Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zbroj armády z filmové Narnie i lodě vikingů vyrábí dílna na Přerovsku

  12:53aktualizováno  12:53
Lodě z jeho dílny vozí na plátně oscarové hvězdy i divoké Vikingy, vyráběl zbroj pro třísetčlennou armádu ve filmové Narnii. Za rekvizitami, které znají až v Hollywoodu, stojí Radim Zapletal z Lázníček na Přerovsku ze společnosti Kolumbus 92.

Radim Zapletal z Lázníček na Přerovsku, výrobce filmových rekvizit. V jeho dílně vznikla například zbroj pro třísetčlennou armádu v Narnii. Vyráběl také lodě pro oscarové hvězdy i divoké Vikingy. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Největší loď, kterou kdy se svými spolupracovníky vyráběl, byl drakkar pro Tristana a Isoldu. „Teď už jsme se dostali do postavení, že se na nás pravidelně obracejí zahraniční filmové produkce,“ říká Zapletal. Naposledy jeho firma tvořila pro další sérii populárního fantasy seriálu Hra o trůny.

V minulých letech se o vás psalo v souvislosti s výrobou zbroje pro filmovou Narnii. Čím se zabýváte nyní?
V poslední době se soustřeďujeme na výrobu filmových a divadelních rekvizit, především replik historických lodí. Teď už jsme se dostali do postavení, že se na nás pravidelně obracejí zahraniční filmové produkce, pokud pro natáčení nějakou loď potřebují.

Radim Zapletal z Lázníček na Přerovsku, výrobce filmových rekvizit.

Radim Zapletal z Lázníček na Přerovsku, výrobce filmových rekvizit.

Jaká byla vlastně vaše první práce pro film?
Začínali jsme v druhé půlce 80. let pro televizi, kde se měl točit seriál Hejtman Jiřík z Poděbrad v hlavních rolích s mladým Markem Vašutem a mladým Jiřím Pomejem. Z televize nás oslovili, ať jim vyrobíme zbroj. Protože seriál měl být asi ideologicky laděný a doba se změnila, projekt padl a ty zbroje skončily v jiných projektech. A když se v roce 1989 točil televizní silvestr, měl v něm Zdeněk Podskalský scénu, kde se utkají dva rytíři, přičemž jednomu měla postupně odpadávat zbroj, až se z rytíře vyklubala nahá dívka. Nakonec jej ale nevysílali. Až teď nedávno v rámci vzpomínání Zdeňka Podskalského to bylo jako ukázka. Ale práce pro televizi není zase až tak častá.

A u filmu jste tedy začali kdy?
Kdysi jsme jako šermíři plánovali, že si postavíme loď a že v roce 1992, kdy bylo výročí cesty Kryštofa Kolumba, pojedeme do Ameriky. Měla tam jet i skupina replik lodí z filmu Ztracený rok. Bohužel se nám to vzhledem k různým okolnostem nepodařilo, ale protože se to medializovalo, dozvěděli se o nás filmaři, kteří v té době točili na Barrandově. Byly to filmy Mlhy Avalonu a Aféra s náhrdelníkem. Kdosi si vzpomněl, že na Moravě někdo dělá lodě, tak nás oslovili.

Pomohla vám éra, kdy se v Česku natáčely zahraniční filmy jako na běžícím pásu?
To byla zlatá éra po roce 2000, která trvala asi šest nebo sedm let. Bohužel pak Barrandov nedostal finanční podmínky a zahraniční filmaři začali jezdit jinam. Postavily se ateliéry v Bulharsku, Maďarsku nebo Rumunsku. Produkce šly prostě za levnější výrobou. Přitom u nás byly nasmlouvané velké filmy, například poslední díl Harryho Pottera nebo James Bond či Narnie, a nakonec z toho sešlo. My sami už jsme dělali návrhy pro další díl Hellboye. Postihlo to celou řadu lidí včetně nás. Ale nakonec nás oslovili lidé přímo ze zahraničí, nešlo to už přes Barrandov jako předtím, takže jsme se na něm stali nezávislými. Zatím to funguje velmi dobře. Lidé, kteří pro filmové produkce zajišťují rekvizity, jsou mezi sebou v kontaktu. Třeba lidé ze seriálu Vikingové o nás řekli produkci Hry o trůny a ti nás pak oslovili. Takže si nás teď většinou vyhledávají sami.

Čím jste si filmové producenty tak získali?
Přišli jsme na způsob výroby, který je jednoduchý, rychlý a levný. A pro ty filmové produkce je to zásadní. Většinou se na nás obracejí ve chvíli, kdy už skoro na tu výrobu není čas. Praxe bývala vždy taková, že se sháněly a přestavovaly lodě, které se vozily z přímořských států. My jsme ale přišli s tím, že dokážeme vyrobit novou loď přesně podle představ výtvarníka v krátkém čase a za velmi rozumné peníze.

