Před Vánocemi jste odhadoval, že byste mohli poprvé pokořit magickou hranici jedné miliardy v tržbách. Vyšlo to?
Podařilo se nám meziročně navýšit prodeje, a tedy i tržby o zhruba 16 procent, nicméně tu miliardu korun jsme nakonec nepřekonali. Tržby dosáhly 966 milionů. Chybělo nám tedy 34 milionů, a to proto, že nám na poslední chvíli vypadlo několik objednávek. Přesto uplynulý rok hodnotím velmi kladně, neboť jsme rostli dvouciferným číslem.
S jakými ambicemi ohledně obratu firma vstoupila do letošního roku?
Máme naplánovaný další růst prodejů, konkrétně o deset procent. Pokud se nám to podaří, naše tržby by měly tu magickou hranici jedné miliardy korun přesáhnout o přibližně 60 milionů. S dalším postupným navyšováním obratu počítáme i v následujících letech. Konkrétně do roku 2021 by mohl vzrůst na zhruba 1,2 miliardy.
Pozitivní vývoj připisujete konjunktuře, která se projevuje i v automobilovém průmyslu?
Ano, prodej aut se zvyšuje a my z toho těžíme. I odhady ohledně dalšího navýšení tržeb vycházejí z předpokladu, že konjunktura bude pokračovat, což ale nikdo neví. Každopádně nyní se nám daří získávat nové odběratele i navyšovat produkci pro stávající zákazníky. Aktuálně se vezeme především na vlně projektů pro Mercedes, Volkswagen a Jaguar Land Rover.
Koyo Bearings Česká republikaVznikla v roce 2000, o rok později její tehdejší vlastník, americký koncern Ingersoll Rand (v Olomouci působil jako Torrington), vybudoval za šest měsíců na zelené louce na okraji města výrobní závod. V roce 2003 továrnu koupila americká společnost The Timken Company, která ji vlastnila do roku 2010, odkdy je jejím majitelem japonská JTEKT Corporation. Výrobní portfolio závodu zahrnuje jehličková a válečková ložiska a kladky pro automobilový a strojírenský průmysl. Výrobky firmy se používají mimo jiné v převodovkách, motorech, startérech, brzdách či kompresorech. Drtivá většina produkce společnosti, která nyní zaměstnává přes 480 lidí, míří na export. Loni firma utržila 966 milionů korun. |
Zastavil bych se u nových odběratelů. Můžete být konkrétnější?
Letos nově zahájíme výrobu pro zákazníka ZF, půjde o válečková ložiska pro automobily Porsche 911. Dále jsme získali nominaci od společnosti American Axle & Manufacturing na ložiska do elektromotorů pro elektromobily. Tuto výrobu nyní rozjíždíme. Pokud bych měl být konkrétní ohledně koncového produktu, tak elektromotory s našimi ložisky budou pohánět Jaguar I-Pace, což je první elektromobil této značky. I v našem případě jde o historicky první zakázku v odvětví elektromobility. Určitě je pro nás zajímavá – minimálně z toho pohledu, že jdeme s dobou.
Museli jste kvůli této „elektro“ zakázce nějak masivně investovat do nových technologií?
Žádnou zásadní investici to nevyvolalo, protože výroba ložisek pro elektromotory se z technologického hlediska nijak zásadně neliší od výroby ložisek, které dodáváme do spalovacích motorů.
Vidíte v elektromobilitě budoucnost, očekáváte, že budete získávat těchto zakázek čím dál víc?
Jednoznačně v ní budoucnost vidím. Automobilky totiž nutí ke snižování emisí legislativa a některá evropská velkoměsta už nyní zakazují automobilům s dieselovými motory vjezd do svých center. Zároveň ale nelze očekávat, že by tu v řádu několika let jezdily jen elektromobily – odborníci odhadují, že elektromobilům bude v roce 2025 patřit asi čtvrtinový podíl světové produkce automobilů. Takže ten „elektro“ posun bude určitě postupný a totéž zřejmě bude platit i v případě nárůstu našich zakázek na ložiska pro elektromobily.
Má olomoucká továrna ještě kapacitu na navyšování výroby?
V současné chvíli je už takřka beze zbytku naplněná. V praxi to vypadá tak, že čtvrtina závodu jede nepřetržitě, dalších 60 procent na tři směny, zbytek na směny dvě. Stále se snažíme výrobní prostory optimalizovat, zefektivňovat výrobu, je to ale čím dál složitější. Ve stávajícím hospodářském roce navíc budeme pořizovat novou výrobní linku pro zákazníka ZF, nové montážní stroje a také druhou kalicí pec, která zabere hodně místa. Tím už se dostaneme opravdu na hranu toho, co je závod schopen pojmout.
O jeho rozšíření neuvažujete?
Patrně se tomu nevyhneme, respektive to plánujeme. Náš plán počítá s výstavbou nové haly v sousedství závodu na pozemku, který vlastníme. Úvaha je taková, že bychom přesunuli do nových prostor logistiku, čímž bychom si ve stávající hale uvolnili místo pro rozšíření výroby.
Nějaký časový harmonogram výstavby nové haly už existuje?
Podle předběžných odhadů by k tomu mohlo dojít v letech 2019 či 2020. Už nyní ale expandujeme, postupně rozšiřujeme současnou výrobní halu pomocí přístavků.
Petr Novák Čtyřicetiletý ředitel a jednatel společnosti Koyo Bearings ČR strávil osm let v USA, kde vystudoval dvě vysoké školy, a to v Pensylvánii se zaměřením na finance a v Chicagu se zaměřením na management. Ve firmě Koyo Bearings ČR působí od roku 2001, kdy se stal jejím finančním ředitelem a stál u zrodu jejího olomouckého závodu. V průběhu svého působení měl ve společnosti na starosti také oddělení logistiky a výroby. Posledních devět let závod řídí. Nedávno se probojoval do desítky nejlepších českých manažerů. |
Většina průmyslových firem se potýká s nedostatkem pracovní síly, je to i váš případ?
Ano, otevřených (neobsazených – pozn. red.) míst máme tři desítky. Při současné rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy je nejen akutní nedostatek technických profesí, ale zaměstnanců obecně, nové pracovníky sháníme velmi obtížně. Řeknu k tomu jeden příklad: ke konci dubna k nám mělo nastoupit šest nových lidí, dorazil ale jen jeden, ostatní se ani neukázali. A to přesto, že jsme s ohledem na situaci na trhu práce navyšovali nástupní platy, vylepšili systém benefitů pro zaměstnance.
Pokud rozšíříte továrnu, bez posil se asi neobejdete.
Počet zaměstnanců se budeme snažit – stejně jako v posledních letech, kdy jsme ročně nabírali kolem 50 nových pracovníků – navýšit postupně. V této souvislosti je také potřeba říct, že naše investice do nových technologií směřují do inovací, a to hlavně do digitalizace a automatizace výroby. To samozřejmě snižuje nároky na zaměstnanost.
Závodu Koyo šéfujete už devátým rokem. Překvapilo vás, že jste při nedávném vyhlašování nejlepších českých manažerů loňského roku získal cenu pro mladý talent?
Podmínky této kategorie jsem splnil, jak se říká, s odřenýma ušima. Je určena lidem do a včetně 40 let a já jsem oslavil 40 let před necelým rokem. Každopádně to bylo příjemné překvapení. Nebylo ale jediné, velmi mě potěšilo i to, že jsem se probojoval v hlavní kategorii soutěže mezi deset nejlepších českých manažerů, a dále ocenění Nejlepší manažer odvětví kovodělná a strojírenská výroba.
