Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hráze ochrání Troubky nejdřív v roce 2019, dvaadvacet let po povodni

  5:53aktualizováno  5:53
Pokud půjde všechno hladce, mohly by být Troubky chráněny před stoletou vodou v roce 2019. To je dvaadvacet let poté, co je povodeň prakticky smetla z povrchu. Troubečtí se dlouho nemohli s Povodím Moravy domluvit na tom, jak bude ochrana jejich obce vypadat. Shodli se teprve letos v květnu.

Troubky na Přerovsku smetly povodně roku 1997, obnovenou ves ale záplavy znovu silně poničily o třináct let později (na snímku). Ochrana před velkou vodou se přesto začne stavět nejdříve v roce 2019. | foto:  Dan Materna, MAFRA

„V září jsme podepsali s Povodím Moravy memorandum o společné spolupráci, které předtím schválili naši zastupitelé,“ přiblížil troubecký starosta Radek Brázda.

Od roku 2010 se Troubky s Povodím přely o to, jak by měla opatření vypadat. Povodí nejprve zpracovalo svůj vlastní projekt spočívající v takzvaném ostrovním ohrázování obce.

„Toto řešení je náročné vzhledem k délce navrhovaných hrázových systémů a především k řešení systému studní a odvodnění zastavěné části obce, aby se snížil nárůst hladiny podzemní vody při povodních,“ řekla mluvčí Povodí Gabriela Tomíčková.

Spor o to, kdo navrhne hráze, nakonec rozhodla pravidla dotací

Troubky ale tento návrh odmítly a nechaly si zpracovat vlastní verzi, která spočívala v oddálení hrází od obce.

„Tento alternativní návrh ale zvyšoval riziko povodňového ohrožení pro okolní obce a zhoršil by odtokové poměry níže po toku,“ podotkla Tomíčková. Náklady na první projekt jsou přitom odhadovány na 400 milionů korun, na druhý pak až půl miliardy.

Nakonec se letos v květnu obě strany dohodly na tom, že přednost dostane řešení navrhované Povodím Moravy. Do Troubek tehdy kvůli tomu přijel jak šéf Povodí Moravy, tak i ministr zemědělství Marian Jurečka, jehož resort rozděluje dotace na protipovodňovou ochranu.

„Rozhodlo především to, že podle pravidel udělování dotačních titulů by náš návrh peníze nezískal, zatímco projekt Povodí Moravy ano. A nebylo by v silách obce, aby tak nákladnou stavbu financovala sama,“ vysvětlil Brázda.

„Ministerstvo zemědělství nechalo pro obě varianty zpracovat posudek strategického experta, který zhodnotil finanční náročnost protipovodňových opatření a hodnotu ochráněného majetku. Na základě tohoto posudku vyšla efektivněji varianta Povodí Moravy,“ připomněla Tomíčková.

Obec čeká výkup pozemků od téměř tří stovek vlastníků

V Troubkách ale nyní musí vyřešit především výkupy pozemků. Ke stavbě hrází je potřeba přesně 355 parcel, které mají 273 vlastníků.

„Kvůli majetkoprávním vztahům jsme přijali pracovnici, která se touto problematikou intenzivně zabývá,“ doplnil Brázda (více o čtěte zde).

Situace je však podle jeho slov komplikovaná. „Je to mravenčí práce. Měsíčně například proběhne pět až deset změn ve vlastnictví pozemků kvůli úmrtím či jejich převodům,“ podotkl. Obec je připravena i na to, kdy někteří majitelé své parcely nebudou chtít prodat.

„Některé parcely směníme, máme naštěstí k dispozici poměrně dost obecních pozemků, například i orné půdy,“ řekl starosta.

Troubky musí také připravit úplně nový územní plán

Ani zajištěním parcel ale problémy nekončí. Další věcí, kterou se budou muset v Troubkách zabývat, je změna územního plánu.

„Bude to hodně složité, změn je tolik, že prakticky bude nutné udělat územní plán nový. I když půjde vše bez komplikací, potrvá to nejméně jeden a půl roku. Když k tomu připočteme řízení EIA o dopadech stavby na životní prostředí, územní a stavební řízení a také tendr na dodavatele, dostáváme se někdy na roky 2019 až 2020,“ odhadl datum možné realizace starosta Troubek.

Podobně to vidí Povodí Moravy. „Pokud budou výkupy probíhat bez problémů, bylo by reálné začít s výstavbou ochrany Troubek již v roce 2019,“ uvedla Tomíčková.

Povodněmi byly ve své novodobé historii Troubky postiženy už dvakrát. Nejprve v červenci roku 1997. Tehdy zemřelo devět lidí, sto osmdesát domů spadlo hned, dalších sto padesát musely zbourat bagry. Škody se vyšplhaly na půl miliardy korun.

Už rok nato se obec snažila prosadit výstavbu ochranné hráze, ale plány ztroskotaly na tom, že ze zhruba 190 vlastníků nechtělo devět lidí prodat své pozemky. V roce 2010 pak přišla další povodeň, tehdy nadělala škody za 400 milionů korun, obešla se ale naštěstí bez ztrát na životech.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.