Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pod budoucí D1 se našel hrob ženy s dýkou i tři tisíce let staré střepy

  18:15aktualizováno  18:15
Řadu unikátních poznatků, ale také hádanek přinesl archeologický výzkum na stavbě dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. Úsek, na který mají auta vjet v roce 2018, zkoumali odborníci pět let. Podle Arkadiusze Tajera z Archeologického centra Olomouc se experti už těší na poslední úsek dálnice.

Nádoba slepená ze střepů nalezených při vykopávkách v rámci přípravě dostavbu dálnice D1 v úseku Přerov - Lipník nad Bečvou. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Je výzkum mezi Přerovem a Lipníkem definitivně u konce?
Ano, vyjíždíme tam už jen do míst, kde se dělají například přeložky plynovodů nebo třeba odvodňovací rýhy tělesa dálnice. I ta musíme zkontrolovat. Mimochodem v jedné takové rýze bylo objeveno pohřebiště u Lýsek. Počítali jsme s tím, že tam narazíme na stopy kultury s lineární keramikou, ale nečekali jsme tam hroby.

Trasa dálnice vede přes přerovské Předmostí, světoznámé paleolitické naleziště, ale odtud jste významné objevy nehlásili. Nezklamalo vás toto místo trochu?
Musím přiznat, že jsme od této lokality čekali hodně, ale bohužel jsme se tam do ničeho netrefili. Nutno však říct, že paleolit, tedy kopání nejstarších kultur, je taková neurologie v archeologii. Je to těžká věc, protože stopy jsou až ve sprašových vrstvách, tedy pět, šest i více metrů hluboko. Dělali jsme tam hluboké sondy, poctivě vše kontrolovali, ale nic jsme nenašli.

Dá se to nějak vysvětlit?
Je to zřejmě polohou. Ty nejslavnější nálezy pocházejí z ostrova, který vybíhal do řeky Bečvy. Nacházely se tam vápencové skály, v nichž se dalo schovat před deštěm. Navíc tam zřejmě od pravěku také pramenila kyselka. Bylo to geniální místo k usazení lovců mamutů - perfektně odtud viděli do údolí Bečvy, měli se kde schovat a v létě i v zimě měli přístup k vodě. My jsme kopali několik desítek, možná stovek metrů dál na sever. Lidé se tam určitě pohybovali, ale neusazovali se tam. Proto po nich nezůstaly žádné stopy.

Další úseky vám tohle zklamání ale vykompenzovaly.
To ano. Překvapilo nás, kolik tam toho nakonec bylo. Já osobně jsem s tím ani nepočítal. Jako významná se ukázala lokalita u Oseku nad Bečvou. Zničehonic se tam objevilo sídliště ze starší doby bronzové, což je období kolem roku 2100 před naším letopočtem. Sídliště přineslo vůbec první důkazy o spojení dvou kultur - únětické s nitranskou. Podobný doklad toho, že se mezi sebou mísili lidé různých kultur, se zatím nikde jinde u nás ani v Evropě najít nepodařilo.

Nálezy z budoucí D1

O jaké důkazy konkrétně jde?
Asi nejvzácnějším objevem tady byl nález izolovaného hrobu ženy. Její tělo bylo uloženo nitranským způsobem, tedy ve skrčené poloze a hlavou na východ. Inventář, který s sebou v hrobě měla, zase odpovídal modernější únětické kultuře. Našli jsme u ní jantarové korálky a dýku, což je také zajímavé, protože tento atribut patřil spíše k mužům. Nad ženou pak byly uloženy ještě dvě děti. Díky izotopové analýze se podařilo zjistit, že žena pocházela ze Zakarpatska, tedy z území dnešního Polska. Antropologové se nyní pokoušejí odpovědět i na otázku, zda byla matkou nalezených dětí a zda se narodily už tady. Na tomto sídlišti jsme našli i objekty - v jednom jsme narazili na keramiku kultury nitranské, hned vedle zase keramiku únětickou. I to je důkaz mísení kultur.

