Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzemí parku otevřeme, ale jen mimořádně, říká ředitel olomoucké Flory

  12:17aktualizováno  12:17
Velké kácení a následný druhý pokus o obnovu Rudolfovy aleje, otevření opraveného rozária, obnova botanické zahrady či rekonstrukce oranžerie a zabezpečení podzemí, do kterého se v roce 2013 propadlo batole. Plánů s olomouckými parky má ředitel Výstaviště Flora Jiří Uhlíř hodně a shrnul je v rozhovoru pro MF DNES.

Jiří Uhlíř, od června 2012 ředitel olomouckého Výstaviště Flora | foto: Výstaviště Flora Olomouc

Kvůli slizotokové nekróze půjde v aleji k zemi přes dvě stě kaštanů. Nahradí je lípy. Kvůli větším rozestupům se jich sem vleze zhruba sto. Ze zákona ale musíte nahradit všechny pokácené stromy. Dalších sto lip tedy vysázíte v jiných částech parku?
Je to tak. V návaznosti na naši legislativu za každý pokácený strom uděláme náhradní výsadbu. Musíme se ale bavit o koncepci celého parkového prostoru. Ukáže nám, kam náhradní výsadbu umístit. Olomoucké parky jsou historické, jde o národní kulturní památku, takže to má i další souvislosti. Nová výsadba proto musí být koncepční.

Budete pro ni místo hledat jen ve Smetanových sadech, kde stojí Rudolfova alej, anebo i jinde? Například v Čechových sadech?
Ještě to není rozhodnuté. Budeme muset aktualizovat koncepci celého zeleného prstence. Není to ovšem tak, že musíme vysázet pouze lípy. V parcích například chybí spousta kvetoucích keřů.

Jiří Uhlíř

Ředitelem olomouckého Výstaviště Flora je Jiří Uhlíř od června 2012. V jeho čele vystřídal dlouholetého šéfa Zdeňka Štefku, který odcházel do důchodu.

Ve výběrovém řízení Uhlíř překonal dalších jedenáct uchazečů. Do té doby pracoval jako vedoucí oddělení státního dozoru na finančním úřadě v Olomouci.

Je absolventem Podnikatelské fakulty brněnského Vysokého učení technického.

Je tedy možné, že část vykácených kaštanů nahradíte na jiných místech parku keři?
Ano, je to možné. Navíc součástí obnovy aleje bude také proměna záhonů, především v její části směrem k Wolkerově ulici. Naším cílem je, aby stromořadí bylo důstojně a plnohodnotně připravené na své 150. výročí, jež připadá na příští rok. Vycházet přitom budeme z konceptu ateliéru zahradní a krajinářské architektury Zdenka Sendlera.

Jak budou záhony v Rudolfově aleji vypadat?
Jde o návrat k přírodě a trochu i k její živelnosti. Chceme, aby alej co nejdéle kvetla. Do záhonů na velké plochy vrátíme cibuloviny a trvalky. A to proto, aby alej přitahovala návštěvníky a také, aby se do parků ve vegetačním období vrátil hmyz.

Zmínil jste, že budete aktualizovat koncepci celého parku. Co tedy kromě obnovy Rudolfovy aleje plánujete?
Určitě bych chtěl pozvat návštěvníky do zrekonstruovaného rozária. Přístupné bude od 1. dubna. Slavnostně ho otevřeme 24. června, až rozkvetou růže. Souvisí to s naším cílem oživit a revitalizovat olomoucké parky. Znovuotevření rozária je první krok.

Co přijde po něm?
Byli bychom rádi, kdyby se parky opravdu staly chloubou celého města. S obnovou tak budeme pokračovat i v jejich dalších částech. Máme proto například již připravený projekt obnovy botanické zahrady.

A co další konkrétní plány?
Hledáme finance na dokončení rekonstrukce historické oranžérie v centrální části Smetanových sadů. Jakmile se nám to podaří, plánujeme také obnovu jejího okolí, takzvané letní čítárny. V minulosti tady bývala fontánková alej. V nejbližší době bychom chtěli do parku vrátit vodní prvky, které by jej bezpochyby oživily.

