Suchou nádrž, tedy poldr, pro oblast Teplic nad Bečvou plánovali vodohospodáři v Kamenci, místní části Skaličky. Starostové ale od loňska více prosazují variantu vodní nádrže a Povodí Moravy není proti.

Suchou nádrž, tedy poldr, pro oblast Teplic nad Bečvou plánovali vodohospodáři v Kamenci, místní části Skaličky. Starostové ale od loňska více prosazují variantu vodní nádrže a Povodí Moravy není proti. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Ekologové nesouhlasí se stavbou klíčové protipovodňové nádrže na Bečvě

  • 11
Vybudovat na řece Bečvě vodní dílo Skalička, jak se nově nazývá někdejší poldr Teplice, nebude zřejmě tak jednoduché, jak se zprvu zdálo. Ekologové proti tomu mají výhrady. Vadí jim, že nádrž se stálou vodní hladinou poškodí důležitou štěrkonosnou funkci Bečvy.

S plánem postavit na Hranicku vodní nádrž přišli loni v létě zástupci Povodí Moravy a starostové obcí, kterých se měl dotknout poldr Teplice. Ten se téměř 20 let považoval za jediné řešení, které dokáže ochránit obce podél Bečvy před stoletou povodní, jaká se tudy prohnala v roce 1997.

Suchou nádrž, kterou by zatopila až velká voda, se však nedařilo prosadit u místních obyvatel. Povodí se za léta jednání podařilo vykoupit jen třetinu potřebných pozemků. Loni se proto starostové se státním podnikem dohodli na kompromisu - místo poldru chtějí nádrž se stálou vodní hladinou. Jenomže taková stavba nemá podle ochránců přírody na Bečvě co dělat.

Nádrž Skalička

Kromě Špiček nebo Skaličky zasáhne nádrž do obcí Černotín, Milotice, Hustopeče, Zámrsky a Němetice. Všude tam se nyní konají veřejná setkání se zástupci Povodí Moravy. Podnik už má k dispozici přes 500 milionů korun na výkupy pozemků, stavba za víc než dvě miliardy korun by se měla začít budovat po roce 2022.

„Přehrada zachytává přirozený chod štěrků a také představuje nepřekonatelnou překážku pro migrující živočichy,“ řekl Jiří Pavelka ze Severomoravského regionálního sdružení Českého svazu ochránců přírody.

Ekologové tvrdí, že v případě Bečvy, která je naší největší štěrkonosnou řekou, je to katastrofický scénář.

„Řeka zbavená štěrků, na jejichž odnos jinak vynakládá značnou část své energie, si uvolněnou sílu vybije v erozi dna. Takto se z původně štěrkonosných řek s mělkým a širokým řečištěm stávají hluboké kaňony zaříznuté do podloží,“ upozornil Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu, která se zabývá ochranou vodních toků. Přesně to se podle něj stalo například na řece Morávce nad Frýdkem-Místkem poté, co vznikla vodní nádrž Morávka.

Projektanti navrhují jako řešení problémů obtokové říční koryto

Povodí uznává, že Bečva je významnou štěrkonosnou řekou, a tvrdí, že v projektu vodní nádrže Skalička proto počítá s řešením průchodu splavenin.

„Jde o velmi diskutovanou otázku, která má své řešení v opatření managementu štěrků. Takzvaný management environmentálních fenoménů je v moderní ochraně přírody již běžná věc. Sečou se louky, na kterých by jinak nerostly vzácné rostliny, vysazují se chráněné druhy živočichů a uměle se vytváří i vodní tělesa, která mají mít rysy přírodních prvků,“ argumentuje mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Projektanti v případě Skaličky navrhují obtokové říční koryto, něco jako by-pass pro migraci vodních, ale i suchozemských živočichů.

„V rámci manipulace a údržby vodního díla se počítá i s podporou splaveninového režimu,“ podotkla Kučerová. Projektování Skaličky je však podle ní teprve na začátku, stejně jako projekty pro průzkumy a analýzy území, kterých se stavba bude týkat.

„Výstavba vodního díla Skalička bude mít vliv na ekosystém řeky, ale bude připravena řada zmírňujících a kompenzačních opatření. O jejich charakteru a rozsahu však rozhodne proces posuzování vlivů na životní prostředí,“ shrnula.

Ochránci by měli zažít stoletou povodeň, zlobí se starosta

Jedním z důvodů, proč Povodí Moravy mění suchou nádrž za vodní, jsou stále častější období sucha.

„Je zde riziko nedostatečného ředění vypouštěných odpadních vod. To může mít fatální dopady na ekosystém řeky. Vodní dílo může dobře fungovat při obou hydrologických extrémech - povodních i suchu,“ doplnila mluvčí Povodí Moravy.

Starostové prosazují vodní nádrž hlavně proto, že se jim taková stavba bude snáz popularizovat u místních. Tvrdí, že příjemnější bude pohled na vodní hladinu než na ohrázovanou suchou nádrž. Navíc se tam bude dát koupat či chodit na ryby. Díky tomu bude podle nich také jednodušší přimět k prodeji majitele pozemků. Z iniciativy ekologů tak starostové nadšení nejsou.

„Nevím, kde ochránci přírody bydlí, ale měli by se nastěhovat na třídu Komenského v Přerově a zažít tam stoletou povodeň,“ uvedl například starosta obce Špičky Vladimír Zamazal.