Poslední podmínkou pro začátek prací na první části obnovy olomouckého rozária je v tuto chvíli zisk dotace. Rozhodne se o ní na začátku srpna.
Vizualizace nového rozária |
"Rada města zařadila první etapu obnovy rozária do plánu investičních akcí pro rok 2014," přibližuje mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá výsledek jednání nejužšího vedení města.
Olomoucké rozárium, jehož desetitisícová sbírka růžových keřů je druhá největší v České republice, se tak příští rok dočká například obnovení tamních bazénů a oplocení, osvětlení hlavní cesty či prvních úprav parku.
Hlavní ideou proměny je větší otevření a průchodnost více než čtyřicet let starého rozária, které leží nedaleko olomoucké Korunní pevnůstky. V budoucnu by se tak mělo stát frekventovanou a atraktivní tepnou mezi centrem města a třídou 17. listopadu.
Olomoucké rozáriumRozárium vzniklo jako součást olomoucké botanické zahrady v letech 1970 až 1972. V sousedství areálu Korunní pevnůstky a třídy 17. listopadu zabírá nedaleko centra města plochu o velikosti kolem tří hektarů. Do té doby zde byla městská skládka. Jde o druhé největší rozárium v České republice. Roste zde zhruba deset tisíc růžových keřů, které reprezentují na čtyři sta odrůd růží. |
S okolním světem bude tuto součást botanické zahrady místního Výstaviště Flora nově spojovat šest bran. Jako hlavní vstup bude podle plánů sloužit ten naproti Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého na třídě 17. listopadu.
"Celý areál by tak měl být zpřístupněn vchody ze třídy 17. listopadu, z ulice Jiřího z Poděbrad, z Michalského stromořadí a také dvěma lávkami přes Mlýnský potok," uvedla již dříve Štědrá.
Celkově má obnova rozária tři na sebe navazující fáze, dohromady vyjdou na zhruba padesát pět milionů korun. Kdy ovšem druhá a třetí fáze buzení olomoucké "Šípkové Růženky" začne, zůstává v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou.
"Další etapy obnovy rozária nyní nejsou přesně stanoveny. Budou závislé zejména na podmínkách k získání dotace," upřesňuje mluvčí magistrátu.
Právě zisk klíčových peněz z evropských fondů je teď to poslední, co k definitivnímu posvěcení plánů na nové rozárium chybí.
Z pokladny Evropské unie by mohla doputovat částka, která pokryje i více než osmdesát procent nákladů první etapy. "Zcela definitivní zařazení do investičních akcí roku 2014 bude souviset s rozhodnutím o přidělení dotace," doplňuje ředitel olomouckého Výstaviště Flora Jiří Uhlíř.
Jednat o ní bude na svém zasedání 8. srpna takzvaná regionální rada, která má v kraji na starosti rozdělování evropských finančních injekcí.
S využitím tisíců růžových keřů se v rozáriu dál počítá
V budoucnu tak má v rozáriu vedle nové budovy pro jeho správce vyrůst také kavárna s venkovním posezením. Jeho zhruba tříhektarový areál by tak byl zaměřený i na odpočinek.
"Studie navrhuje přeměnu tohoto stávajícího prostoru na živý a moderní městský park, který může nabídnout rekreaci obyvatelům města všech věkových kategorií," doplnila před časem Štědrá s odkazem na práci brněnského zahradního architekta Zdeňka Sendlera.
Ten ve svých plánech nového rozária počítá také s využitím tisíců místních šípkových keřů. Lidé se tak o ně ve spojitosti s jeho proměnou bát nemusí.
"Místní reprezentativní sbírka růží bude posunuta směrem k současnému pojetí růží v zahradní architektuře. Tento princip je podle odborníků velmi úspěšně využíván například v parcích Německa, Rakouska nebo Francie," uvedla při představení těchto plánů mluvčí radnice.
Sám Sendler nynější uspořádání olomouckého rozária ze začátku sedmdesátých let označil za nadčasové. Jeho omlazení podle standardů 21. století přijal jako velkou výzvu.
"To místo má obrovský skrytý potenciál pro rekreaci. Chceme na stávající historické platformě vložením soudobých pohledů na krajinářství vytvořit živý, energií nabitý prostor," uvedl nedávno.
