Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Meteorolog: Nejteplejší a nejchladnější místo Olomouce dělí tři stupně

  11:53aktualizováno  11:53
Více než tři stupně, takový je rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším místem v Olomouci, ukázala unikátní síť měřicích stanic, která od roku 2009 v krajském městě mapuje počasí každých deset minut. U jejího zrodu stál spolu s dalšími i meteorolog Miroslav Vysoudil.

Klimatolog Miroslav Vysoudil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Mají i jiná města v České republice tak hustou síť meteorologických stanic?
Určitě ne. Samozřejmě v Praze, kde sídlí Český hydrometeorologický ústav, mají větší množství stanic. Podobné je to v Ostravě. Ovšem měst se sítí stanic přímo pro popis daného městského podnebí je velice málo. Věnují se tomu kolegové z Brna či v Hradci Králové a my v Olomouci. V ostatních městech to jsou spíše bodová měření, která ale nemohou zmapovat celé území města v jeho jedinečnosti.

Jak často ze stanic získáváte aktuální údaje o počasí v Olomouci?
Údaje se doplňují na většině z nich co 10 minut. Každý den v sedm hodin ráno pak z našich osmi moderních automatických stanic přijdou na server data za posledních 24 hodin. Po chvíli se na ně mohu podívat na internetu. V Olomouci a okolí máme kromě nich i sedm dodatkových stanic. Tam data sbíráme jednou za měsíc manuálně. Objedeme je a stáhneme si je do počítačů.

Sledování počasí

Detailní mapování olomouckého počasí začalo v roce 2009. Díky grantu spustil meteorolog a soudní znalec Miroslav Vysoudil s kolegy měření na 25 místech. Od roku 2013 se počet stanic snížil na nynějších 15. Osm z nich dosahuje profesionální úrovně srovnatelné se stanicemi Českého hydrometeorologického ústavu, který má v Olomouci jen jednu stanici v areálu přírodovědecké fakulty v městské části Holice.

Takže už to není o tom, že k nim každý den někdo přijde a zapíše hodnoty z nejrůznějších teploměrů a barometrů?
Technicky by to bylo naprosto neproveditelné. I objíždění a údržba stanic se stahováním a vyhodnocením dat zabere dost času. Celkově jejich provoz vyjde na zhruba dvacet tisíc měsíčně. Je to náročné, rádi bychom je ale udrželi v provozu alespoň deset let. O Olomouci a jejím podnebí bychom tak získali skutečně unikátní soubor dat.

Jaké největší překvapení měření v Olomouci prozatím odhalila?
Největším překvapením zřejmě bylo nalezení nejchladnější oblasti pro Olomouc a nejbližší okolí. Leží mezi Chválkovicemi a Svatým Kopečkem. Ovšem samotný Kopeček, kde máme jednu ze stanic, je naopak velice teplým místem.

Proč toto nejchladnější místo leží zrovna tady?
S vysvětlením jsme měli trochu problém, hodně jsme o tom diskutovali. Nakonec jsme zjistili, že se tam může projevovat vliv Litovelského Pomoraví a lokalit v okolí Černovíra. Jde o volné území, chladnější vzduch z Pomoraví se proto může dostat až k Chválkovicím. Je to naše teorie. Kvůli ověření jsme jednu ze stanic umístili i přímo do Litovelského Pomoraví.

Jaká další chladná či teplá místa jste v Olomouci objevili?
Chladnější lokality reprezentuje Řepčín a okolí kojeneckého ústavu. A to díky protékající řece Moravě. Chladná jsou obecněji místa zastíněná vyššími budovami. Naopak k velmi teplým lokalitám patří okolí dominikánského kláštera či lokalita na Envelopě.

Proč je právě tam takové teplo?
Velkou roli hraje okolí každé měřicí stanice. Důležité je, jaká je míra zastínění. Svou roli hraje i okolní zeleň, ať už jde o městské parky či zahrádkářské kolonie. Rozhodující je i samotný povrch. Jestli jde o trávník, beton či další, člověkem vytvořené umělé povrchy.

Jaký je rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším místem?
Je to kolem tři a půl stupně.

Zůstal tento rozdíl zachovaný i při letošním tropickém létě?
Do jisté míry ano. Například v neděli 5. července byl mezi maximálními teplotami na Envelopě a Svatém Kopečku rozdíl 3,4 °C, ve čtvrtek 13. srpna šlo o 3,2 °C. Dále ve čtvrtek 16. července byl mezi stanicemi na Envelopě a zahradě dominikánského kláštera rozdíl rovné 3 °C.

Existuje na nějakém místě v Olomouci teplotní rekord, který abnormálnímu létu odolal?
Léto bylo skutečně výjimečné. Dokazují to i průměrné celkové teploty za letní měsíce. Ty letošní například na stanici v klášteře dominikánů překonaly velmi výrazně údaje z předcházejících 50 let.

Kdy bylo letos ve městě vůbec nejtepleji?
Absolutně nejdelší horká vlna město zasáhla v rozmezí 3. až 15. srpna. Teplota na všech stanicích přesáhla každý den třicet stupňů. Vůbec nejvyšší údaje jsme získali v pátek 7. srpna, a to 38,6 °C na stanici v botanické zahradě, 39,0 °C v dominikánském klášteře, a pak dokonce 39,1 stupně na stanicích v Envelopě a v areálu společnosti Juta. Na zahradě kojeneckého ústavu byla 7. 8. naměřena maximální denní teplota 40,7 °C. Vzhledem ke specifickému umístění tohoto měřicího bodu však nelze tuto hodnotu považovat oficiálně za rekord. Je ale zřejmé, že nejen tady bylo „čtyřicítky“ během letošního léta dosaženo.

Kde je z hlediska klimatu nejvhodnější místo k životu?
Nabízí se teplejší Kopeček či Tabulový vrch. Souhrnně se dá říci, že všechna alespoň trochu výše položená místa. A to především díky tomu, že je tam menší riziko zhoršené kvality ovzduší. Teplejší je například i centrum města, to ale není z mého pohledu vhodné pro kvalitní bydlení. Lepší jsou spíše okrajové části, kde bývá obecně trochu chladněji, ale dochází tam k častějšímu proudění čerstvého a čistějšího vzduchu z okolí města.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.