Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Postřiky jsou větší riziko, říká vědkyně o geneticky upravených rostlinách

  5:53aktualizováno  5:53
Molekulární bioložka olomouckého univerzitního centra pro biotechnologický a zemědělský výzkum Katarína Holubová mění pomocí genů vlastnosti ječmene. Snaží se, aby víc rodil. Ve skleníku se jí to už podařilo, teď modifikovanou obilovinu testuje na poli. A doufá, že jednou její výzkum zemědělci využijí v praxi.

Molekulární bioložka Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Katarína Holubová v pěstírně ječmene, na jehož genetické modifikaci zaměřené na zvýšení výnosů pracuje. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Z vaší slovenštiny je jasné, že nejste olomouckou rodačkou. Jak jste se dostala na Hanou?
Pocházím z východního Slovenska, z Humenného. Do Olomouce jsem odešla před 11 lety po maturitě na gymnáziu studovat univerzitu. Původně jsem dělala medicínu, po dvou letech jsem ale přešla na přírodovědeckou fakultu na obor biochemie. Ta mě celkem hodně chytla. Už ve druhém ročníku jsem začala pracovat v laboratoři na pracovišti, na kterém působím dodnes.

Dnes už ale jako vědecká pracovnice. Co vás vůbec na biochemii tak nadchlo?
Pro upřesnění, věnuju se specifické části biochemie, a to molekulární biologii. Na tu otázku ale odpovím obecně. Mě nadchla věda jako taková. Díky ní můžete něco sám vymyslet, objevit. Úžasná je také v tom, že jde stále kupředu a nutí tak člověka pořád se učit novým věcem, díky nimž se sám zdokonaluje.

Když to zjednoduším, tak vymýšlíte, jak změnit pomocí genů vlastnosti rostlin. Vy víte, který gen do rostliny přidat, nebo jdete spíš cestou pokusů a omylů?
V první řadě je potřeba si vytipovat na základě dostupných poznatků gen, který by mohl ovlivňovat vlastnost, kterou chcete upravit. V případě našeho výzkumu jde o výnosy ječmene jarního, tedy o jejich navýšení. Zaměřujeme se na geny související s metabolismem rostlinných hormonů cytokininů. Vložením vytipovaného genu či jeho části do ječmene můžete stimulovat anebo utlumovat tvorbu proteinu, který je tímto genem kódovaný. Po jeho vložení do ječmene pozorujete, zda se rostlina chová tak, jak jste si přáli.

Olomoucká vědkyně

To, jestli vaše úvahy byly správné, zjistíte za jak dlouho?
Pokud to vezmu od prvotní myšlenky, tak u ječmene jde nejméně o dva roky. Jinak to ale nejde, protože růst rostlin neurychlujeme. To čekání je asi nejhorší, už jsem se ale naučila být trpělivá.

Co když se požadovaný výsledek nedostaví?
Ve vědě se říká, že i negativní výsledek je výsledek. Může vás to posunout dál. Na druhou stranu nezastírám, že člověk může být vyhozen z práce, protože jeho - třeba čtyřletá - práce nesplnila očekávání. I nad námi visí Damoklův meč, byť jsme financováni z grantů od státu, případně Evropské unie. Musíme je splnit. V opačném případě by hrozilo, že budeme muset peníze vracet.

To musejí být docela nervy...
Ano, sama jsem ten tlak zažila v období, kdy se mi nedařilo. Ale nevzdala jsem to.

Tuším, že chcete dopovědět, že výsledky nakonec přišly.
Zatím můžu mluvit jen o ječmeni pěstovaném ve skleníkových podmínkách. Rostliny, které jsem geneticky upravila, tam dosahují o 15 procent vyšších výnosů. Teď jsme na začátku polních pokusů, které trvají u ječmene tak tři roky, aby závěry byly průkazné. Když dopadnou dobře, a zároveň si rostlina v budoucnu ponechá změněné vlastnosti - někdy se totiž stává, že si během několika let najde kličku a vrátí se do normálu - budu si moci říct, že jsem se podílela na něčem, co by se jednou mohlo uplatnit v praxi. To by byl super pocit.

Pěstování geneticky modifikovaných rostlin je ale v Česku striktně regulováno, respektive pěstování upraveného ječmene povolené není...
To nic nemění na faktu, že pokud výzkum dotáhneme do konce, výsledkem mé práce bude něco, na čem by se jednou v praxi dalo stavět. Dalo stavět říkám záměrně, protože my pracujeme při výzkumu s jednodušší odrůdou ječmene, než se používá v zemědělství. Ve výzkumu by tudíž bylo potřeba pokračovat u odrůd, které se pěstují komerčně. To se obvykle dělá na objednávku konkrétní firmy, která výzkum platí. Bylo by fajn, kdyby se taková našla, jisté to ale není. I s tím ale vědec musí počítat.

Jak dlouho už vlastně zkoumáte ječmen a proč právě ten?
Sama jsem si to nevymyslela. Když jsem ve druhém ročníku přišla do laboratoří centra, výzkum ječmene tam právě začínal. Já dostala šanci se do tohoto projektu zapojit. Protože mě to bavilo, pokračovala jsem, postupně jsem zahajovala další projekty. Když to tak počítám, výzkumu se věnuju asi deset let.

A ten důvod proč právě ječmen?
Ječmen je takovou modelovou rostlinou pro mnohem důležitější obilovinu, kterou je pšenice. Genetická modifikace je u ní ale mnohem složitější, výzkum ječmene proto většinou výzkumu pšenice předchází.

