První výsledky sbírky v olomoucké arcidiecézi v roce 2000 byly tak ohromující, že se nápadu chytila Česká biskupská konference a o rok později se už koledovalo v celém Česku. Hlavním koordinátorem je Marek Navrátil. Ten pracuje sedmnáct let v olomoucké Charitě, která tříkrálovou sbírku pořádá.
Kdo první přišel s nápadem uspořádat Tříkrálovou sbírku?
Arcibiskup Jan Graubner v 90. letech. Ptal se Charity, jestli by se toho ujala. Tehdejšímu vedení se do toho moc nechtělo, nebyly s tím zkušenosti. A tak v roce 1999 se arcibiskup už neptal, ale Charitě nařídil, aby sbírku uspořádala na území olomoucké arcidiecéze. V roce 2000 vyšli první koledníci, kteří v kasičkách přinesli osm a půl milionu korun.
Čekali jste podobnou částku?
Byli jsme ohromeni. Odhady byly skeptické. Počítali jsme s tím, že lidé budou koledníky odmítat, dívat se na ně přes prsty, ptát se, proč žebráme, a říkat, že se to nehodí. Uvažovali jsme i tak, že je po Vánocích a do další výplaty daleko.
Jak tehdy lidé reagovali?
Nadchlo je, že vidí Tři krále. Byla to zapomenutá tradice, kterou znali z Krakonoše a lyžníků nebo z Ladových obrázků.
Ale sbírka nemá jen příznivce. Stále jsou lidé, kteří koledování považují za žebrání.
Z pohledu Charity to je žebrání. Ale ne pro Charitu, aby si třeba postavila honosnější sídla. Je to prodloužená ruka potřebných. I v Charitě to drhlo, lidé si tady museli uvědomit, že je to pro potřebné. Sice je hezké hospodařit s dotacemi, ale je také potřeba jít ven mezi lidi. Museli jsme se přestat stydět za to, že žebráme. Je to poučné rovněž pro koledníky. Sám mám tři děti a krásně jim tak vysvětlím, že oni dostanou nový mobil nebo lego, protože si řeknou rodičům, ale že jsou také lidé, kteří potřebují pomoci, a oni jsou ti, kteří pomoci můžou.
Výtěžek sbírky je rok od roku vyšší. Kdy podle vás dosáhnete stropu?
Výnosy mají stoupající tendenci, loni se za naši arcidiecézi vybralo 21 milionů, což byl nejlepší výsledek z celé republiky. Posledních pět šest let není trend vysoký, výtěžek roste tak o 300 až 400 tisíc. Už jsme několikrát čekali, že ten předcházející rok nepřekonáme, ať už kvůli ekonomické krizi, nebo negativismu ve společnosti. Jednou se tak ale určitě stane, sbírka není žádné perpetuum mobile.
Jsou štědřejší lidé ve Zlínském, nebo Olomouckém kraji?
Ve Zlínském jsou přece jen štědřejší. Charita je tam rozvinutější, má více projektů, je víc vidět. Souvisí to i s tím, že je to kraj, v němž žije hodně věřících lidí. Když se podíváte na výsledky, zjistíte, že olomouckou arcidiecézi ve výtěžku následuje brněnská diecéze, pak ostravsko-opavská a královéhradecká. Souvislost s počtem věřících je naprosto zřejmá.
Tříkrálová sbírkaVýtěžek se rozděluje podle klíče, který zadala Česká biskupská konference hned v počátcích Tříkrálové sbírky: - 65 procent se vrací do regionu |
U sbírky jste od jejího začátku. Jaký je váš nejsilnější pozitivní zážitek?
První výsledek v roce 2000, to bylo hodně šokující. A pak také Tříkrálový koncert, který vysíláme z Brna. Když v divadelním hledišti vidíte sedět 600 koledníků, zahřeje vás to u srdce. Nebo když přijdu někam, kam se koledníci právě z koledy vrátili, a vypráví si své zážitky.
A negativní?
Dvakrát nebo třikrát se nám stalo, že koledníky někdo přepadl a kasičku ukradl. Proto mívám vždycky strach, aby se někomu něco nestalo.
Jak řešíte problém s falešnými koledníky?
Ale my nemáme patent na tříkrálovou sbírku. Koledovat může každý. Nám jen vadí, pokud se vydávají za pracovníky Charity. Dárci si pak myslí, že přispívají na charitní dílo, ale přitom jsou obelháni.
Plánujete letos přispět do Tříkrálové sbírky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 9. ledna 2014. Anketa je uzavřena.
