Regionální filmová kancelář chce vycházet vstříc filmařům, aby v Jeseníkách víc natáčeli. Divákům chce naopak nabídnout výlety po místech z pláten kin. Třeba po stopách Aloise Nebela.

Regionální filmová kancelář chce vycházet vstříc filmařům, aby v Jeseníkách víc natáčeli. Divákům chce naopak nabídnout výlety po místech z pláten kin. Třeba po stopách Aloise Nebela. | foto: archiv tvůrců

Regionální filmová kancelář má na Jesenicko lákat filmaře i diváky

  • 0
Jeseníky jsou filmovou destinací par excellence a vábí filmaře z celé republiky. Právě kvůli jedinečnosti tamních scenérií i architektury vznikla nyní Regionální filmová kancelář. Ta chce vycházet vstříc filmařům a pomáhat jim při hledání nejlepších míst.

"Jeseníky jsou filmovou destinací par excellence a dokládá to řada filmů. Počet vyhraněných filmových turistů roste pozvolna, těch, kteří k nám přijíždějí proto, že byli osloveni daným filmem, je víc," popsal ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Závěšický.

Potenciál tohoto v zahraničí oblíbeného způsobu propagace je podle něj velký a proto s filmem jako s tématem v případě Jeseníků intenzivně pracují. "Impulzem pro nás je spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism a Českou filmovou komisí," dodal Závěšický.

Společně se letos pustili do práce na využití filmu o samotářském výpravčím ze stanice Bílý Potok. Lidé se tak budou moci s letákem v ruce vypravit vlakem s Aloisem Nebelem po Semmeringu, projedou cestu z Bludova-lázní přes Brannou, Ostružnou a Jeseník až do Zlatých Hor.

Barbora Haušková za Sdružení cestovního ruchu Jeseníky ale upozorňuje, že zájemci nemají od tohoto nebelovského motivu čekat "vodění za ručičku" od jednoho místa natáčení k druhému.

"Snažili jsme se spíš uchopit to téma z různých úhlů pohledu. A jedním z nich je cesta po železnici, s níž je film spojený. Lidé se vydají na trasu sami objevovat místa spjatá s komiksem i filmem," vysvětlila Haušková. Bonusem pak bude civilizací nedotčená krajina Jeseníků a Zlatých Hor ubíhající za oknem.

Nejlepší příklad lákání přes film? Nový Zéland a Pán Prstenů

Prvním krokem, jak dostat destinaci do filmu, je podle odborníků na cestovní ruch vyjít vstříc filmařům a jejich požadavkům a pomoci jim vytipovat kýžené místo. Když se zadaří a Jeseníky se dostanou na filmové plátno, je podle Hauškové třeba toho co nejvíce využít a oblast zpropagovat.

Co se také točilo v Jeseníkách

Filmová místa (výběr)

Cukrová bouda (Karel Kachyňa): Rozhledna Zlatý Chlum, Nová Seninka, Branná (louky nad obcí, silnice ve směru na Vikantice)

Pramen života (Milan Cieslar): Staré město - Květná 270, hřbitov v Nových Losinách

Kladivo na čarodějnice (Otakar Vávra): Zámek Velké Losiny

Bathory (Juraj Jakubisko): Zámek Velké Losiny

S tebou mě baví svět (Marie Poledňáková): Karlova Studánka

Alois Nebel (Tomáš Luňák): železniční stanice Malá Morávka, železniční stanice Horní Lipová

Divoké včely (Bohdan Sláma): Jiříkov na Rýmařovsku

Sedm Hladových (Karel Smyczek): Lipová-lázně

Císař a tambor (Václav Křístek): zámek Bruntál

7 dní hříchů (Jiří Chlumský): Podlesí u Malé Moravy

(zdroj: filmovamista.cz, csfd.cz)

"V nejobecnější rovině může film vzbudit zájem o destinaci jako celek. Příkladem je Pán Prstenů a Nový Zéland. Speciálním tématem je pak filmová turistika, kdy lidé vyhledávají přímo konkrétní filmová místa, kde daný snímek vznikal," popsal Závěšický.

Může se podle něj přitom jednat o skutečné místo, které ve filmu divák přímo vidí, nebo filmovou fikci, která vznikla třeba v ateliérech, ale odráží se od reálného místa jako předlohy.

Roli hraje i původ filmařů, rádi se vrací ke kořenům

"Z pohledu marketingu je výhodné, že film přetrvá dlouhou dobu, často zasahuje velkou cílovou skupinu, virtuálně se šíří třeba filmové hlášky, vznikají parodie či pokračování," shrnul Závěšický filmový potenciál, který se snaží uchopit.

Upozornil ale, že se jedná o dlouhodobou a náročnou práci. "Celkově jsou ale film a filmová turistika velmi perspektivními tématy, se kterými se v cestovním ruchu rozhodně vyplatí pracovat," dodal.

Byť filmaři většinou vyhledávají místa zhruba hodinu dojezdu vzdálená od hlavního města, právě svébytnost Jeseníků táhne.

"Svou roli při jejich výběru hraje i fakt, odkud filmař pochází. Pokud tu má kořeny, rád se sem vrací. Což je případ třeba Miroslava Krobota, Jaromíra Švejdíka či Tomáše Luňáka," upozornila Haušková.