Filozof, historik, profesor olomoucké univerzity a jeden předních českých...

Filozof, historik, profesor olomoucké univerzity a jeden předních českých znalců díla Edmunda Husserla Ivan Blecha, | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Velký rodák je unikát, Prostějov ale na Husserla zapomíná, říká historik

  • 3
Nejvýznamnější rodák Prostějova, filozof Edmund Husserl, který se narodil v roce 1859, radikálně změnil myšlení své doby a má lidem co říci i dnes. Podle jednoho z předních českých znalců jeho díla, profesora olomoucké univerzity Ivana Blechy, se na něj ale v rodišti opět spíše zapomíná. A to i v tamním muzeu.

„Je to obrovská škoda, protože je unikátní mít takového velevýznamného rodáka. Prostějov by si měl ujasnit, co chce,“ říká Blecha.

V čem byl Husserl tak výjimečný?
Je zakladatelem fenomenologie, jednoho z nejvýznamnějších filozofických směrů. Dvacáté století by se ve filozofii dalo rozdělit na dva masivní proudy, na ten, který vzešel z fenomenologie, a na proud analytické filozofie. Z fenomenologie se pak rozvinuly další známé směry jako například existencialismus. Fenomenologie se snaží o popis toho, jak se nám jeví náš přirozený svět, a je úžasná i v tom, že zároveň slouží jako filozofická metoda pro příbuzné vědy, například pro sociologii, psychologii a teorii a dějiny umění. Husserl díky tomu patří ke gigantům filozofie 20. století.

Je to zdaleka nejvýznamnější prostějovský rodák...
Z mezinárodního hlediska nepochybně.

Můžete objasnit, co to fenomenologie je?
Je to pokus soustředěně popsat, co probíhá v naší zkušenosti, když se nám jeví svět. Vypadá to banálně, ale celá filozofická tradice od Platona až po Kanta to opomíjela. Měla hned hotový posudek, že naše zkušenost nás od světa spíše odvádí, že ho zkresluje. To je ten slavný Platonův mýtus o jeskyni. Husserl byl první, kdo řekl, že je to chybný úsudek a že filozofie dosud prakticky vůbec nezkoumala, co všechno se děje v našem vědomí při vnímání vnějšího světa. Zkušenost nám svět sice zčásti podává zkresleně, ale dají se v ní pečlivou analýzou najít struktury, o nichž si můžeme být jisti, že jsou to formy jevení skutečnosti samotné. To je důležité i dnes. Protože dnes žijeme ve virtuálních světech nebo světech politicky či ideologicky převyprávěných. Postmoderní filozofie se s tím smiřuje a rezignuje na možnost určovat, co je a co není skutečné nebo pravdivé. Ale to je nebezpečné. Fenomenologie je proto důležitá i jako cesta k reálnému světu a původní zkušenosti o něm.

Jste autorem výstavy o Husserlovi v prostějovském muzeu. Jak jste se k ní dostal?
Fenomenologií se profesně zabývám, a když jsem začínal působit na univerzitě v Olomouci, byl jsem v roce 1991 v Prostějově na mezinárodní konferenci o Husserlovi. Při té příležitosti jsem s muzeem navázal kontakty a jezdil jsem tu a tam na školy do Prostějova přednášet. V roce 2000 se uskutečnila v Prostějově a Olomouci velká konference u příležitosti stého výročí vydání Husserlovy stěžejní práce Logická zkoumání. Na konferenci přijeli účastníci z 24 zemí, podařilo se odhalit Husserlovu bustu a pojmenovat po něm náměstí. V muzeu pak vznikla badatelská místnost a natočil se film o Husserlovi. V roce 2009 se mi podařilo získat peníze z visegrádského fondu na konferenci a výstavu. Tehdejší ředitel muzea Miroslav Chytil pro ni ve Špalíčku vyčlenil jednu místnost. Na stěnách bylo 11 panelů a uprostřed byla skleněná vitrína, ve které byly nějaké artefakty z Husserlova života a například vydání jeho děl v japonštině nebo v korejštině. Souběžně s tím tam byla výstava o prostějovském židovském ghettu. Na uvedení Husserla se tehdy podílela spousta dalších lidí z muzea a z radnice.