U oranžérie jsou i velké šachovnice. Objeví se tu také figury?
Jejich pořízení by bylo poměrně finančně náročné. Zatím hledáme řešení. Ovšem byli bychom rádi, kdyby je návštěvníci parků či účastníci letních příměstských táborů mohli v budoucnu využívat. Šachovnice prozatím slouží k hraní šachů v lidské podobě, kdy děti představují jednotlivé figury.

Symbol parků

Rudolfova alej vznikla z popudu arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského v první polovině 19. století. V roce 1866 byla zničena při pruskorakouské válce. Olomouc ji vzápětí obnovila, vysadila tu kaštany a lípy. V roce 1919 byly seříznuty do podoby vysokých zelených stěn.

V novodobé historii radnice alej obnovila v letech 2009 až 2012. K zemi tehdy padlo ve dvou etapách 234 přestárlých a nemocných stromů, které nahradilo 225 mladých jírovců maďalů. S výsadbou zahradníkům pomohli i Olomoučané. Celkové náklady se i kvůli opravám chodníků a výměně mobiliáře vyšplhaly na 9,6 milionu korun.

Kdy se všechny tyto vize promění ve skutečnost? Je to práce na nejbližších například deset let?
Bude to určitě dříve. Záleží však především na penězích. Projekty se připravují, aby byly k dispozici ve chvíli, kdy se podaří najít zdroje financí.

Flora musí řešit i podzemí parků. V srpnu 2013 se do jedné z chodeb někdejší barokní pevnosti propadlo dítě, odborníci tu odhalili několik rizikových míst. Už dříve jste naplánovali zabezpečení chodeb. Kdy začne?
Podzemí je první věc, do níž se teď pustíme. Čekáme jen na vhodné počasí. Máme stavební povolení, nakoupený materiál. Brzy začneme.

Máte alespoň předběžně určený termín, kdy se tu objeví dělníci?
Část prací bude mít na starost subdodavatelská firma. Vypsali jsme výběrové řízení. Jakmile bude uzavřené, můžeme začít. Prozatímní předpoklad je rozmezí března až května.

Co se v podzemí změní?
Jde především o zajištění chodeb, vybudujeme do nich také vstupní šachtu. Uvnitř podepřeme jednotlivá riziková místa s vykotlanou hlínou, jež způsobila zmíněný propad. Jedná se o zhruba stometrový úsek, který začíná a končí závalem.

Jakmile bude zabezpečený, plánujete ho zpřístupnit turistům?
Nepředpokládám, že ho pro veřejnost otevřeme nastálo. Ovšem mimořádně - například v době konání Dnů evropského dědictví - plánujeme pro početně omezenou skupinu možnost návštěvy s výkladem.

Podzemí olomouckých parků je však rozsáhlejší. Plánujete ho dál prověřovat a případně i zabezpečovat další chodby?
Určitě. Toto je věc, která bude pokračovat. Snažíme se zabezpečit celé území parků tak, aby nás už nic nepřekvapilo. Je to však poměrně složité. Zatím nemáme celou síť chodeb a jejich stav zmapované. Nejde jen o pozůstatky barokní tereziánské pevnosti, ale i o objekty z druhé světové války. Postupně bychom to chtěli vyřešit, ale také toto je otázka financí.

Historie míst, která chce vedení Flory opravit

Rozárium – Donedávna spíše „spící“ areál vznikl jako součást olomoucké botanické zahrady v letech 1970 až 1972. Do té doby tu byla skládka. V sousedství Korunní pevnůstky a třídy 17. listopadu zabírá zhruba tři hektary. Jde o druhé největší rozárium v republice. Roste tu zhruba deset tisíc růžových keřů.

Oranžerie – Dřevěná oranžerie se do Olomouce dostala v roce 1886, přivezli ji z parku ve Velké Bystřici. Jde o původní, starý palmový skleník. Svému účelu sloužil do doby, než kolem roku 1927 vznikl nový palmový skleník. Zhruba od sedmdesátých let tu byla dílna.

Podzemí – V časech barokní pevnosti patřily chodby, jež prověřili speleologové, k ravelinu číslo 29. Šlo o trojúhelníkovou pevnůstku, v příkopu před městskými hradbami od poloviny 18. století sloužila k jejich ochraně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.