Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let, říkají němečtí rytíři

  10:38aktualizováno  10:38
Pokud němečtí rytíři uspějí v restitucích, budou dál dotovat Lázně Karlova Studánka a hrad Bouzov nechají přístupný. V rozhovoru s MF DNES to řekl Metoděj Hofman, vikář Velmistra. Jestliže jim však stát majetek nevydá, jsou připraveni bojovat o něj i roky u soudu.

Metoděj Hofman, vikář Velmistra Německého řádu, nástupnické organizace Řádu německých rytířů. Je členem nejužšího vedení řádu, takzvané Generální rady (21. listopadu 2013) | foto: Petr Janeček, MAFRA

Když jste mi před rozhovorem říkal, že v řádu máte mimo jiné na starosti restituce, použil jste při tom slůvko "bohužel". Proč?
Bohužel proto, že restituce jsou v naší zemi otázka dlouhodobá a zastřená různými nejasnostmi a problémy. Ty vyvstávají úplně zbytečně. A to z toho důvodu, že spousta lidí není informována o tom, jaká je skutečnost. Stále tak podléhá nějaké politické rétorice a ideologické propagandě, která často s realitou nemá nic společného.

Co máte přesně na mysli?
Rozpoutala se tady vlna podivného nacionalismu a šovinismu proti tomu, že Němci snad zrestituují majetek. Připomínám jednu důležitou věc. Před druhou světovou válkou nebyl v našem řádu žádný příslušník německého národa, to znamená německé republiky. Příslušníky řádu byli Rakušané, Italové, Slovinci a také českoslovenští občané, kteří měli pouze německou národnost.

V diskusi o případných restitucích Německého řádu je hlavním argumentem státu to, že Německým rytířům byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů. To jest před datem puče 25. února 1948. Právě proto na něj nemáte mít právo.
To je jedna z velkých ideologických zkratek, které nemají oporu v realitě. A to proto, že již v roce 1946 se komunistický ministr Ďuriš snažil znárodnit majetky německých řádů na základě Benešových dekretů. Upozorňuji, že se to netýkalo jenom našeho Německého řádu. Ale také dalších, které působily v tehdejších Sudetech. Ty ovšem mají tu velkou výhodu, že nemají v názvu slovo německý.

Pojďme však zpět do roku 1946.
Ministr Ďuriš začal aplikovat Benešovy dekrety na majetek německých řádů. Ovšem od roku 1946 do roku 1948 vláda nedělala nic jiného, než neustále jednala o tom, aby Ďuriš s touto konfiskací přestal. A to proto, že všechny tyto řády podaly žalobu ke správnímu soudu. A jestliže se do řízení o Benešových dekretech dostal nějaký rozpor, tak ta konfiskace nikdy nemohla proběhnout. Šlo tam zaprvé o otázku, jestli se vůbec na církevní majetek mohou Benešovy dekrety vztahovat. A zadruhé, jestli konfiskace může probíhat, když je tam veden soudní spor.

Jak to dopadlo? Přišel tehdejší Řád německých rytířů o majetek na základě Benešových dekretů?
Tato takzvaná konfiskace skončila 2. února 1948. Správní soud vydal usnesení, které jasně hovoří o tom, že celý tento pokus o zkonfiskování majetku byl neplatný. A protože si soudci byli velice dobře vědomi toho, co se stalo po 25. únoru 1948, vydali toto usnesení ještě 17. prosince 1948. Nemůžeme tak mluvit o tom, že ten majetek byl zkonfiskován, protože nebyl.

Hrad Bouzov

Hrad Bouzov. Také o ten rytíři v restitucích požádali

Ovšem už v roce 1945 byl majetek řádu dán pod národní správu. Takže to již patřil státu?
Národní správa se používala především proto, aby hospodářství mohlo po válce dál fungovat. V našem případě to byla národní správa velmi zvláštní, protože o ni požádal olomoucký arcibiskup Prečan. Správa, která zde byla ustanovena, byla paradoxně složena ne z odborníků státu. Za ten tam byl jen jeden zástupce. Další tři členy této národní správy dosazoval právě arcibiskup. Trvala do roku 1951, ale nikdy tento majetek nevlastnila.

Kdo byl tedy tehdy vlastníkem majetku řádu?
Tomu, kdo se neorientuje v právním prostředí, je možné vykládat, jak tam byla národní správa a že to tedy rytíři nevlastnili. Není to pravda. Národní správa nikdy nevlastnila majetek. Jen ho spravovala do doby, než se vyřešilo, na koho se převede. Tehdy se právě čekalo na výsledek jednání správního soudu. Pokud by rozhodl, že konfiskace byla právoplatná, začal by převod majetku na stát. Ale to se nestalo. Náš majetek se začal převádět na stát až při druhé pozemkové reformě v roce 1949. A pak i na základě zákona, jenž se týkal například znárodnění lázní. To jsou až padesátá léta.