Kolik lodí jste už vyrobili?
Už asi přes třicet.

Jen pro filmové produkce nebo i pro soukromníky?
To hlavní přináší film, ale máme i jiné zájemce. Před lety to byla skupina Rytieri z Trenčína, která chtěla starořeckou diéru. Měli pro to dokonce vlastní příběh, aby měla taková loď pod Trenčínem opodstatnění. Tak už kvůli tomu jsme jim tu loď udělali, jinak takové věci běžně nevyrábíme. Naše technologie je totiž víceméně filmová.

Filmová loď je zřejmě především o exteriéru. Nepotřebuje mít do detailu vyrobené kajuty, to už se dělá ve studiu, ne?
Zatím jsme nedělali žádné kajutové lodě. V současné době je třeba hodně módní vlna filmů o vikinzích, teď například běží stejnojmenný irský seriál, předtím se točily filmy Tristan a Isolda nebo Král Artuš, kde se lodě vikingského typu používaly. A to je naše parketa. Všechny lodě vyrábíme s tím, že se budou pohybovat na vodě, často i na moři, takže splňují požadavky pro plavbu samotnou. Největší loď, kterou jsme dělali, byl drakkar pro Tristana a Isoldu, který byl šestnáct metrů dlouhý a čtyři metry široký a byl schopen uvézt stovku lidí.

Vycházíte při stavbě ze skutečných historických lodí?
Samozřejmě, dnes už si všechno najdete na internetu nebo pomocí jiných zdrojů, ale tyhle věci používáme hlavně kvůli funkční stránce našich lodí. Jak to má nakonec vypadat, rozhoduje produkce, většinou výtvarník. Někdy chtějí i návrhy od nás, z těch si pak vybírají. Do legend a fantasy věcí, jako je Hra o trůny, už se nedělají konkrétní repliky historických lodí, ale takové fantasy, které pouze vycházejí z konstrukce drakkarů. Tam se hodně používá ne dřevo, ale překližka.

Jak vaše lodě končí? Víte to?
Pochopitelně, že jsme zvědaví, co se s nimi děje, protože naše lodě mají určitou životnost. Máme vyzkoušené, že vydrží deset let intenzivního provozu. Jeden z našich drakkarů totiž jezdil deset roků po Vltavě a vozil turisty. Natáčení přitom trvá jenom krátkou dobu. Většinou ale nezjistíme, co s nimi pak je. Ale třeba u Tristana máme hned dvě historky. Podle jedné loď zanikla v bouři, která přišla nečekaně a zničila ji, protože byla špatně ukotvená. Podle druhé prý stejná loď skončila v Irsku jako předzahrádka u nějaké hospody.

Plavil jste se i na některé z vašich lodí?
Prakticky ne, protože jakmile je doděláme, hned si je odvezou. Ale jednou, před několika lety, když se připravoval seriál Vikingové, tak jsme lodě předávali v Irsku. Vyložili nám je na břehu jezera, mimochodem stejného, u kterého se točil legendární Excalibur, a tam jsme mohli lodě na vodě vyzkoušet a zacvičit posádku, která se s nimi pak plavila.

Díváte se na filmy, pro které lodě a zbroj vyrábíte?
Osobně se na filmy dívám rád, takže ano, navíc je sleduji i ze studijních důvodů. Zajímá mne, do jaké míry tam ty věci, které jsme pro film vyráběli, hrají. Někdy se stává, že vůbec, že po finálním sestřihu vypadá snímek úplně jinak, než si to tvůrci představovali na začátku. Víme, že třeba ze Síně smrti, pro kterou jsme pro film Vetřelec versus predátor dělali některé věci, je teď hospoda, a ve filmu jsme ji prakticky moc neviděli. To se stává. Ale je dobré sledovat, jak se filmařina vyvíjí, abychom dopředu věděli, co po nás mohou chtít.

Který z filmů, pro které jste tvořil, máte nejraději?
Osobně mám velmi rád Van Helsinga, pro který jsme dělali člun. Je natočený velmi dynamicky se skvělou výpravou. Jsou i filmy, které se mi moc nelíbí, ale ty nebudu pomlouvat.

A jsou některé snímky, kde je vašich rekvizit opravdu hodně?
Nejsme tak veliká společnost, abychom vystrojili celý film. Ale třeba v Aféře s náhrdelníkem, která se točila přímo ve Versailles, jsme měli asi šest lodí. Hrála tam Hillary Swanková, pozdější držitelka Oscara. Nebo seriál Vikingové, ten se bez lodí neobejde, takže pořád se tam naše lodě vrací. A pro Narnii jsme zase vyráběli zbroj pro asi třísetčlennou armádu.



Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.