Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sigmě a hokeji míň peněz, Namiro zaslouží zbourat, říká lídr ProOlomouc

  6:42aktualizováno  6:42
Méně peněz z olomoucké pokladny pro fotbalovou Sigmu a extraligový hokej, větší zapojení Olomoučanů do rozhodování o budoucnosti města a prozatím sci-fi představa o zbourání Namira. To jsou vize architekta Pavla Grasseho, lídra nového politického hnutí ProOlomouc, jehož základ tvoří místní architekti.

Lídr hnutí ProOlomouc Pavel Grasse. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Ti již dlouhodobě zasahují při nejrůznějších diskuzích a kauzách do olomouckého veřejného života. A architekta v sobě nezapře ani sám Grasse. Například administrativní budově Namiro kromě obecně kritizované výše nájmu, jež zde radnice platí za kanceláře, vytýká přímo i místo, kde stojí.

„To je pro Olomouc větší škoda, než že tam má na deset či dvacet let pronajaté kanceláře,“ míní Grasse v rozhovoru pro MF DNES, kterým začíná seriál předvolebních interview s lídry vybraných stran.

Nové vedení Olomouce se bude potýkat i se zhruba dvoumiliardovým zadlužením města. ProOlomouc v programu hovoří o konci zadlužování, o odklonu od velkých investic k malým a obyčejném typu opravy chodníků. Zavazujete se ale i k ucpání děr v rozpočtu, jako je akvapark a Namiro. Jak to všechno uděláte?
Smluvní závazky města ohledně akvaparku jsou hodně komplikované, detailní smlouvy k dispozici nemáme. Bylo by populistické říkat, že ty smlouvy okamžitě zrušíme. Nevíme totiž, co by to pro město znamenalo. Nicméně náš přístup je takový, že se rozhodně všechny takové smlouvy budeme snažit prověřit a město od těchto závazků oprostit. Není správný názor, že akvapark je sice pro město bohužel velkou finanční zátěží, ale když už ho máme, tak se nedá nic dělat. Pokud vyvázání z těchto závazků nebude dražší než jejich plnění, myslíme si, že je třeba od takových smluv odstoupit.

Smlouvy tedy prověříte, ale jestli to k něčemu bude, v tuto chvíli nevíte.
To nevíme.

A to platí i u Namira?
Ano. Nechceme být ale aktivističtí a negativní. Nechceme založit naši kandidaturu na tom, že půjdeme jako vlci po všem, co podle nás bylo špatně, a že se budeme snažit někoho dehonestovat. Náš program je o tom, že všechny činnosti města chceme dělat jiným stylem.

PROFIL: Pavel Grasse

Lídr hnutí ProOlomouc Pavel Grasse.

Narodil se v roce 1961 v Olomouci, vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Pracoval v olomouckém podniku Drupos, od roku 1991 se jako privátní architekt věnuje plánování měst, metodice územního plánování a projektování staveb.

Působil jako hlavní architekt měst Šternberk a Český Krumlov, pro České Budějovice pracoval jako konzultant a pořizovatel územně plánovací dokumentace. Zkušenosti získal i na studijních pobytech v USA a ve Skotsku.

V Olomouci má svoji kancelář, je podruhé ženatý, má dva syny. Relaxuje při hře na hudební nástroje, turistice, rekreačních sportech a chataření.

Můžete být konkrétnější?
Například upozornění na skutečnost, že se Namiro postavilo na parcele, která je schopná dostát městské koncepci na propojení parků v zelený okruh kolem středu Olomouce. To, že město vůbec připustilo zástavbu té parcely, je věc, která je sice napravitelná, ale jen v rovině sci-fi.

Nápravou tedy myslíte zbourání Namira?
Ano. Může se stát, že společnost bude někdy tak kultivovaná a bude si tak vážit prostředí, které má skrytý potenciál v turistickém ruchu a v atraktivitě města, že ten dům jednou zbourá. Postaví tam třeba jiný dům. Ale takový, který bude plnit funkci pro propojení parků. Nechceme Namiro jen kritizovat. Chceme hledat možnosti, jak podobné věci napravit. My se na ten objekt ovšem díváme i z hlediska zájmu města v celé jeho struktuře.

Co to přesně znamená?
Jedna věc je, že tam jsou neúměrně drahé kanceláře. Je otázka, zda magistrát potřebuje tolik kanceláří, protože možná je na odborech samosprávy více lidí, než se udělá práce. Možná by se dalo na provozu magistrátu šetřit i v tomto smyslu. Problém je v tom, že město jde v praxi proti koncepcím, které si schvaluje.

U Namira bylo ovšem zveřejněno, že je zde nájem uzavřený na dvacet let, nejdříve je ho možné vypovědět za deset let. Nevypovídá už toto o tom, že Namiro je v příštím volebním období neřešitelný problém?
Proto hovořím o tom, že to není jen o pronájmu. Problém je i v tom, že ten dům stojí na špatném místě. A to je pro Olomouc větší škoda, než že tam má na deset či dvacet let pronajaté kanceláře.

Ale v programu říkáte, že ucpete díry v rozpočtu typu akvapark či Namiro. A u něj se dostáváme k tomu, že ho nijak vyřešit nemůžete. Úředníci z něj mohou odejít nejdříve po deseti letech a zboření sám označujete jako sci-fi.
Je ale otázka, jak ty pronajaté prostory budou využity. Můžeme je použít i pro činnosti, které nebudou spojeny s prací magistrátu, ale půjde z nich nějaký zisk.

