Nikde jsem nečetl, že by se o spokojenosti nebo nespokojenosti s programem divadla diskutovalo, uvedl ke změnám v šumperském divadle známý dramatik a režisér Arnošt Goldflam. (Ilustrační snímek)

Nikde jsem nečetl, že by se o spokojenosti nebo nespokojenosti s programem divadla diskutovalo, uvedl ke změnám v šumperském divadle známý dramatik a režisér Arnošt Goldflam. (Ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ředitele divadla v Šumperku střídá jeden z herců. Goldflama to zarazilo

  • 0
Šumperské divadlo má za sebou zemětřesení. Odvolán byl ředitel René Sviderski, skončit musel i umělecký šéf Ondřej Elbl. Změny mají dle nového jednatele divadla odstartovat jeho lepší budoucnost. Slavný režisér a dramatik Arnošt Goldflam nad tím ale vrtí hlavou.

"Nikde jsem nečetl, že by šumperští radní vypsali konkurz, že by se o spokojenosti nebo nespokojenosti s programem divadla diskutovalo, že by si u někoho vyžádali odborné posudky," podotkl k nedávným změnám v šumperském divadle známý dramatik a režisér Arnošt Goldflam.

Pád ředitele přišel poté, kdy se stal novým jednatelem šumperského divadla místo starosty a senátora Zdeňka Brože zastupitel Tomáš Potěšil.

"Sílily hlasy, že šumperské divadlo ztrácí svoji kulturní úroveň. Důvodů ale byla celá řada. Když to shrnu, byl stav, ve kterém se divadlo nacházelo, nadále neudržitelný," uvedl Potěšil.

Sviderski působil ve funkci šest let. Vystřídal ho herec Matěj Kašík, který byl členem souboru divadla tři roky. Kašíka jmenoval do funkce bez výběrového řízení, což je v jeho kompetenci.

"Dal jsem na svůj dojem. Věřím, že on dokáže divadlo pozvednout," řekl Potěšil.

Kašík musel zapomenout na divadelní prázdniny, kterých si užívají jeho bývalí kolegové ze souboru. "Věřím, že změny, které připravuji, divadlu prospějí," doplnil Kašík. Zatím ale neprozradil, jak chce divadlo reformovat.

Bojovali jsme o Thálii, hájí svoji práci odvolaný ředitel

Odvolaný direktor uvedl, že radnice mu nic podstatného nevytkla. "Moje komunikace s vedením města probíhala především přes mého jediného nadřízeného - jednatele divadla pana starostu Brože. Divadlo bylo pravidelně kontrolováno městem. Negativních reakcí od diváků bylo minimum. Tržby i návštěvnost byly hodnoceny kladně," řekl Sviderski.

Podle něj argument o ztrácení kulturní úrovně není pravdivý. "O divadlo byl před mým nástupem minimální zájem mimo region. Soubor jsme posílili o kvalitní herce, pozvali jsme kvalitní inscenační týmy, dostali se na festivaly. Dva naši herci byli nominováni na ceny Thálie, naše herečka vyhrála cenu na prestižním festivalu Dítě v Dlouhé. Byl slušný provoz druhé, komorní scény. Získávali jsme mnoho nových diváků inscenacemi na místní témata," popsal Sviderski.

Vyhazov ředitele nebyl jedinou změnou v šumperském divadle. Na místě uměleckého šéfa skončil Ondřej Elbl. "Důvodem výpovědi je zrušení pracovní pozice uměleckého ředitele," vysvětlil Potěšil.

Jednatel šumperského divadla uvedl, že dílčí změny dozná také seznam plánovaných představení v příští sezoně.

"Teď není možné změnit dramaturgický plán jako celek, protože už je řada věcí rozjednaných. V dalších letech je třeba dramaturgický plán postavit tak, aby odpovídal formátu okresního divadla a přilákal do hlediště více diváků. Divadlo by se mělo také víc zaměřit na mladého diváka," doplnil Tomáš Potěšil.

Pořád dokola - vyjádření Arnošta Goldflama ke změnám ve vedení šumperského divadla

Často čteme v různých výstupech a prohlášeních o tom, jak důležitá je vzdělanost, obecný rozhled, gramotnost, kulturnost a podobně. Na druhé straně se zrovna tak často setkáváme s tím, že skutečnost je v rozporu s těmito vyjádřeními, mnohdy zcela zásadně.

