Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V půstu před Velikonocemi sytila davy polévka z kopřiv i hrách s medem

  11:00aktualizováno  11:00
V restauracích je neservírují a ani v běžných kuchařských knihách na ně recept nenajdete. Tradiční postní a velikonoční pokrmy, jako jsou pučálka, pražma či hlavička, se totiž už dávno vytratily z hledáčku našich hospodyň. A platí to i o jídlech spojených s dnešním dnem, tedy se Zeleným čtvrtkem.

Etnografka Vlastivědného muzea v Olomouci Veronika Hrbáčková. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

„Na Zelený čtvrtek patřil k oblíbeným jídlům také chmelíček, což je pokrm z mladého chmele, másla, strouhanky a citronu či octa. Později přibyl na jídelníček i špenát, kapusta nebo zelí,“ popisuje etnografka Vlastivědného muzea v Olomouci Veronika Hrbáčková.

Zelené pokrmy připravené z bylin měly zaručit, že člověka nebude následující rok bolet v krku. To ale hovoří o lidovém prostředí.

„Použití bylin vychází už z pesachových hostin. Ty doprovázely oslavy Pesachu, svátku připomínajícího Izraelitům vysvobození z egyptského zajetí, který byl starozákonním předchůdcem křesťanských Velikonoc,“ přibližuje historické souvislosti.

Z jídelníčků se postupem času vytratila i další postní jídla, třeba kysela a česnekové oukropy.

„Dnešní generace určitě neznají ani pučálku, což je naklíčený hrách, který se po usušení pekl na suché pánvi nebo v troubě. Pokrm se jedl s cibulkou či se zelím nebo jako sladká varianta s medem. Nevím, jestli by dnes takové jídlo slavilo úspěch,“ usmála se etnografka.

Mezi další typicky postní pokrmy řadí pražmu. V tomto případě si lidé pražili místo hrachu naklíčené obilí.

„Takovou snídani si ale dnes umíme představit. Naklíčené obilí se totiž dá nahradit ovesnými vločkami, k tomu můžete přidat med a jogurt,“ radí.

Původně byly při půstu zapovězené i mléčné výrobky a vejce

U mléčných výrobků se vzápětí zastavuje. „V původním pojetí půstu by ale ten jogurt neprošel, protože zapovězeno bylo nejen maso, ale i veškeré produkty z teplokrevných zvířat, tedy i mléčné výrobky, vejce a živočišné tuky. To už dnes neplatí,“ doplňuje.

Velikonoce mají podle ní i „své“ moučníky a pečivo. Kromě tradičního beránka, kterého mnohé hospodyně pečou v kameninových formách po svých babičkách dodnes, k nim patří třeba jidášky a mazanec.

„Jidášky jsou pečivo z kynutého těsta ve tvaru různě zapleteného provazu. Někde je dělají jako copánek stočený do kolečka, jinde jako malou vánočku nebo uzel. Důležitý je ten motiv provazu, symbolizuje provaz, na kterém se oběsil Jidáš poté, co zradil Ježíše. Do mazance se zase řežou kříže na památku Kristova ukřižování,“ popisuje.

Z masových pokrmů na tradiční velikonoční hostině nemohla chybět hlavička, což je něco jako sekaná.

„Základem pro hlavičku je mleté tučné uzené maso, bůček smíchaný s mletým hovězím, případně dalšími druhy masa, jehněčím nebo kůzlečím. Do směsi se ještě kromě koření a česneku přidává ‚zelená‘, u nás nejčastěji kopřivy, ale také pažitka nebo petržel,“ dodává etnografka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.