V Olomouci a Prostějově už bylo letos více než čtyřicet dní, kdy koncentrace prachu překročily limit. Velký vliv na to mají inverze. Ilustrační snímek

V Olomouci a Prostějově už bylo letos více než čtyřicet dní, kdy koncentrace prachu překročily limit. Velký vliv na to mají inverze. Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Roční limit pro „zaprášené ovzduší“ už v Olomouci a Prostějově padl

  • 2
Do konce roku zbývá ještě několik týdnů, přesto už byl ve dvou velkých městech Olomouckého kraje překročen počet dnů, ve kterých smějí být koncentrace prachu v ovzduší větší, než stanovují limity. Na celý rok je to 35 dní, v Prostějově a Olomouci už ale načali pátou desítku.

„Obyvatelé Olomouce i Prostějova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Olomouci-Hejčíně už ale letos překročení zaznamenala ve 43 dnech, v Prostějově je pak číslo ještě o jeden den vyšší.

„Vysoký počet dnů s překročeným limitem měla obě města i v předchozích letech,“ podotkl Šuta.

Například v Prostějově byla roční hranice dnů s nadlimitním množstvím prachu za posledních pět let překročena pokaždé, přičemž v letech 2010 a 2011 se tak stalo dokonce v 67 a 65 dnech. V Olomouci má ČHMÚ měřící stanici teprve od roku 2012, i zde ale od té doby ani jednou nebyla hranice 35 dní dodržena.

Zaprášené ovzduší ročně zapříčiní tisíce předčasných úmrtí

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů, proto se používá zkratka PM10. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ shrnul Šuta a poukázal také na zprávu Státního zdravotního ústavu za rok 2013.

Podle té znečištění ovzduší prachem v České republice zapříčinilo zhruba 5 200 předčasných úmrtí a 1 900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Problémy jsou i s hodnotami rakovinotvorného benzoapyrenu

Dle Šuty jsou ovšem v Olomouci a Prostějově problémy také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem.

„Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit jeden nanogram na metr krychlový, ale monitorovací stanice Olomouc-Hejčín tento limit v minulých letech překročila o 60 až 70 procent,“ upozornil.

„V Prostějově pak měření benzo-a-pyrenu sice neprobíhalo, nicméně podle modelového výpočtu ČHMÚ znečištění v letech 2009 až 2013 překračovalo ve městě limit v průměru o 80 až 90 procent,“ dodal.