Vedení kojetínské radnice (na snímku její budova) se snaží zmírnit rasové napětí, které se ve městě stále stupňuje a jedním z důvodů je i nedávný útok skupiny Romů na plavčíka na místním koupališti.

Vedení kojetínské radnice (na snímku její budova) se snaží zmírnit rasové napětí, které se ve městě stále stupňuje a jedním z důvodů je i nedávný útok skupiny Romů na plavčíka na místním koupališti. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Z Kojetína je sud prachu, po útoku na plavčíka se stupňuje rasové napětí

  • 419
Vyhrocené vztahy panují mezi starousedlíky a romskou menšinou v Kojetíně na Přerovsku. K jejich zhoršení přispělo i nedávné napadení plavčíka na místním koupališti, problémy ale bobtnají i na dalších místech. Město řeší, jak soužití zlepšit, někteří lidé už totiž zvažují, že se raději odstěhují.

Kojetínská radnice už delší dobu hledá způsob, jak mezi místní majoritu a menšinu vrátit klid.

„Zákony nám toho ale moc neumožňují. Kdysi jsme zkoušeli i romského terénního pracovníka, ale zbyly nám po něm spíše problémy,“ přiznává kojetínský místostarosta Miloslav Oulehla.

Kojetín je jedním z měst v regionu, které doplácejí na zákon o hmotné podpoře v sociální nouzi. Kvůli němu se sem v posledních letech začalo stěhovat stále více lidí závislých na sociálních dávkách, většinou Romů.

„Umožnili jim to majitelé zdejších domů, pro něž je výhodnější ubytovat Romy než bílé, protože ti takové peníze za nájem, jaké dostanou Romové jako příspěvek na bydlení, zaplatit nemohou,“ zlobí se místostarosta.

S místními Romy velké problémy nebyly, potíží jsou přespolní

S novými „přistěhovalci“ podle místních lidí přišly i konflikty. „S romskými starousedlíky nikdy takové problémy nebyly. Se zdejšími lidmi se navzájem znají a naučili se spolu vycházet. Horší je to s přespolními, kteří se sem stěhují. Nemají žádné návyky vzájemného soužití a slušného chování. Podle toho to pak ve městě vypadá,“ říká kojetínský starosta Jiří Šírek.

Vzájemná nevraživost vygradovala o prázdninách poté, co skupinka Romů napadla plavčíka na místním koupališti. Důvodem potyčky byla výtka, kdy plavčík napomenul jedno z neukázněných dětí. Chvíli nato ho fyzicky napadli příbuzní dítěte (psali jsme zde).

„Okamžitě jsme přijali opatření k nápravě situace. Na koupališti začali pravidelně hlídkovat strážníci, což přispělo k výraznému zlepšení. Nyní je tam klid a skupina lidí, která za problémy mohla, na koupaliště přestala chodit,“ informoval Šírek.

Incidentem se zabývá i policie. „Případ stále není uzavřený a nepadlo prozatím žádné obvinění. V současné době vyslýcháme svědky i prověřované osoby,“ informovala mluvčí přerovské policie Miluše Zajícová.

Náměstí, nádraží... Problémových lokalit je víc

Zatímco na koupališti se podařilo sváry zažehnat, napětí v dalších problémových lokalitách trvá. Jednou z nich je i kojetínské náměstí, kde se i uprostřed pracovního dne scházejí skupiny Romů a podle vedení města provokují kolemjdoucí.

„Objíždějí dokola náměstí v naleštěných kabrioletech, posedávají na lavičkách se zmrzlinou, do toho jim hlasitě vyhrává hudba. Člověk by řekl, že naschvál provokují,“ je přesvědčený Oulehla a uvádí další příklad.

„Večer, když potkají bílého, tak mu nadávají, ať jde rychle spát, aby mohl ráno brzy vstávat a jít jim vydělávat na sociální dávky. Není divu, že napětí roste,“doplnil.

„Těšila jsem se, že tu vychovám děti. Teď uvažuji o stěhování.“

Problémovou lokalitou se v poslední době stalo železniční nádraží, kde dráhy začaly pronajímat volné byty. Stahují se do nich opět Romové.

„Lidé, kteří jezdí vlakem, za námi chodí, že se tam bojí. S nástupem školního roku tam chceme poslat pravidelné hlídky strážníků, abychom situaci trochu zlepšili,“ informoval místostarosta.

O moc lepší to podle něj není na náměstí Svobody poblíž hřbitova.

„Jsou zde dva tři domy, kde bydlí Romové. A bohužel není nic příjemného mít je za sousedy. Kvůli tomu se teď někteří starousedlíci raději začínají stěhovat pryč,“ sdělil Oulehla.

To potvrzují i místní. „Je to stále horší. Večer se už bojíme chodit na náměstí, aby nám tam Romové nevynadali. Když se někdo proti nim ohradí, hned je z toho slovní konflikt nebo rvačka. Jedna ze dvou základních škol ve městě je už skoro zcela romská. A v sousedních městech mají lidé Kojetín za ‚Cigánov‘. Kdysi jsem se těšila, že zde budu vychovávat děti, ale teď stejně jako řada dalších uvažuji o stěhování,“ svěřila se 33letá Gabriela, která si nepřála zveřejnit své příjmení.

Město se snaží získat pomoc i přes projekty placené z dotací

Radnice už přemýšlí, jak situaci řešit. O zřízení funkce romského terénního pracovníka, kteří fungují třeba v Přerově, ale v Kojetíně neuvažují.

„Už jsme to zkoušeli, ale je těžké někoho vhodného sehnat. Po předchozím pracovníkovi řešíme dodnes exekuce,“ uvedl Oulehla.

Další možností je spolupráce s policií. „Už jsme měli schůzku, na které jsme se shodli, že důležité bude zaměřit se na prevenci, než pak problémy hasit. Pomoci nám v tom mají školení policejní preventisté. Další schůzka bude v půlce září. Kojetín je krásné město, a kdybychom se Romy snažili vystěhovat, jen přehrajeme problém jinam. Raději budeme hledat řešení, jak situaci uklidnit, aby tady mohli žít všichni v pohodě,“ uzavřel místostarosta.

Kojetínu by mohly pomoci i sociální projekty placené z evropských dotací, které by zaštítila zdejší Místní akční skupina Střední Haná. Ta už pověřila Člověka v tísni, aby situaci ve městě zmonitoroval.

„Zaměřujeme se na sociálně vyloučené skupiny obyvatel, dlouhodobě nezaměstnané či na Romy. Poté, co budou výsledky šetření, navrhneme opatření ke zlepšení situace,“ řekla Marcela Erbenová z Člověka v tísni.