Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeseník si zadá studii na stavbu sáňkařské dráhy, konkurovat chce Alpám

  4:53aktualizováno  4:53
Tradice sáňkařství má velkou šanci vrátit se do Jeseníků. Město Jeseník zaplatí studii, která posoudí, zda má investice do stavby kilometrového koryta pro sáňkaře smysl. Na začátku dvacátého století bylo v této oblasti sáňkařství ve velké oblibě, dnes zažívá mohutný rozmach například v Alpách.

Ilustrační snímek | foto: www.zermatt.ch

Plány počítají se vznikem přírodní sáňkařské dráhy na Křížovém vrchu v Jeseníku a myšlence je nakloněna i místní radnice.

„Uvolnili jsme na studii 150 tisíc korun. Město potřebuje získat maximum informací, abychom věděli, co tato investice obnáší a mít dostatek podkladů pro rozhodování, zda sáňkařskou dráhu postavit,“ řekl místostarosta Petr Procházka.

„Jsme rádi, že radnice uvolnila peníze na zpracování studie. Je to první a veledůležitý krok k tomu, abychom na vybudování dráhy mohli reálně pomýšlet,“ uvedl předseda jesenického sáňkařského oddílu Jaromír Knotek.

Pro hovoří dlouhá tradice sáňkařského sportu ve městě, odkud musí sáňkaři jezdit za tréninkem stovky kilometrů a na regulérní přírodní dráhu musí dokonce do zahraničí.

„Křížový vrch byl desítky let u nás v sáňkování pojem. Chceme na ohromnou tradici navázat,“ řekl Knotek.

Dráha má mít celoroční využití, jezdit se bude i na koloběžkách

Velkou motivací může být skutečnost, že vedle jízdy na saních v ledovém korytě s klopenými zatáčkami bude i jízda na přírodní dráze olympijským sportem.

„Věřím, že s odpovídajícím zázemím tady budeme schopni vychovat závodníky, kteří se v soubojích s těmi nejlepšími z alpských zemí neztratí,“ míní Knotek.

Upozornil, že podobná dráha, jaká by vyrostla v Jeseníku, není nikde ve střední Evropě.

„Nebude to jenom sezonní záležitost. S tím bychom v dnešní době neměli šanci uspět. Nabídneme celoroční využití. Mimo zimu se na dráze mohou lidé prohánět na kolečkových sáních, koloběžkách, longboardech nebo in-line bruslích a dalších sportovních pomůckách,“ vysvětlil Knotek.

Podle něj půjde o dráhu s rovným betonovým povrchem širokou kolem tří metrů. Kolem ní budou montovatelné dřevěné mantinely. Na rovinkách půlmetrové, v zatáčkách vysoké jeden metr.

V Jeseníku se kdysi pořádaly i velké mezinárodní závody

Celková délka plánované trati je jeden kilometr a převýšení 107 metrů. Na trati bude celkem dvanáct zatáček, start má být umístěn v nadmořské výšce 663 metrů a cíl v 556 metrech. Nebude chybět technika pro ledování dráhy a zasněžovací tyče a zázemí pro sáňkařské závody včetně časomíry. Odhadované náklady jsou deset milionů korun.

„Pokud se dráhu podaří postavit, určitě pomůže k rozvoji cestovního ruchu jak ve městě, tak na celém Jesenicku,“ je přesvědčen šéf jesenického sáňkařského klubu.

Zatímco v Jeseníku zmizely v posledních čtyřiceti letech všechny přírodní sáňkařské dráhy, naopak v zimních střediscích v Alpách zažívá přírodní sáňkování v posledních letech velkou renesanci a vznikají tam speciální bezpečné dráhy.

Jednoduchou dráhu na Křížový vrch vylepšili sáňkařští nadšenci v padesátých a šedesátých letech, kdy na ní vybudovali klopené zatáčky a podél dráhy vodovod, který umožnil vytvořit ledové koryto. V Jeseníku se tehdy pořádaly velké mezinárodní závody, na které přijížděly tisíce diváků. Jenže dráha později zanikla.

Křížový vrch ale nebyl prvním místem, kde se v Jeseníku sáňkovalo. Lázeňští hosté holdovali sáňkařskému sportu už začátkem dvacátého století. Lázeňský kopec Gräfenberg byl jednou z kolébek sáňkování u nás. Dráha tam vyrostla v roce 1908 a sloužila především pacientům místních lázní.

„Lidé šli z centra po Muzikantské stezce na Gräfenberg, dali si tam jídlo a grog, půjčili si saně a svezli se na nich dolů. Tam je odevzdali, a když se jich tam nahromadilo víc, koňský povoz je zase odvezl na kopec Gräfenberg a tam byly připraveny pro další lázeňské hosty,“ popsal Knotek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.