Před lety byl v divadle v Curychu šéfem známý ( a svérázný) režisér Marthaler, který vytváří opulentní inscenace, vyznačující se vláčným tempem a ovšem i svéráznou poetikou. Přitom ale Marthaler nijak nehledí na korunu, respektive švýcarský frank. A tak dluh divadla dosáhl mínusu nějakého toho milionu a chtěli šéfa odvolat. Jenže místní vzdělanci a příznivci umění se proti tomu postavili nejen mocným hlasem, ale sebrali i peníze, dluh se zaplatil a Marthaler zůstal a tím bylo zachováno i jeho nezaměnitelné a osobité divadlo.

Podobné věci se v cizině stávají, nicméně vždy se s přicházejícími i odcházejícími šéfy či řediteli jedná s respektem a patřičnou úctou, protože jsou to vždycky osobnosti, jednak samozřejmě náležitě honorované, respektované a není možno je jen tak, ze dne na den odvolat, zrušit, demontovat, snad jedině, že by se dopustili nějakého kriminálního přestupku nebo výrazně špatného úsudku i rozhodnutí.

To však náleží výhradně politikům a ti, přesto nebo právě proto, většinou zůstávají, někdy dokonce i povýší, je-li ještě kam. Tak například neblaze proslulý radní pro kulturu p. Richter je vysokým činovníkem své strany a starostou v Praze, jeho druh p. Pecha se také zatím neztratil, co dělá bývalý ministr p.Besser, nevím, ale nepochybně o něj bude postaráno i když nadělal paseky hojné. Paní bývalá ministryně Hanáková po různých kiksech a bohatě projevené nekompetentnosti byla odklizena, snad se časem dozvíme na jaký významný post. Jinak výrazný a nezaměnitelný herec, nicméně špatný ministr p.Jandák je poslancem a vtipně se k tomu či onomu vyjadřuje, aniž si je patrně vědom svých ministerských přehmatů. A tak dále.

I místní pohlaváři si z těchto svých nedostižných vzorů vzali příklad a chovají se zrovna tak nekompetentně a nadutě v iluzi o své bohorovné moudrosti. Odvolávají a dosazují šéfy a ředitele divadel dle chuti a okamžitého rozmaru, případně mají ještě něco za lubem, tak daleko ovšem my, mravenci, nedohlédneme. Někdy je to nějaký šikovný prodej, pronájem, také přátelé nebo manželky mají své potřeby a ambice, třeba ředitelovat divadlu, tam se „nemůže nic pokazit“, jindy je to jen potřeba a chuť ukázat svou moc, sílu nebo zdánlivou politickou či jinou prozíravost.

Co vedlo radní v Šumperku, že odvolali vedení divadla prakticky ze dne na den, nevím. Ale je to gesto arogantní, nevzdělané, až buranské. Nikde jsem nečetl, že by na určitý termín vypsali konkurs, že by se o spokojenosti nebo nespokojenosti s programem divadla diskutovalo, že by si u někoho vyžádali odborné posudky, že by se pokusili někde jinde informovat, jak se takové věci dělají, pardon-mají dělat! I když- je fakt, že s podobně křupanským jednáním se už setkali i jiní, například v Brně, Praze, u nás skoro kdekoliv.

Říkám si, co kdyby všichni, kteří mají v divadelním světě šéfovské či ředitelské ambice, pokud ovšem jsou oprávněné a opodstatněné, se nějak domluvili a vyhlásili, že na podobná místa půjdou jen, budou-li jim dány záruky, že se mohou pokusit po určitou dobu několika let realizovat svůj veřejně představený program, po tu dobu budou hájeni a vlastně neodvolatelní, budou také řádně zaplaceni a nebude jim moci diktovat žádný náhodný mocipán. Konec konců i ti jsou voleni na pár let a pokud nekradou příliš okatě, pak i neodvolatelní a to nadělají často daleko víc škody, než třeba nějaký režisér v divadle.

Šumperská kauza je jen příkladem toho, co se dost často děje. Že lidé, kteří převzali nebo si přisvojili moc, prokázali dostatečnou neschopnost, jsou takto kvalifikováni rozhodovat v oboru, který se zdá nedůležitý, totiž v kultuře a často i ve školství. Málokdo si ovšem uvědomuje, že se to časem musí vymstít a že to všichni pocítíme na své vlastní kůži. A pokud není zcela hroší, pak i ti, kteří to všechno způsobili a stále neúnavně způsobují, například právě v Šumperku.