Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přerov chce zónu bez letiště za dvě miliardy, Bochoř tu levnější

  19:10aktualizováno  19:10
Až na dvě miliardy korun může přijít vybudování strategické průmyslové zóny v Bochoři. S těmito náklady počítá dražší varianta bez přistávací plochy a jedním velkým investorem v areálu. Levnější alternativa navrhuje dráhu zachovat a zónu obsadit více investory. Obě řešení mají své zastánce i odpůrce.

Letecký pohled na část areálu letiště v Bochoři, které leží poblíž Přerova. | foto: Libor TeichmannMF DNES

„Pokud by vláda rozhodla o strategické průmyslové zóně bez letiště, tak by celková částka dosáhla přibližně 959,5 milionu korun bez započtení nákladů na sanace staré zátěže, pyrotechnický průzkum, výkupy pozemků a nákladů na rekonstrukci letiště v jiné lokalitě dle požadavků ministerstva obrany,“ řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Po vyčíslení dodatečných nákladů by tak výsledná částka pro tuto variantu byla výrazně vyšší. „Podle předpokladů by přišla na dvě miliardy korun, když připočteme náklady na rekonstrukci letiště v Bechyni, které jako náhradu za Bochoř požaduje armáda,“ upřesnil starosta Bochoře Ivan Michna.

Ten se jako zástupce obce účastní jednání meziresortní pracovní skupiny, kde zástupci ministerstev, obcí či kraje hodnotí jednotlivé varianty nové průmyslové zóny.

Kromě toho by přišlo prakticky vniveč funkční letiště, které má podle ministerstva obrany účetní hodnotu téměř 1,5 miliardy korun.

„V roce 2013 činila účetní cena majetku, který byl převeden k hospodaření státnímu podniku LOM Praha, 1 miliardu a 413 milionů korun,“ upřesnil mluvčí ministerstva Jiří Caletka.

Armáda chce letiště v Bochoři zachovat, nebo zprovoznit jiné

Armáda nyní letiště stále využívá v rámci leteckého výcviku a nacházejí se zde také objekty důležité pro obranu státu. Ministerstvo obrany proto preferuje variantu s ponecháním přistávací dráhy pro zajištění leteckého provozu, případně bude chtít vhodnou náhradu.

„V důsledku zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace resort obrany požaduje zachování letiště v rámci areálu Přerov, nebo zprovoznění jiného vhodného letiště,“ doplnil Caletka.

„Pro variantu s letištěm je zatím větší část zúčastněných. Na odstranění přistávací plochy tlačí především zástupci města Přerov a Olomouckého kraje. My jsme také pro zachování letiště. Vzniknou tak dvě zóny oddělené přistávací plochou, kde najde místo více investorů. Kdyby nějaký odešel nebo zkrachoval, nevznikne takový problém a bude snazší ho nahradit,“ míní Michna.

Výhodou zóny, v níž by byla ponechána přistávací dráha, je i to, by přišla levněji. „Náklady na druhou variantu s letištěm dle předběžné studie dosahují výše přibližně 805,4 milionů korun, a to bez započtení nákladů na sanace staré zátěže, pyrotechnický průzkum a výkupy pozemků,“ uvedl Kotrba.

Důvody, proč by naopak město Přerov vidělo raději zónu bez letiště, shrnula mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová: „Radní se většinově shodují, že ve variantě s letištěm by se současný prostor o velikosti zhruba 300 hektarů rozdělil na severní a jižní část, roztříštil by se a tím pádem by byl pro velké a strategické investory nezajímavý.“

Přerov si navíc od zóny slibuje snížení nezaměstnanosti, která v okrese činí až osm procent a je tedy nejvyšší v celém Olomouckém kraji.

Mohlo by to skončit jako v Holešově, kde obří zóna leží ladem

„Obávám se, že pro velkou průmyslovou zónu se najde v Přerově jen malá část kvalifikovaných pracovníků a že je bude nutné dovážet z okolních regionů. Navíc značnou část lidí bez práce v Přerově tvoří dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou pro takový účel prakticky nepoužitelní,“ oponuje bochořský starosta.

Bochoř by podle něj mohla dopadnout podobně jako Holešov. „Tam mají velkou průmyslovou zónu, která leží ladem. Tady by se investovaly dvě miliardy, a když nepřijde žádný velký investor, budou to jen vyhozené peníze,“ řekl Michna.

„Obě varianty zvažované průmyslové zóny v Bochoři – o rozloze cca 350 hektarů se zachováním letištní plochy a zhruba 540 hektarů bez ní – mají své výhody i nevýhody. Cílem meziresortní pracovní skupiny je připravit sumarizaci obou variant, a tu předložit vládě. Důležité a klíčové je v tuto chvíli vytvořit novou, dostatečně velikou průmyslovou zónu pro investiční projekty vyžadující více než 20 hektarů plochy. Takových je nyní v České republice nedostatek,“ shrnula za agenturu Czechinvest její mluvčí Petra Menclová.

Do proměny letiště v Bochoři na průmyslovou zónu už letos první peníze šly. Vláda dala na demolici leteckých a palivových krytů celkem 850 milionů korun.

„Kromě pyrotechnického a geotechnického průzkumu lokality byla současně zadána analýza rizik ohrožení životního prostředí, která určila stupeň kontaminace horninového prostředí a podzemní vody a na základě které byl navržen další postup ověřovacích a sanačních prací,“ popsal Kotrba.

Kromě toho už je připravena studie, která řeší dopravní napojení zóny na připravovanou dálnici D1.

Myšlenku vznik průmyslové zóny v Bochoři inicializovala letos na jaře agentura CzechInvest v souvislosti s možným příchodem strategicky významného investora, který se ale mezitím rozhodl pro jinou lokalitu. Podle některých zdrojů šlo o automobilku Jaguar Land Rover, která údajně měla zaměstnat až šest tisíc lidí. Nakonec se ale rozhodla pro Slovensko.



Subaru Forester 2,0i ACTIVE 6MT
Subaru Forester 2,0i ACTIVE 6MT

r.v. 2016, naj. 3 500 km, benzín
649 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.