stát při prodeji nabízel.
Podle ekologů řeka kvůli nádrži ztratí štěrkonosnou funkci
To by se nyní mohlo změnit. Jak tvrdí mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař, Skalička je první vodní dílo, u kterého stát při výkupech nemovitostí využívá takzvané motivační koeficienty. Ty násobí cenu stanovenou znaleckým posudkem.
„Koeficienty zohledňují mimo jiné i náklady na stěhování, přesun podnikatelských aktivit, náhradu za ušlý zisk, náklady na změnu osobních dokladů v případě trvalého bydliště a další,“ uvedl Chmelař.
Standardní přitom podle něj je, že při výstavbě vodních děl a protipovodňových opatření nedostanou vlastníci víc, než řeknou znalecké posudky.
„Nabízené náhrady za pozemky a stavby dotčené výstavbou vodního díla Skalička tedy představují v rámci přípravy vodních staveb naprostou výjimku,“ dodal Chmelař.
Poldr je od roku 2005 dimenzovaný na pětatřicet milionů metrů krychlových vody. Stát by měl na katastru sedmi obcí. Původně se měl plnit vodou až v případě, že hladina vody v Bečvě stoupne nad hranici 650 kubíků za sekundu. Nyní Povodí Moravy chce, aby nádrž byla zatopená trvale.
Postupem času se totiž ukázalo, že krajinu v Pobečví nemusí trápit jen povodně, ale také stále častější období sucha. Nádrž bude proto sloužit i jako zásobárna vody. Tyto plány se ale nelíbí ekologickým organizacím. Vadí jim, že nádrž se stálou vodní hladinou připraví Bečvu o jednu z nejdůležitějších funkcí - štěrkonosné řeky (více čtěte zde).