Třeba tím, že by město kanceláře dál pronajalo někomu dalšímu?
Teď nevím, jestli v těch smlouvách je, že to město nesmí udělat, anebo že tam musí využít prostory jen pro kanceláře.

Velkou novinkou by byl i takzvaný participativní rozpočet a plánování, které chcete v Olomouci zavést. Zjednodušeně řečeno byste veřejnost, podnikatele či odborníky zapojili do rozhodování o podobě města. Jak přesně by to vypadalo?
Participativní tvorba rozpočtu, kterou zmiňují i jiné strany, se odvíjí od toho, že město dá občanům šanci hlasovat o prioritách některých položek rozpočtu, případně i navrhovat některé položky. A tím tak mohou mírně směřovat rozvoj města. My v tom jdeme dál.

Až kam? Popište to.
V programu máme i participativní plánování. To znamená vše, co se týká činnosti samosprávy. Takže nejenom možnost vyjádřit se ke struktuře rozpočtu, ale i k tomu, jakým způsobem či v jakých lokalitách by se město mělo rozvíjet. A to i s dopadem do územního plánování, od něhož se vlastně odvíjí i priority rozpočtu. Takže je to komplexní pohled na to, jak občany zapojit do řešení problémů města.

Jak závazný by tento hlas občanů při vyjádření k jednotlivým otázkám pro vás byl?
To je zajímavá otázka. Smyslem participativního plánování ale není mechanismus jako u referenda. Je to o dosažení shody v dlouhodobé diskuzi. Ten hlas by byl pro nás natolik závazný, na kolik by se střetával s naším volebním programem. Participativní plánování není jen anketa, je to dlouhodobé diskutování. Jeho smyslem je, aby lidé v rámci komunity přijali výsledky diskuze.

Rozhovory s kandidáty na primátora

MF DNES před říjnovými komunálními volbami přináší sérii rozhovorů s lídry olomouckých kandidátek demokratických parlamentních stran a také s lídry nejvýraznějších nových místních uskupení. Ta přijdou na řadu nejdříve, poté budou následovat strany ze Sněmovny.

Pořadí rozhovorů vychází z procentuálního zisku stran v Olomouckém kraji v posledních parlamentních volbách v roce 2013, a to od nejslabšího po nejsilnější.

Seriál začíná rozhovorem s lídrem hnutí ProOlomouc architektem Pavlem Grassem. Následovat budou:
- Dominika Kovaříková (Občané pro Olomouc)
-  Martin Major (ODS)
- Aleš Jakubec (TOP 09)
- Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL)
- Tomáš Sýkora (Úsvit)
- Milan Feranec (ANO)
- Antonín Staněk (ČSSD)

Takže by to bylo spíše o diskuzi, nebo byste vzali názor lidí a začlenili ho do politiky řízení města?
Mechanismem tohoto participativního plánování mohou být i workshopy pro lidi, kteří se o politiku zajímají a pak budou vše dál šířit. A také budou na workshopy nosit názory své komunity, budou o tom s námi diskutovat. A pokud by to nebylo v rozporu s celkovým konceptem města, tak bychom se jim snažili vyjít vstříc.

A dnes to tak není?
Radnice sice deklaruje, že s lidmi o plánování hovoří, ale ve skutečnosti rozhoduje po svém. Například při projednávání nového územního plánu. Mně ani tak nevadí, v jaké podobě bude schválen. To je věc těch, kdo ho schválí a jejich svědomí. Vadilo mi, že na jakýkoli dotaz z pléna úředníci a primátor odpovídali stylem, že jsme to nepochopili. Nebrali nás jako partnery. Participativní plánování je i o přístupu k občanům.

Neznamenalo by to ovšem ochromení správy města, než byste vše s občany prodiskutovali? Navíc musíte vyjednávat i v rámci koalice. Kde je tedy míra, když člověk řekne stop a rozhodne?
Samozřejmě i tyto věci musí mít koncepci a vnitřní řád. A pozor, není to alibismus. Je to o využití potenciálu chytrých a kreativních lidí v našem městě, což teď radnice nedělá.

Naopak mimo své priority jste v programu postavili profesionální sport. Říkáte, že budete podporovat jen nekomerční sport. Znamená to, že pokud budete vládnout radnici, může například fotbalová Sigma či hokejoví kohouti zapomenout na příspěvky z městské pokladny?
Nelze ze dne na den věci odstřihávat. Ale domníváme se, že komerční sport je schopen získat sponzorské příspěvky jinde. Zatímco sport, který není tak atraktivní, skomírá. Tam chceme hledat způsoby, jak pomoci. A nemusí to být jen o penězích. Může to být i myšlením na potřeby určitých druhů sportů při jiných investicích. Například, když se stavěla Šantovka, u náhonu kolem ulice Domovina se nemyslelo na vodáky, chybí tu tak nyní například břehy na vystupování.

A ve vztahu k profesionálnímu sportu, například u Sigmy či hokeje, tedy půjdete cestou snižování příspěvků?
Ano.

Až na úplnou nulu?
To ještě nemáme vyřešeno. Ale priorita je, že začneme přemýšlet a diskutovat, kde pomoci nekomerčním sportům, a že začneme snižovat příspěvky na komerční a atraktivní sporty, které mají možnost přísunu financí i odjinud.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.