Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborníci oživili malby v jeskyni Na Špičáku, jíž kráčely dějiny

  8:24aktualizováno  8:24
Vůbec poprvé se v Česku restaurátoři pustili do obnovy nejcennějších z mizejících jeskynních maleb. V jeskyni Na Špičáku na Jesenicku jich archeologové objevili na čtyři tisíce.

Jeskyně Na Špičáku patří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě. Restaurátoři se tu pustili do obnovení nástěnných maleb. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Fotogalerie

Lidé zde zanechali jedinečný doklad, že jeskyně byla objevena a lidmi navštěvována už před stovkami let. A zdejší podzemní komplex je jednou z nejstarších písemně doložených jeskyní v Evropě.

"Opravdu se dá bez nadsázky říct, že jeskyní Na Špičáku kráčely dějiny," uvedla její správkyně Evelyna Vozábalová.

Krakovský prospektor Antonius Wale se o zdejších jeskyních zmiňuje ve svém díle někdy kolem roku 1430.

Jeskyně Na Špičáku

Patří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě. Je zmiňována už v roce 1430. První turisté sem přišli roku 1885. V letech 1954 až 1955 proběhla první zásadní přestavba. Po rekonstrukci v letech 2006–2008 se jeskyně stala bezbariérovou. Letos přibylo nové nasvícení LED světly. Nedávno byly po průzkumu maleb dokončeny restaurátorské práce na nejcennějších malbách. Je jedinečná svými chodbami srdcových tvarů.

"Mýlil se ale v tom, že považoval jeskyně za horní dílo, nikoli výtvor přírody," vysvětlila Vozábalová.

Dovozoval, že vzniklo po těžbě zlata. Pro uklidnění současných zlatokopů správkyně jeskyně dodává: "Nikdy se tu žádné zlato ani jiné drahé kovy nenašly."

Prospektoři marné snažení vzdali někdy v 17. století. Poté jeskyně sloužila jako úkryt ve válkách, zločincům nebo lidem pronásledovaným církví. V jeskyni se prý zastavil Jan Ámos Komenský při útěku do Polska. Žádné doklady o jeho návštěvě jeskyně ale neexistují.

Častí návštěvníci zanechali na stěnách unikátní výzdobu. "Stav maleb se rok od roku zhoršoval. Zásah restaurátorky a dalších odborníků přišel v nejvyšší čas," sdělila Vozábalová.

Na stěnách se objevují jména i symboly

Archeologové zkoumali malby v několika etapách v průběhu sedmi let.

"Byla to úžasná a inspirativní práce. Vždyť v českých zemích nikde v podzemí takové množství maleb není," řekl archeolog a speleolog muzea v České Lípě Vladimír Peša, který se na průzkumu podílel. Archeologický tým zadokumentoval na čtyři tisíce maleb, rytin a nápisů.

Na stěnách se objevují jména, nejrůznější symboly, řada maleb nebo jednoduchých rytin je doplněna letopočty. Prospektorské symboly zlata a stříbra (slunce a půlměsíc) jsou zřejmě už z 15. století.

Nejcennější malba Uctívání kříže, která vznikla až v 16. století, si vyžádala nejnáročnější zásah restaurátorky Dominiky Machačové, protože mizela pod nánosem sintru, horniny vzniklé vysrážením uhličitanu vápenatého z vody obsahující rozpuštěný vápenec.

Podle nejnovějšího badatelského průzkumu se u kříže modlí biskup a s ním zástupce světské moci a vyjadřují společnou pokoru před Bohem.

"Malba oznamovala řečí tehdy srozumitelných symbolů, kdo je vlastníkem," vysvětlila Vozábalová. Majitelem území byl vratislavský biskup a majitelem těžebních práv podnikatelský rod Fuggerů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.