Celá trasa dálnice, a tedy i vašeho výzkumu, vede Moravskou bránou. Čím tohle místo lidi přitahovalo? Klimatickými podmínkami nebo tím, že údolím vedla obchodní stezka?
Klima nebylo to nejlákavější. Například Pálavské vrchy na jižní Moravě nabízely mnohem lepší podmínky, proto tamním archeologům tiše a někdy i nahlas závidíme. Moravská brána byl důležitý obchodní koridor na sever, do dnešního Polska. Odtud tam se vozil bronz, k nám se zase dovážel jantar. Když se člověk tudy dostal na Zakarpatsko, měl pak otevřenou cestu na východ do ukrajinských stepí nebo do východních částí Německa. Kultury se vždycky rozšiřovaly tam, kde bylo vhodné území. Moravská brána zažila největší boom v neolitu, kdy se tady usazovali lidé kultury s lineární keramikou, a pak v pozdní době bronzové - v období kultury popelnicových polí.

Jak velké bylo sídliště nalezené u Oseka nad Bečvou?
Nedochovaly se tam domy, ale sídlištní jámy - objekty, které nejprve sloužily jako skrývky, pak odpadní jámy. Kolik tam žilo lidí, to neodhadnu, ale objektů tam bylo kolem dvou set. Hned vedle, na druhé straně údolí, kde jsme našli izolovaný hrob, jsme objevili také sídliště z mladší doby bronzové, které bylo mladší asi o tisíc let. To bylo docela veliké. Dochovaly se tam sloupové jámy, přímé pozůstatky po domech. Do jam se totiž zapouštěly sloupy, které tvořily základy stěn. V několika objektech jsme tam našli například tkalcovské závaží, což považujeme za přímý důkaz toho, že lidé tam provozovali řemesla.

Pamatujete si den, který pro vás znamenal nejsilnější zážitek z celého pětiletého výzkumu?
Měl jsem obrovskou radost, když mi zavolali pánové, kteří bagrem dělali skrývku půdy u Trnávky. Do telefonu říkali, ať se tam zastavím, že tam „něco leze“. To něco bylo halštatské pohřebiště, které mě osobně hodně zajímá. Objevili jsme tam kruhové pozůstatky mohyl, které stávaly nad hroby. Bylo tam 71 hrobů, menších i větších. V některých se dochovala i keramika, kterou s sebou lidé dostali do hrobu.

Jak velké naděje vkládáte do nadcházejícího výzkumu na posledním úseku dálnice z Přerova do Říkovic?
Velké. Víme tam o několika lokalitách, kde se nachází velká spousta archeologických objektů. Už dnes je jasné, že například u Dluhonic, na úseku dlouhém asi kilometr a půl, povedeme tři samostatné výzkumy.

Jak je možné, že už víte o objektech, které jsou stále pod zemí?
Odhalily je geofyzikální prospekce a magnetometrie, metody, která nám dnes hodně pomáhají. Měření nás mimo jiné upozornilo na příkopy kolem jednoho pahorku. Uvažujeme, jestli tam nebude nějaké hradisko. Necháme se překvapit.

Neměli jste s výzkumem začít už na začátku roku?
Měli, ale nebylo k tomu vhodné počasí. Půda byla zamrzlá do 60 centimetrů, ani stavební firma nemohla začít skrývat ornici. Ono ale ani kopat v teplotě kolem nuly není nic příjemného. Na polích je totiž bláto, které se lepí na boty i na lopatu, nemůžete jezdit s kolečky... V takových podmínkách se těžko preparuje hrob. Doufám, že Ředitelství silnic a dálnic bude shovívavé, že nás nechá pracovat déle než stanovený rok.

Těšíte se?
Určitě. Možná se mi podaří „kopnout“ do něčeho, co se mi dosud zatím nepoštěstilo.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.