"Při současné ceně je v naší oblasti lukrativní plodinou. Je zisková," potvrdil například Václav Stejskal z bohuňovického zemědělského družstva. Úrodná pole Hané totiž vytvářejí dobré podmínky pro její pěstování. "Je možné dosáhnout výnosu mezi třemi až pěti tunami z hektaru. A odběratelé tento rok nabízejí i přes jedenáct tisíc korun za tunu," podotkl Stejskal.
Důvodů zájmu o řepku je hned několik. "Roste spotřeba rostlinných tuků a olejů," jmenuje první ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč s tím, že je tak zapotřebí více surovin pro jejich výrobu. A řepka je cenově zajímavá, protože suroviny třeba pro palmový olej jsou o něco dražší.
Navíc sláma z řepky, která zůstane na poli, je dobrou předplodinou, a po zaorání vytvoří podmínky pro následné setí ozimů. Kromě toho je i vhodným zdrojem biomasy, kterou už některé podniky v Olomouckém kraji vytápějí třeba skleníky.
Druhým důvodem rozšiřování řepky jsou biopaliva. "V tuzemsku je povinnost přimíchávat do bionafty, myslím, kolem dvou procent, ale v některých okolních zemích, jako je třeba Německo, je to procento vyšší. Není proto problém prodat surovinu za dobrou cenu do zahraničí," popsal Porč.
Půda Hané je stvořena pro řepu cukrovku. Vítězí ale řepka
"Haná je přitom jednou z nejúrodnějších oblastí naší republiky a troufám si říct, že i Evropy. Půdy v okolí jsou přímo předurčeny pro pěstování řepy cukrovky. Naši zemědělci se ale museli přizpůsobit celosvětovému trendu a pěstují řepku," dodává trochu trpce.
Podle něj výběr toho, co budou zemědělci na svých polích pěstovat, nepodléhá žádnému plánu. "Je to dáno čistě nabídkou a poptávkou. Zemědělec bude pěstovat to, za co dostane lépe zaplaceno. A to je v současnosti řepka," řekl Porč.
Dnes proto v kraji podle něj téměř neexistuje zemědělský podnik, který by řepkou neosel některé ze svých polí. "Prodáváme obchodním firmám, ne zpracovatelům, takže se vlastně nedovíme konečné určení. Každopádně zájem o řepku je velký," souhlasí zemědělec Václav Stejskal.
Před dvěma lety bylo ovšem všechno jinak a příští rok mohou jít ceny zase dolů. Nebo naopak. "Jde o otázku tvorby cen, jak je daná komodita žádaná na evropském i světovém trhu," podotkl Stejskal.
Řepky je v Evropě nedostatek, vysoká cena tak může vydržet
Důkazem vrtkavosti zemědělské "loterie", na kterou plodinu daný rok vsadit, může být fakt, že ještě loni odběratelé nabízeli za tunu řepky jen kolem sedmi a půl tisíce korun.
"Cena oproti minulému roku výrazně stoupla. Zemědělcům tak může tato zajímavá komodita pomoci stabilizovat tržby i podniky samotné. Řepky není dostatek v celé Evropě, takže cena by se mohla udržet," upřesnil Josef Hlavinka z krajské agrární komory.
V souvislosti s oblibou určitých komodit ovšem někteří odborníci upozorňují na možná rizika spojená s produkcí jen několika průmyslových plodin "stále dokola". Jednostrannost může mít vliv na erozi půdy či zvyšovat následky případných povodní.
"Plodiny na daném poli by se měly střídat. Vzhledem k osevním postupům se nedoporučuje velké jednostranné zatížení. Řepka by se na stejné pole měla dostat jednou za pět šest let," míní Hlavinka.
