Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Němečtí rytíři si řekli o hrady Bouzov a Sovinec, zpět chtějí i pozemky

  11:56aktualizováno  15:31
O celkem osm nemovitostí, včetně hradů Bouzov a Sovinec, Lázní Karlova Studánka a zámku v Bruntále, požádal v rámci církevních restitucí Řád německých rytířů. Požaduje také navrácení pozemků o rozloze přesahující třináct tisíc hektarů. Další žádosti řád podá v následujících dnech.

Hrad Bouzov. Také o něj němečtí rytíři v rámci restitucí požádali. | foto: Radek Miča, MAFRA

Výzvy k vydání nemovitého majetku podali zástupci řádu ve středu.

"Jedná se především o lesy, polnosti a nemovitosti, které řád vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu číslo pět prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala," uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Řád německých rytířů

Řád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

V období mezi první a druhou světovou válkou rozvíjel řád rozsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Řádoví bratři a sestry provozovali například deset škol, tři dětské školky, dva starobince, pět nemocnic, stejně jako patnáct farností.

Mnohokrát byla poskytována ošetření a kúry bezplatně, což bylo umožněno výnosy z řádového majetku.

Představitelé Řádu německých rytířů tak mají za to, že k datu komunistického puče v únoru 1948 byli majiteli majetku, jehož navrácení nyní požadují.

Vedle pozemků o celkové rozloze kolem 13 500 hektarů si proto řekli i o Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě, Lázně Karlova Studánka, zámek Bruntál či hrady Bouzov a Sovinec.

"Pokud bude majetek vydán, bude sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na území České republiky. A to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy, kde v současné době řád na území České republiky znovu působí," uvedl Metoděj Hofman, vikář velmistra.

Němečtí rytíři tak dnes v tuzemsku provozuje například Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého řádu v Bruntále.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

"Zástupci řádu jsou přesvědčeni, že navrácení majetku je součástí zmírnění křivd, které řád jako celek i jeho jednotliví členové utrpěli," doplňuje Černý.

Ze strany Německých rytířů ovšem nejde o poslední žádosti. "Řád podá v následujících dnech též žádosti o vydání věcí movitých," uzavírá prozatím vikář Hofman.

Historik Šebek má za to, že rytíři majetek nezískají

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd podle ČTK v Radiožurnálu řekl, že ho žádost řádu překvapila. A to zvlášť v dnešní "vyhrocené době", kdy se církevní restituce staly jedním z témat politických jednání o budoucí vládě.

Případné vydání majetku by podle něj mohlo posunout restituční hranici před únor 1948 až směrem k roku 1945, což považuje za nepřípustné. "Osobně si myslím, že je více pravděpodobné, že se řád tohoto majetků nedočká," předvídá Šebek.

Na argumentaci řádu, že konfiskace na základě Benešových dekretů trpěla od začátku takovými právními vadami, že nemohla nastat, historik podle ČTK uvedl, že o právních nesrovnalostech kolem tohoto majetku se vědělo už dřív.

"Ale víceméně se počítalo s tím, že právě majetek Řádu německých rytířů nebude zařazen do tohoto zákona o majetkovém narovnání s církvemi a případně se bude o něm jednat třeba v nějakém zvláštním zákonu na základě nějakých dalších právních dobrozdání, ale rozhodně ne v tuto chvíli," dodal historik.

V tomto případě totiž podle něj skutečně není právně jasné, zda řád majetek vlastnil 25. února 1948.

Starostu Bouzova žádost o hrad neznepokojuje

Starostu obce Bouzov Zdeňka Foltýna rozhodnutí řádu požádat o známý hrad nepřekvapilo.

"Ten soudní spor o hrad trvá už spoustu let. Je ale pravda, že zatím to bylo pořád jen přehazování z jedné strany na druhou. Teď je to v souvislosti s církevními restitucemi vážnější," uvedl Foltýn.

Podle něj není důvod ke znepokojení, pokud Německý řád Bouzov dostane.

