Památkově chráněná budova, v níž v minulosti fungovala nemocnice, lazaret, ale i sirotčinec a domov důchodců, nemá už od roku 2007 žádné využití. Areál se zahradami a kaplí nedaleko historického centra města tak několik let chátrá.
„Někdejší klášter není v majetku města Prostějova, ale vzhledem k tomu, že se jedná o významný památkový objekt, není městu jeho další osud lhostejný. Proto se chceme obrátit na Fakultu architektury Vysokého učení technického Brno s žádostí o spolupráci na projektovém námětu,“ řekla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
Studenti architektury by se měli novému využití kláštera podle představ města věnovat v rámci svých diplomových prací. Zda vítězný návrh někdy spatří světlo světa i v praxi, však není jasné, klášter totiž městu nepatří a o jeho koupi neuvažuje. Jeho majitel, řád milosrdných bratří, hledá kupce jinde.
„Náš řád vede v současné době intenzivní jednání s několika zájemci o koupi areálu kláštera v Prostějově, avšak vzhledem k tomu, že jednání dosud probíhají, nemohou k nim představení řádu uvést žádné další podrobnosti,“ uvedl za řád ředitel delegatury Jan Švorc.
Ke klášteru patří i rozlehlé zahrady, cena dosahuje 200 milionů
Řád samotný podle něj nemá v současné době dostatečné finanční prostředky ani personální kapacity, aby mohl klášter rekonstruovat a provozovat. Cena objektu chráněného památkáři je zhruba 200 milionů korun.
„Jde o objekt poměrně rozlehlý s velikými zahradami, který v nedávné minulosti sloužil například jako léčebna dlouhodobě nemocných, což by už v dnešní době nebylo zřejmě vyhovující. Město není vlastníkem objektu a není prioritně tím subjektem, který by měl hledat využití takovéto nemovitosti, nicméně přesto nebo právě proto žádá o spolupráci studenty, kteří by v rámci své činnosti mohli navrhnout, jak tento rozsáhlý komplex využít,“ dodává Gáborová.
Případnému novému kupci by pak radnice podle ní věnovala výsledný návrh zdarma.
Řeholníky z kláštera vyhnali komunisté, vybavení se ztratilo
Bývalý klášter, v němž po jeho založení v polovině 18. století vznikla první prostějovská nemocnice, museli řeholníci opustit na konci padesátých let. Nechali tu knihovnu, klášterní kroniku i inventář. Kam se vybavení ztratilo, dodnes nikdo neví.
Ani po revoluci v roce 1989 se řád do Prostějova nevrátil, o provoz kostela se starali kněží z fary u kostela Povýšení Svatého Kříže a v klášteře až do roku 2007 fungoval domov důchodců.
Zahradu pak letos památkáři zařadili na seznam kulturních památek. „Zahrada s bývalou hřbitovní kaplí je integrální součástí jedinečně dochovaného klášterního komplexu v regionu střední Moravy. Jedná se o nejstarší konvent milosrdných bratří na historickém území Moravy. Na rozdíl od samotného objektu kláštera však doposud nebyla kulturní památkou,“ uvádí památkáři.
