Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé na Libavé šli po desítkách let znovu k volbám. Poprvé od roku 1946

  15:03aktualizováno  17. ledna 8:39
O historické volby, první po sedmdesáti letech, byl ve třech nových obcích u vojenského prostoru Libavá obrovský zájem. Volební účast přesáhla i osmdesát procent. Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou tak mají po desítkách let opět vlastní zastupitelstva. Celkem tu žije více než tisíc lidí, do letošního ledna řídila jejich životy armáda.

První volby v Libavé po desítkách let. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Po desítkách let to jsou první volby. Řekla bych, že to není jenom slušnost, ale i povinnost,“ uvedla v sobotu k účasti u hlasování Zdeňka Ospálková. Pětapadesátileté úřednici patří ve Městě Libavá třinácté místo na jedné ze dvou místních kandidátek. Žije tu už více než třicet let.

Fotogalerie

Lidé mohli hlasovat do desáté hodiny večer, výsledky byly známé kolem sobotní půlnoci.

Vyjádřeno procenty dorazilo k urnám nejvíce lidí v Luboměři pod Strážnou, volební účast tu byla podle webu statistiků 84,44 procent, v Kozlově šlo o 71,81 procent a ve Městě Libavá o 63,74.

Při srovnání s komunálními volbami v ostatních, v uvozovkách zavedených, městech jde o nebývalá čísla. Například v Olomouci vyjádřilo při řádných volbách v roce 2014 názor pouze 31,76 procent voličů.

Budoucnost Města Libavá, v níž bude žít šest set obyvatel, viděla Ospálková v sobotu optimisticky. Do zastupitelstva se ale nakonec neprobojovala.

„Určitě budou ze začátku potíže. Co se týče dopravní obslužnosti, anebo v oblasti technické infrastruktury. Léty se to ale postupně zlepší. Věřím, že jak rozkvétají jiné obce v okolních částech, tak bude rozkvétat i ta naše. To určitě za pár let sami uvidíte,“ míní Ospálková.

V každé obci bojovala o vládu nejrůznější uskupení nezávislých kandidátů, ani v jedné nevznikla buňka tradiční politické strany.

Ve Městě Libavá tak o jeden mandát zvítězilo hnutí Nezávislí Město Libavá a Heroltovice (místní část Města Libavá - pozn. aut.), v Luboměři pod Strážnou získalo pět ze sedmi mandátů uskupení Luboměř 2016 a v Kozlově patří šest ze sedmi zastupitelských křesel Sdružení nezávislých kandidátů - Nový začátek.

Zastupitele ze svého středu za zhruba dva týdny vyberou starostu a místostarostu, Město Libavá bude mít díky své velikosti i pětičlennou radu. Řízení obci by politici měli definitivně převzít nejpozději do poloviny února. Armáda tu bude sídlit dál.

Na tom, zda přechod k běžné správě věcí veřejných znamená změnu k horšímu, či lepšímu, se místní jednoznačně neshodnou. „Armáda se nás zbavila a tím to zvadlo,“ uvedl další z libavských voličů.

„Uvidíme, jak to bude. Byli jsme zvyklí na vojáky. Mělo by to být lepší. Uvidíme, jak se to rozjede. Necháme se překvapit,“ krčila rameńy po hlasování v Městě Libavá Jana Perutková.

Armáda byla v Libavé od roku 1946

Takzvané Libavsko, území východně od Olomouce, obsazovala armáda od roku 1946. Po druhé světové válce odsud muselo odejít původní německé obyvatelstvo, posléze bylo rozhodnuto, že se lesnatý a kopcovitý kus krajiny promění ve vojenský prostor. Na území pěti okresů zabíral přes 32 tisíc hektarů, z mapy postupně zmizelo devatenáct obcí.

Ty, které přežily, spravovala dlouhé roky armáda. De iure nešlo ani o obce, nýbrž o sídelní útvary. Místo zastupitelstva a starosty v nich rozhodoval přednosta s takzvaným občanským aktivem.

Zlom přišel v roce 2011, armáda od té doby plánuje zmenšení vojenských újezdů. Patří mezi ně i Libavá. Zeštíhlit by měla o zhruba osm tisíc hektarů, a právě díky tomu tu vznikly nové samostatné obce.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.