Jak řád přišel o svůj majetek

Řád německých rytířů přišel o majetky už před 2. světovou válkou, kdy je zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce nemovitosti přešly jako konfiskát majetku Německé říše na český stát. Řád se ale začal soudit. Roku 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí, která majetek převáděla do rukou státu. Verdikt však nezačal platit.

Na začátku 90. let pak získal řád zpět jen menší část svého majetku.
 

"Oni jasně říkají, že by zachovali dosavadní stav, kdy hrad je vlastně jakýmsi veřejně přístupným muzeem řádu. Je pouze otázkou státu a v krajním případě soudů, jak ta věc dopadne. Ať to bude tak či tak, hrad bude žít dál," doplnil starosta Bouzova.

Ani Radka Chudová, starostka Karlovy Studánky, se případného návratu německých rytířů nijak zvlášť neobává.

"Nemyslím si, že by řád změnil něco k horšímu. Už dříve deklaroval zachování lázní Karlova Studánka. Naopak by mohl přilákat klientelu ze zahraničí, což by bylo plus," míní Chudová.

"Mnohem větší obavy mám z případné privatizace lázní a jejich případného rozdělení, pokud by na privatizaci jednou došlo. U státních lázní by to byla pouze otázka času."

Radomír Maráček, ředitel Státních lázní Karlova Studánka, pak čeká na další vývoj. Nemá ale za to, že by lázně zanikly. 

"Pokud se prokáže nárok řádu, stát bude muset lázně vydat. Nemyslím si, že by zanikly. Řád je chce dál provozovat, i když ke změnám by zřejmě došlo. Uvidíme," přemítá Maráček. 

Bouzov se sám neuživí, říká ředitel památkové správy

Také podle Jana Slezáka, ředitele Územní památkové správy Kroměříž, která má ve správě hrady a zámky, bude záležet na tom, jak se k případně vydaným hradům a dalším objektům budou rytíři chovat.

"Já zastupuji stát a umím si představit, že je bude spravovat někdo jiný pro Německý řád," dodává Slezák.

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Podle Slezáka by se ani řád nevyhnul dofinancování. "Přes vysokou návštěvnost není se ani hrad Bouzov nedokáže sám uživit. Třeba je ale řád tak bohatý, že s tím nemá problém," míní Slezák.

O změnu statutu obavy nemá, protože řád dlouhodobě deklaruje, že zachová dosavadní režim návštěvnosti hradu.

"Pokud dojde ke změně majitele, bude nový majitel stejně muset úzce spolupracovat se státem, protože péči o památky garantuje stát a a ke všem investicím a opravám se budou vyjadřovat orgány památkové péče a Národní památkový ústav," upozorňuje ředitel Slezák.

Správci z Moravskoslezského kraje: Řád nic nezíská

Zástupce Moravskoslezského kraje, kterému dnes patří krom jiného zámek Bruntál, hrad Sovinec nebo třeba lázně Karlova Studánka, informace o žádosti rytířů nechala v klidu.

Jsou totiž přesvědčeni o tom, že majetek kraji zůstane. Odkazují na restituční zákon, který říká, že oprávněným k vydávání majetku je jen stát či jeho organizační složka, ne kraj nebo obec.

"Nemovitosti, které jsou v majetku obcí nebo krajů, by se podle zákona vůbec neměly vydávat. V těchto případech by měl stát uplatňovat finanční náhrady," řekla i Hana Garncarzová, ředitelka Muzea Bruntál, které bruntálský zámek a hrad Sovinec spravuje.

Jak přitom podotýká, je logické, že řád o svůj bývalý majetek žádá. "Bylo by překvapení, kdyby to neudělal."

Zpráva neznepokojila ani kastelánku hradu Sovinec Kateřinu Jarmarovou. "Na Sovinci působím patnáct let. A za tu dobu není roku, kdy by se v médiích neobjevila informace o tom, že řád usiluje o navrácení majetku. Už jsem tím ukolébaná," podotkla kastelánka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.