Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budova přírodovědecké fakulty se stala pro ptáky pastí, zabíjí se o sklo

  5:52aktualizováno  5:52
Pro nebývalé množství stěhovavých ptáků končí putování světem po nárazu do velkých skleněných ploch na plášti budovy poblíž centra Olomouce. A to i přesto, že ornitologové na problém upozorňují už několik let. Situace je o to paradoxnější, že v objektu sídlí Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dokončená v roce 2009. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

„Ahoj, jsem samička lejska černohlavého. Narodila jsem se loni v lese mírného pásu v Evropě. Zimu jsem strávila až v daleké subsaharské Africe. Cestou zpátky jsem musela překonat rozlehlou poušť, přeletět celé moře bez zastávky na jídlo a k odpočinku. Pak byl také náročný přelet Alp. To je pro mé malé tělo vskutku výkon, vystoupat přes ty kopce... Dnes navečer jsem prolétala Hanou a neměla jsem štěstí. V Olomouci jsem si spletla okno přírodovědecké fakulty s volnou krajinou. Naštěstí jsem přežila, ale mám asi otřes mozku a nemůžu létat.“

Tento příběh dojal v minulých dnech stovky lidí na sociální síti Facebook. Na stránce nazvané Smrtící skla na PřF UPOL našli nejen fotku zraněného drobného pěvce, ale také další, i silně ohrožené druhy ptáků, kteří takové štěstí jako samička lejska neměli.

Budova fakulty je pastí

Za stránkou stojí olomoucký student práv Jakub Hlaváček. Zveřejněním fotek ptačích obětí se snaží vyburcovat veřejnost a hlavně Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého k tomu, aby konečně zabránila nárazům ptáků do její budovy na třídě 17. listopadu.

O tom, že moderní objekt s pláštěm ze skla a brazilské žuly odrážejícím okolí je pastí pro velké množství opeřenců, ví totiž vedení školy už pět let. Dosud však nerozhodlo o řešení.

„Štve mě, že se to děje na přírodovědecké fakultě. Měla by sloužit ochraně přírody, přitom není schopna si zabezpečit ani vlastní budovu,“ říká student a zapálený ornitolog. Sám kolem budovy nasbíral asi patnáct mrtvých ptáků.

Za dva roky 130 mrtvých ptáků, skutečné číslo bude vyšší

Odborníci z Moravského ornitologického spolku, kteří situaci kolem fakulty monitorovali poslední dva roky, napočítali na 130 ptačích obětí. Ve skutečnosti jich však podle ornitologů bude mnohem víc.

„Co člověk najde, je většinou jen malý zlomek toho, co do budovy narazí,“ podotkl Evžen Tošenovský z České společnosti ornitologické. Ne každý pták je totiž po nárazu hned mrtvý. Někteří až později a jinde podlehnou svým zraněním, o další mrtvá těla se navíc dřív než lidé postarají predátoři jako kočky nebo potkani.

Ornitoložka Kateřina Ševčíková po dva roky třikrát týdně obcházela budovu a pečlivě zaznamenávala každou oběť. Nejčastěji narazila na tahové druhy ptáků, jako je sýkora úhelníček nebo lejsek černohlavý. Srážku s budovou ale nepřežil také například kos horský, silně ohrožený druh, jehož domovem jsou Hostýnské vrchy či Jeseníky a v centrech měst se objevuje jen velmi vzácně.

„Na tento druh, spolu se strakapoudem jižním, se vztahuje vyhláška zákona o ochraně přírody a krajiny, budovu lze tedy označit jako nebezpečnou pro chráněné živočichy,“ napsala Ševčíková ve své studii.

Snažíme se problém vyřešit, tvrdí fakulta

Přírodovědecká fakulta stojí na třídě 17. listopadu od roku 2009. První doporučení, jak ptáky chránit, pro ni ornitologové vypracovali už v roce 2012, do dnešní doby ale škola neuskutečnila nic. Sama fakulta problém nepopírá a tvrdí, že situaci se bude snažit vyřešit letos.

„Současné vedení se problémem zabývá od počátku svého funkčního období, tedy od roku 2014. Snažili jsme se najít řešení, které by zahrnovalo jak snížení mortality ptáků, tak stávající nedostatečné stínění a omezené možnosti větrání interiérů, což způsobuje problémy našim studentům a zaměstnancům,“ vysvětlila mluvčí fakulty Martina Šaradínová.

Ve hře byla podle ní například předsazená konstrukce, s tou ale nesouhlasí autor stavby a z technických důvodů nelze využít ani další alternativu - rozbití jednolitých ploch barevnými stínicími markýzami a roletami.

Jediné, na čem se shodli ornitologové a architekti, je pořízení kontrastních fólií na skleněné výplně.

„Máme připravený komplexní návrh včetně grafického zpracování polepů všech skleněných ploch. Celkové náklady se odhadují na tři miliony korun,“ upřesnila Šaradínová. O plánu podle ní bude v květnu jednat akademický senát fakulty. Pokud jej odsouhlasí, mohla by škola první část prací zahájit letos.

Problémem je podle ornitologů i nová výšková budova

Přírodovědecká fakulta přitom není jedinou vzdělávací institucí ve městě, která je pro ptáky nebezpečná. Podobný problém řeší ornitologové například u dostavby Slovanského gymnázia a řešili jej i v městském centru ekologických aktivit Sluňákov. Za vůbec nejhorší stavbu ve vztahu k ptákům však označují výškovou budovu Moravské vysoké školy známou jako BEA centrum.

Pohled na výškovou budovu Bea centra a Moravské vysoké školy v Olomouci.

Pohled na výškovou budovu Bea centra a Moravské vysoké školy v Olomouci.

„Tato budova je násobně horší než přírodovědecká fakulta. Akorát tamní vedení nemá vůbec zájem spolupracovat. Přitom je to budova, která vyvraždila všechny ledňáčky v okruhu pěti set metrů,“ upozornil Tošenovský.

U BEA centra víc než to, že je to téměř kompletně prosklený věžák, vadí, kde stojí. Čtyřiasedmdesátimetrová budova totiž vyrostla na břehu Moravy a v letovém koridoru ptáků.

Vedení BEA campusu Olomouc tvrdí, že žádný problém s nárazy ptáků nemá. „Při stavbě budovy v roce 2013 jsme na možnost tohoto rizika byli upozorněni, proto provádíme pravidelné kontroly. Ale oproti budově přírodovědecké fakulty má hlavní budova BEA campusu Olomouc jiný aerodynamický tvar pláště,“ uvedl mluvčí BEA centra Tomáš Jelínek.

„Mortalita ptáků je tak ojedinělým jevem, který je dán i tím, že bylo vykáceno povodí řeky Moravy. Pokud bychom v budoucnu zaznamenali její zvýšení, jsme připraveni tento problém samozřejmě řešit,“ dodal.

Architekt: Ve škole nás neučili projektovat s ohledem na ptáky

Tošenovský víc než investorovi připisuje odpovědnost jejímu autorovi. „Hlavní zodpovědnost je na architektovi, že takovou budovu na takovém místě vůbec navrhl. Je to obecně problém dnešních architektů, že tuhle věc ignorují.“

Autor výškové budovy BEA centra Ladislav Opletal slyšel o problémech přírodovědecké fakulty, o tom, že totéž se týká i jeho stavby, nic neví.

„Musím se poptat investora. Ve škole nás to nikdy neučili (projektovat s ohledem na ptáky - pozn. red.). Je pravdou, že dřív jsme takové skleněné stavby nedělali, asi to bude nový problém.“



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.