Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo kasáren haly. Olomouc plánuje v Neředíně novou průmyslovou zónu

  14:42aktualizováno  14:42
Olomouc chce přilákat nové investory, nemá jim ale co nabídnout - všechny městské průmyslové zóny jsou už plné. Radnice proto přichází s plánem přetvořit nevyužívaný areál bývalých kasáren v Neředíně. Pokud se jí to podaří, budou mít firmy k dispozici téměř 19 hektarů. V areálu by mohly vzniknout stovky pracovních míst.

Haly v bývalých kasárnách v Neředíně jsou určené k demolici. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Podle územního plánu lze pozemky v lokalitě, které jsou ovšem z větší části v soukromých rukou a město je bude muset vykoupit, využívat ke smíšené průmyslové výrobě. „Areál by mohl najít využití především v oblasti zpracovatelského průmyslu,“ upřesnil primátor Antonín Staněk.

Radnice již zahájila přípravy plánu, když odsouhlasila zpracování investičního záměru. Tento dokument město přiloží k žádosti o příspěvek na regeneraci kasáren, který se bude snažit získat z dotací ministerstva průmyslu a obchodu.

Zóna s názvem Kasárna Neředín by měla vzniknout ve dvou etapách. První zahrnuje plochu u silnice z Olomouce na Topolany o výměře přibližně šesti hektarů, které vlastní město. Druhá etapa počítá s výkupy pozemků o rozloze více než 12 hektarů od soukromých vlastníků.

„Pokud se v rámci přípravy regenerace areálu podaří vyřešit veškeré složité majetkoprávní vztahy a dosáhnout na dotační peníze, mohla by celá budoucí průmyslová zóna dosáhnout plochy 18,6 hektaru,“ upřesnil Žáček.

K časovému harmonogramu projektu řekl, že první investoři by mohli do neředínské zóny zamířit v roce 2018. „To mluvím o první etapě, o pozemcích ve vlastnictví města. Obě etapy jsou předběžně naplánovány na pět let,“ doplnil.

Zóna může Olomouc stát asi 20 milionů, odhaduje Žáček

Celkové náklady na vybudování zóny, které budou tvořit výdaje za rozvody inženýrských sítí, nové dopravní napojení areálu a na výkupy pozemků, náměstek odhaduje na zhruba 50 milionů korun.

„Z ekonomického zhodnocení projektu nám vyšlo, že pokud od vstupních nákladů odečteme předpokládané výnosy z prodejů pozemků investorům a dále dotaci, o kterou žádáme a která může dosáhnout až 75 procent uznatelných nákladů, dostaneme se na 20 milionů korun. To je položka, jež by šla na vrub městského rozpočtu,“ řekl.

Podotkl ovšem, že se jedná jen o hrubou orientační částku, jejíž výše se bude odvíjet mimo jiné od prodejních cen pozemků - kolik za ně investoři budou ochotní zaplatit. „To neumíme dopředu předpovědět, takže zmíněných 20 milionů určitě není žádné dogma,“ dodal.

Radnice počítá i s variantou, že nemusí se žádostí o příspěvek uspět. Za této situace by podle Žáčka zónu zřejmě budovala na vícero etap a ve spolupráci s investory, respektive s budoucími vlastníky pozemků v zóně.

Vedení města si od neředínského areálu slibuje řádově stovky nových pracovních příležitostí. „Přesnější číslo nejsem schopen v tuto chvíli říct, bude záležet na tom, čím se budou investoři zabývat. O jednotky stovek nových míst by se ale jednat mělo,“ řekl Žáček.

Podle CzechInvestu investoři mají o Olomouc zájem

Novou zónu bude město nabízet mimo jiné prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která už začátkem roku zařadila neředínský areál do centrální databáze brownfieldů.

„Podle CzechInvestu se investoři na Olomouc ptají, mají o ni zájem. Víme o dvou konkrétních zájemcích, jde o firmy, které už v Olomouci působí a potřebují navýšit své výrobní kapacity,“ uvedl náměstek.

Olomoucká radnice nechala v minulosti vybudovat dvě průmyslové zóny. V letech 1999 a 2000 investovala do areálu Keplerova, ve kterém si pořídily pozemky například belgická firma Fardis, francouzská společnost Leroy Somer či britská Senior Automotive.

V roce 2006 pak město dokončilo zónu Šlechtitelů, kde našly azyl spíše menší provozy. Oba areály jsou již zaplněné. Totéž platí také o průmyslové zóně Pavelkova.



Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.