"Jde nám o připomenutí roku 1813, který je rokem významných bitev u Drážďan, Chlumu a Lipska, kterých se účastnila na straně šesté koalice také takzvaná česká armáda pod velením knížete Schwarzenberga," uvedl Pavel Grenar z občanského sdružení Císařská Slavkovská garda.
Atmosféru napoleonských válek mnozí návštěvníci pocítili i na vlastní kůži. Bitvu inspirovanou střetem u Lipska z roku 1813 sledovali mnozí z nich se zakrytýma ušima a přivřenýma očima; pyrotechnické efekty byly natolik dokonalé, že lidé vytřepávali i hlínu z vlasů.
Lidé mohli sledovat i jak vypadaly následky takových bitev. V "přímém přenosu" mohli pozorovat práci vojenského lazaretu. Komentovaná amputace nohy pomocí speciálního nože a talíře byla natolik realistická, že asistent lékaře se nakonec i s amputovanou nohou vyvrátil.
Do Korunní pevnůstky přijeli uniformovaní vojáci z několika zemí. Na náladě jim neubralo ani to, že dopředu věděli, že dnes to pro ně nedopadne dobře. "Dneska určitě padneme, ale je sucho. Bude se padat dobře," řekl před bitvou Evžen Petřík z kroměřížského 8. regionu. Domluvit se na scénáři i v takovém počtu vojáků podle něj není těžké. "Většinou se stanoví směr útoku a to, jak má bitva skončit. To mezitím je na instrukci velitele, stejně jako v reálu," uvedl muž, který se obdobím napoleonských válek zabývá už 11 let. Na akcích jej doprovází žena i s dětmi.
Smyslem akce bylo lidem připomenout vojenskou historii pevnosti Olomouce za dob Rakouska a napoleonských válek. Olomoucká pevnost plnila v tomto období plně svou funkci významného opěrného bodu rakouské armády. Zázemí pevnosti a jejího okolí také poskytlo útočiště stovkám raněných vojáků, kteří byli přiváženi na povozech z míst válečných střetů.
Korunní pevnůstka patří do unikátního systému opevnění města, byla součástí Tereziánské pevnosti. Následně, zejména v první polovině 19. století, v okolí vzniklo 22 fortů, tedy malých pevnůstek, které měly útočníkům zabránit přiblížit se k městu.
