Lidé zde zanechali jedinečný doklad, že jeskyně byla objevena a lidmi navštěvována už před stovkami let. A zdejší podzemní komplex je jednou z nejstarších písemně doložených jeskyní v Evropě.
"Opravdu se dá bez nadsázky říct, že jeskyní Na Špičáku kráčely dějiny," uvedla její správkyně Evelyna Vozábalová.
Krakovský prospektor Antonius Wale se o zdejších jeskyních zmiňuje ve svém díle někdy kolem roku 1430.
Jeskyně Na ŠpičákuPatří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě. Je zmiňována už v roce 1430. První turisté sem přišli roku 1885. V letech 1954 až 1955 proběhla první zásadní přestavba. Po rekonstrukci v letech 2006–2008 se jeskyně stala bezbariérovou. Letos přibylo nové nasvícení LED světly. Nedávno byly po průzkumu maleb dokončeny restaurátorské práce na nejcennějších malbách. Je jedinečná svými chodbami srdcových tvarů. |
"Mýlil se ale v tom, že považoval jeskyně za horní dílo, nikoli výtvor přírody," vysvětlila Vozábalová.
Dovozoval, že vzniklo po těžbě zlata. Pro uklidnění současných zlatokopů správkyně jeskyně dodává: "Nikdy se tu žádné zlato ani jiné drahé kovy nenašly."
Prospektoři marné snažení vzdali někdy v 17. století. Poté jeskyně sloužila jako úkryt ve válkách, zločincům nebo lidem pronásledovaným církví. V jeskyni se prý zastavil Jan Ámos Komenský při útěku do Polska. Žádné doklady o jeho návštěvě jeskyně ale neexistují.
Častí návštěvníci zanechali na stěnách unikátní výzdobu. "Stav maleb se rok od roku zhoršoval. Zásah restaurátorky a dalších odborníků přišel v nejvyšší čas," sdělila Vozábalová.
Na stěnách se objevují jména i symboly
Archeologové zkoumali malby v několika etapách v průběhu sedmi let.
"Byla to úžasná a inspirativní práce. Vždyť v českých zemích nikde v podzemí takové množství maleb není," řekl archeolog a speleolog muzea v České Lípě Vladimír Peša, který se na průzkumu podílel. Archeologický tým zadokumentoval na čtyři tisíce maleb, rytin a nápisů.
Na stěnách se objevují jména, nejrůznější symboly, řada maleb nebo jednoduchých rytin je doplněna letopočty. Prospektorské symboly zlata a stříbra (slunce a půlměsíc) jsou zřejmě už z 15. století.
Nejcennější malba Uctívání kříže, která vznikla až v 16. století, si vyžádala nejnáročnější zásah restaurátorky Dominiky Machačové, protože mizela pod nánosem sintru, horniny vzniklé vysrážením uhličitanu vápenatého z vody obsahující rozpuštěný vápenec.
Podle nejnovějšího badatelského průzkumu se u kříže modlí biskup a s ním zástupce světské moci a vyjadřují společnou pokoru před Bohem.
"Malba oznamovala řečí tehdy srozumitelných symbolů, kdo je vlastníkem," vysvětlila Vozábalová. Majitelem území byl vratislavský biskup a majitelem těžebních práv podnikatelský rod Fuggerů.
