Podle územního plánu lze pozemky v lokalitě, které jsou ovšem z větší části v soukromých rukou a město je bude muset vykoupit, využívat ke smíšené průmyslové výrobě. „Areál by mohl najít využití především v oblasti zpracovatelského průmyslu,“ upřesnil primátor Antonín Staněk.
Radnice již zahájila přípravy plánu, když odsouhlasila zpracování investičního záměru. Tento dokument město přiloží k žádosti o příspěvek na regeneraci kasáren, který se bude snažit získat z dotací ministerstva průmyslu a obchodu.
Zóna s názvem Kasárna Neředín by měla vzniknout ve dvou etapách. První zahrnuje plochu u silnice z Olomouce na Topolany o výměře přibližně šesti hektarů, které vlastní město. Druhá etapa počítá s výkupy pozemků o rozloze více než 12 hektarů od soukromých vlastníků.
„Pokud se v rámci přípravy regenerace areálu podaří vyřešit veškeré složité majetkoprávní vztahy a dosáhnout na dotační peníze, mohla by celá budoucí průmyslová zóna dosáhnout plochy 18,6 hektaru,“ upřesnil Žáček.
K časovému harmonogramu projektu řekl, že první investoři by mohli do neředínské zóny zamířit v roce 2018. „To mluvím o první etapě, o pozemcích ve vlastnictví města. Obě etapy jsou předběžně naplánovány na pět let,“ doplnil.
Zóna může Olomouc stát asi 20 milionů, odhaduje Žáček
Celkové náklady na vybudování zóny, které budou tvořit výdaje za rozvody inženýrských sítí, nové dopravní napojení areálu a na výkupy pozemků, náměstek odhaduje na zhruba 50 milionů korun.
„Z ekonomického zhodnocení projektu nám vyšlo, že pokud od vstupních nákladů odečteme předpokládané výnosy z prodejů pozemků investorům a dále dotaci, o kterou žádáme a která může dosáhnout až 75 procent uznatelných nákladů, dostaneme se na 20 milionů korun. To je položka, jež by šla na vrub městského rozpočtu,“ řekl.
Podotkl ovšem, že se jedná jen o hrubou orientační částku, jejíž výše se bude odvíjet mimo jiné od prodejních cen pozemků - kolik za ně investoři budou ochotní zaplatit. „To neumíme dopředu předpovědět, takže zmíněných 20 milionů určitě není žádné dogma,“ dodal.
Radnice počítá i s variantou, že nemusí se žádostí o příspěvek uspět. Za této situace by podle Žáčka zónu zřejmě budovala na vícero etap a ve spolupráci s investory, respektive s budoucími vlastníky pozemků v zóně.
Vedení města si od neředínského areálu slibuje řádově stovky nových pracovních příležitostí. „Přesnější číslo nejsem schopen v tuto chvíli říct, bude záležet na tom, čím se budou investoři zabývat. O jednotky stovek nových míst by se ale jednat mělo,“ řekl Žáček.
Podle CzechInvestu investoři mají o Olomouc zájem
Novou zónu bude město nabízet mimo jiné prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která už začátkem roku zařadila neředínský areál do centrální databáze brownfieldů.
„Podle CzechInvestu se investoři na Olomouc ptají, mají o ni zájem. Víme o dvou konkrétních zájemcích, jde o firmy, které už v Olomouci působí a potřebují navýšit své výrobní kapacity,“ uvedl náměstek.
Olomoucká radnice nechala v minulosti vybudovat dvě průmyslové zóny. V letech 1999 a 2000 investovala do areálu Keplerova, ve kterém si pořídily pozemky například belgická firma Fardis, francouzská společnost Leroy Somer či britská Senior Automotive.
V roce 2006 pak město dokončilo zónu Šlechtitelů, kde našly azyl spíše menší provozy. Oba areály jsou již zaplněné. Totéž platí také o průmyslové zóně Pavelkova.