Lázně by Německý řád dotoval stejně jako před válkou

Pojďme probrat, jak v případě vašeho úspěchu naložíte s jednotlivými nemovitostmi, které získáte. Jako první Hrad Bouzov.
Zrovna v úterý mi jeden známý řekl, že slyšel, že chceme Bouzov zavřít a udělat tam školicí centrum. To jsou právě ty zkratky. Bouzov byl po rozsáhlé přestavbě vždy po roce 1912 otevřen jako řádové muzeum. Tehdejší velmistr ho přikázal otevřít za symbolický vstup. Je tam řada památek na řádovou historii z celé Evropy. Proč by řád Bouzov zavíral, když vše může ukázat lidem?

Řád německých rytířů

Řád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

V období mezi první a druhou světovou válkou rozvíjel řád rozsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Řádoví bratři a sestry provozovali například deset škol, tři dětské školky, dva starobince, pět nemocnic, stejně jako patnáct farností.

Mnohokrát byla poskytována ošetření a kúry bezplatně, což bylo umožněno výnosy z řádového majetku.

Můžeme dále k Sovinci?
Uvažovali jsme o tom, že by se tam udělalo centrum pro naše školicí zařízení. K tomu by se využívala část, která je v troskách. Znovu by se v podstatě postavila, protože není historická. Vznikly by tam ubytovací prostory. Místním by to pomohlo, spousta z nich by tam mohla najít zaměstnání.

A pro turisty by byl Sovinec otevřený?
Samozřejmě. Místnosti, které dnes fungují jako muzeum, by se možná dle potřeby přesunuly jinam, ale zůstalo by to dál. Řád má vždy tendenci k tomu, že kromě toho, že daný objekt využívá, v něm prezentuje i svoji historii.

Vezměme teď Lázně Karlova Studánka. Nebude z nich případně wellness centrum?
Nebude to wellness centrum. To by z nich bylo, kdyby se zprivatizovaly. Obávám se, že by lázně velice rychle několikrát změnily majitele a spousta budov by pravděpodobně našla jiné využití, než má v současné době. Všichni vidíme, že lázeňství nyní prochází obrovskou krizí. Tady je odpověď na to, kam by šly naše výnosy z lesů. Lázně jsou konkrétně část, kde peníze budou potřeba.

Karlovu Studánku byste tedy dotovali?
Ty lázně by se dotovaly tak, jak před druhou světovou válkou. Existuje krásná zpráva někdejšího říšského komisaře, který vypovídal v roce 1946 na policii v Praze. Řekl, že když za války přebírali Lázně Karlova Studánka, udělali revizi hospodaření. Zjistili, že lázně byly ročně ve ztrátě zhruba čtyři sta tisíc. Komisař tak na policii řekl, že Německý řád si mohl tento luxus dovolit, protože to dotoval ze svých hospodářských výnosů.

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Jak byste naložili se zámkem v Bruntále?
Už jsem slyšel zprávu, že tam řád určitě udělá školu a že ho zavře. Ve skutečnosti by se tam nezměnilo vůbec nic. Zrovna v Bruntále totiž budou s takovým objektem jen problémy. Kdyby stál v Praze, může mít tisíce využití. Ale v Bruntále? Nevím, kde se ta úvaha vzala, ale přeměna na školu by se vůbec nevyplatila. Bude tam dál muzeum.

V prohlášení, v němž jste oznámili podání žádosti o navrácení majetku, uvádíte, že v nejbližší době podáte žádosti i o movitý majetek. Kdy se tak stane? Co konkrétně budete chtít zpět?
Většinou půjde o inventáře a vybavení domů, které jsme dříve měli, a pak také o naše archivy. Ty jsou nyní uloženy ve státních archivech. Tyto žádosti bychom měli podat do konce tohoto týdne.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

Obrátíte se po případném odmítnutí vašich žádostí o navrácení majetku na soud?
Jsme na to připraveni. Nikdo to ale nemůže říct, dokud nedostaneme vyrozumění k naší žádosti o vydání majetku. Na to, aby se o ní rozhodlo, je zákonná lhůta půl roku. Teprve poté můžeme udělat další kroky.

Počítáte ale s tím, že ty majetky získáte?
Samozřejmě.

Kdy odhadujete, že se tak stane?
Kdyby to bylo na základě zákona o církevních restitucích, tak můžeme za rok hovořit o tom, že se nám tyto majetky vrátí. Na druhou stranu jsme realisté. Takže pokud půjdeme do soudních procesů, tak odhadujeme, že se minimálně deset let budeme soudit. Minimálně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.