Jak byla tato výstava úspěšná?
My jsme tam posílali zájemce, kteří sem přijeli, ale samozřejmě tam nechodily davy. Do budoucna jsem si představoval, že by se tam mohly promítat úryvky z filmu o Husserlovi, které by se daly nějak zajímavě rozfázovat, na závěr by mohl být nějaký kvíz, navrhl jsem, že bych tam dělal pro studenty a pro veřejnost přednášky, mohla by se pořádat kolokvia a mezinárodní konference. Přední fenomenologové z celého světa jsou nadšení, když se mohou podívat do Husserlova rodiště.

Výstava pak ovšem z prostějovského muzea zmizela. Jak jste se o tom dozvěděl?
Od známých. Byl tady jeden profesor, který chtěl výstavu vidět, ale byla zavřená. Myslel jsem, že jde o organizační důvody, o návštěvnost. Na jaře loňského roku mi muzeum hlásilo, že výstava byla obnovená a že by bylo rádo, kdybych tam letos udělal velkou konferenci. V dobré víře jsme se tam s kolegy vypravili a byli jsme překvapení. Z výstavy zbylo torzo, je až nahoře v nejvyšším patře, rozdělená zhruba napůl. Nevím, kdo tam bude chodit, aby si při chůzi po schodech prohlížel výstavu. Navíc za těmi dveřmi pokračuje výstava od konce, tedy úmrtím Husserla.

Vyjádření ředitele muzea a galerie Daniela Zádrapy

Z expozice nezbylo žádné torzo, ani není rozdělená napůl, jen se posunula do jiných prostor. Nejen z důvodu nízké návštěvnosti, ale také z důvodu jiné celkové koncepce galerie ve Špalíčku, která by měla nabídnout něco zajímavého mnohem širší návštěvnické obci. Rozhodně nebylo úmyslem Husserlově expozici ublížit, jen se prostě změnila. Husserl není na schodech, ale v horním patře krásného historického objektu kromě několika knih z původní expozice, které tam zatím aktuálně nejsou. Jestli byly některé panely snad přehozeny, mohli naši pracovníci panely omylem zaměnit. Jsme muzeum s velkými sbírkami, mnoha expozicemi i řadou dočasných výstav a nemůžeme se soustředit pouze na expozici o jedné, jakkoliv významné osobnosti, jakou pro Prostějov i svět Husserl rozhodně byl.

Jak to na vás působí?
Nedovedu si představit, že tam povedu profesory z Anglie nebo Německa, kteří by přijeli na konferenci. Tak trochu mě to rozzlobilo. Mluvil jsem o tom s vedením muzea a slíbili mi, že se s tím pokusí něco udělat a že se v září ozvou.

Ozvali se?
Neozvali. Takže jsem tu konferenci zrušil. Moje stanovisko je takové, že se nezlobím, chápu to a je mi trapné na to upozorňovat, ale Prostějov si musí ujasnit, co chce. Myslím, že pár panelů, které by připomínaly významného, světově proslulého rodáka, by nikoho nezabilo. Je to obrovská škoda. Prostějov by se k Husserlovi měl hlásit, protože je unikátní mít takového velevýznamného rodáka. Ale jistě, na výstavu hraček přijde víc lidí.

Vypadá to, že Prostějov nepochopil, jakého má rodáka. Proč?
Na začátku 90. let mnoho Prostějovanů vůbec netušilo, kdo to Husserl je. Marxismus fenomenologii jako buržoazní vědu odmítal a kromě toho nejvýznamnějším pokračovatelem Husserla u nás byl Jan Patočka, mluvčí Charty 77, který zemřel po výslechu na StB. Čtyřicet let proto fenomenologie neexistovala a spolu s tím ani povědomí o Husserlovi. To se podařilo zčásti napravit, ale zdá se, že v dnešní době převládají jiná hlediska na roli muzeí a kulturních institucí.

Pozoroval jste v Husserlově životě důležité odkazy na Prostějov?
Husserl v Prostějově osm let žil a pak chodil na gymnázium do Olomouce. Než složil maturitu, byl s tímto krajem pevně spjatý. Česky však nemluvil, považoval se za rakouského Němce. Jeho manželka pocházela z významné prostějovské židovské rodiny Steinschneiderů. Husserl pak studoval v Lipsku, usídlil se v Halle, učil v Göttingen a Freiburgu a musím říct, že už do Prostějova moc netíhl. Rodáky ovšem vítal s něhou a v kontaktu byl především s T. G. Masarykem a s Janem Patočkou.