Takže byste jednou chtěla přejít na pšenici?
To takto nejde říct. Záleží na požadavcích doby a možnostech našeho pracoviště, které se řadí k těm malým. Taky je potřeba říct, že už nyní pracuju i na jiných věcech než na ječmeni. Zabývám se i technologií, která se začala rozvíjet asi před třemi lety a díky níž je možné rostliny geneticky modifikovat podle daných požadavků a následně z nich dostat pryč ty cizorodé geny, díky kterým se vlastnosti rostlin změnily. Tyto rostliny se už nemusejí počítat mezi geneticky modifikované, což skrývá obrovskou šanci, že dojde k jejich rozšíření v zemědělství. Mě tato technologie nadchla a chtěla bych se jí dál věnovat.

Mluvíte o nové technologii, proč podle vás není více rozšířené pěstování stávajících geneticky modifikovaných rostlin?
Kvůli předsudkům, že jsou z nejrůznějších důvodů nějak závadné. Z mého pohledu tyto předsudky pramení z neznalosti. Z pocitu, že je v modifikovaných rostlinách něco cizorodého. Právě technologie, kterou jsem před chvílí popisovala, by to celé mohla posunout dál.

Sama důvěřujete potravinám, které jsou třeba z modifikované kukuřice či řepky?
Ano, jsem přesvědčená, že geneticky modifikované rostliny, jejichž pěstování je povolené, jsou naprosto zdravotně nezávadné a je škoda, že se nepěstují ve větším měřítku.

Tak proč, když člověk hledá na internetu heslo geneticky modifikované organismy, mu vyjedou hlavně kritické texty?
Negativní mediální obraz geneticky modifikovaných organismů vytvářejí především aktivisté. Z mého pohledu jsou to lidé, kteří si na odborníky pouze hrají. Ale ten strašák, kterého vytvářejí v očích veřejnosti, není to nejhorší, k čemu z jejich strany dochází. Už několikrát se stalo, že aktivisté vypálili pokusná pole. Pro vědce to znamená pohromu, několik let jejich práce v okamžiku zmizí. Je to fanatismus a znevažování lidské činnosti. Práce, která by mohla pomoci vyřešit problémy hladovějících lidí nebo případné budoucí ekologické katastrofy. Díky modifikacím máme k dispozici nejen rostliny s vyššími výnosy, ale i rostliny odolnější vůči suchu, škůdcům či chorobám. A tady se nabízí otázka: je větší riziko používat rostliny s upravenými vlastnostmi, nebo ty, které je nutné stříkat pesticidy? Z mého pohledu je větší riziko ta chemie. Čtenáři si teď řeknou, že z pochopitelných důvodů hájím svoji práci, já tomu ale věřím.

Chemický postřik si lidé asi představit umí. Proces, jakým dostáváte cizorodý gen do rostliny, patrně nikoliv. Dá se to nějak jednoduše popsat?
Nejpoužívanější metody jsou dvě. Jedna pracuje s takzvaným genovým dělem, pomocí něhož člověk nastřelí DNA, respektive zlatá zrnka obalené DNA přímo do embrya. Z něho pak už vyroste rostlina nesoucí genetickou informaci, kterou jste do ní dali navíc. Druhou metodou je přenos DNA pomocí bakterie, kterou infikujete embryo. Přičemž ty bakterie poté, co přenesou do rostliny požadované genetické informace, zlikvidujete.

Máte přehled o tom, zda na stejné věci jako vy nepracuje jiný vědec, třeba v USA či Austrálii?
Přesné přehledy, na čem který vědec pracuje, neexistují. Může se tedy stát - a také se to v minulosti už několikrát stalo - že vás někdo předběhne tak, že závěry svého zkoumání publikuje třeba o měsíc dřív než vy. Nicméně úplné informační vzduchoprázdno ve výzkumech také nepanuje. Většina vědců totiž o své práci mluví na odborných konferencích, dělí se o zjištění s kolegy.

Seriál: Mladí vědci z Olomouce

Působí ve špičkových olomouckých výzkumných centrech, často už za sebou mají pozoruhodné výsledky a na dalších objevech pracují. Přitom jim ještě není více než čtyřicet let, takže větší část badatelské kariéry mají stále ještě před sebou. MF DNES přináší nový seriál rozhovorů se zástupci mladé generace vědců.

Takže výzkum není soutěž?
Samozřejmě existují tací, kteří berou ostatní jako konkurenci a chtějí být první. Já jsem ale zastáncem spolupráce, protože může výzkum urychlit. A taky je potřeba si uvědomit, že nám všem jde o stejnou věc.

Pokud bych se zeptal konkrétně, víte, kolik vědců na světě teď pracuje na modifikaci ječmene s cílem zvýšit jeho výnosy?
Určitě je jich mnoho. S některými kolegy z jiných center spolupracujeme. Dobrá spolupráce se rozvinula zejména s Německem. A to přesto, že tam mají velká a velmi úspěšná vědecká pracoviště. To naše je naopak malé a v očích některých budí dojem, že nemá velkým centrům co nabídnout. To je ale jejich chyba.

Zmínila jste, že na stejném pracovišti působíte 10 let. Neláká vás změna prostředí, třeba práce ve větším centru?
Pro mě je zajímavější jezdit na konference a na služební cesty ke kolegům, na jejich pracovištích čerpat nové poznatky, ale pak se vrátit sem a zkoušet ty nové zkušenosti aplikovat doma, kde jsem spokojená.

Olomouc už považujete za domov?
Ano. Jak jsem už říkala, bydlím tu již jedenáctým rokem, a pokud bude možnost, a já věřím, že bude, zůstanu.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.