Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na start firmy prodal kytaru, teď mu nápoje a tyčinky zkouší i Sáblíková

  12:54aktualizováno  12:54
Před čtvrt stoletím prodal Richard Zedník svoji milovanou kytaru, aby měl peníze na start podnikání. Dnes je jeho rodinná firma Nutrend jedničkou na tuzemském trhu s potravinovými doplňky. Zásobuje i české a slovenské olympioniky, exportuje do 40 zemí a má roční obrat kolem půl miliardy korun.

Nynější šéf a spolumajitel olomouckého Nutrendu Richard Zedník kdysi kvůli rozjetí byznysu prodal kytaru. Dnes firma dodává nápoje a tyčinky i českým a slovenským olympionikům, exportuje do 40 zemí a má roční obrat kolem půl miliardy korun. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

První výrobky šéf a spolumajitel olomoucké společnosti Nutrend Richard Zedník rozvážel autem po posilovnách v okolí. Byly to nápojové ampule, jejichž hrdlo si zákazníci museli odřezat pilníkem. Dnes mu nápoje a tyčinky testují i největší osobnosti tuzemského sportu jako Martina Sáblíková nebo Jaromír Jágr.

Může se hodit

Chcete i vy uspět v zajímavé práci? Najděte si ji na jobDNES.cz.

Potřebujete kvalitní životopis? Vytvořte si ho zdarma a jednoduše na jobDNES.cz.

Prý jste hrával v kapele na kytaru…
Ano, už je to ale dávno, bylo to ještě před revolucí. Objížděli jsme zábavy a hráli na plesech. Po roce 1989 však začaly letět diskotéky, o živou hudbu opadal zájem. Musel jsem se rozhodnout, kterým směrem půjde můj život. Lákaly mě nové věci, což tehdy podnikání bylo, chyběly mi ale peníze. Tak jsem se rozhodl obětovat kytaru, svoji lásku, na rozjezd. Jako první jsem se pustil do výroby posilovacích strojů, pak jsme v Olomouci otevřeli dvě fitka, byly jedny z prvních ve městě. Do výroby potravinových doplňků jsem se pustil v roce 1993, kdy také vznikl Nutrend.

Posiloval jste? To byl důvod, proč jste začal dělat stroje pro fitness centra?
Hrával jsem za mlada házenou a posilovat jsem potřeboval. Za totality ale fitcentra skoro nebyla, museli jsme si vystačit s kliky, shyby, dřepy a nějakou jednoruční činkou. K těm strojům jsem se tedy dostal prostřednictvím házené.

Pak jste přešel k „sofistikovanějšímu“ oboru, k potravinovým doplňkům. Proč?
V roce 1993, jsme vystavovali stroje ve Frýdku-Místku na republikovém mistrovství v kulturistice. Tam jsem se seznámil se svojí manželku, která tehdy závodila v juniorské kategorii. Na nápad začít s potravinovými doplňky jsme přišli společně. Zkušenosti s nimi jsme měli oba, ona je používala, já je prodával v našich fit centrech. Bylo to takové logické vyústění všech okolností.

Firmu jste založili jen vy dva?
Ne, původně jsme byli čtyři společníci. Naše názory na směřování firmy se ale časem začaly rozcházet a nakonec jsme se rozešli i my. Od té doby jsme vlastníky Nutrendu jen já a žena. Žádný zahraniční kapitál ve firmě není.

Zůstaňme u začátků. Kde jste vzali recepty a kde jste vyráběli?
Oslovili jsme odborníky z oblasti výživy a pracovníky výzkumného ústavu v Praze. Ti pro nás vyvinuli první výrobky. Produkty jsme vyráběli v kooperacích, u jiných firem. Odpíchli jsme se od látky carnitin, který jsme do republiky přivezli jako první. Na carnitinu, který je fantastickou věcí na energizaci a regeneraci organismu a spalování tuků, vznikla a stále vzniká spousta našich produktů.

Fotogalerie

Vzpomenete si na vůbec první výrobek?
Byly to pitné ampule, které byly ze skla. Hrdlo si zákazník musel odřezat pilníčkem. A ampuli, která je vyobrazená na obale našeho prvního výrobku, jsem nakreslil já. Teď nám obaly navrhuje tým designérů, kterých je víc, než byl v začátcích celkový počet zaměstnanců Nutrendu. Začínali jsme ve čtyřech, nyní máme asi 200 lidí.

Jak to v Česku vůbec před čtvrt stoletím vypadalo na trhu s potravinovými doplňky?
Když jsme Nutrend rozjížděli, byl trh mnohem bojovnější než nyní. Po revoluci byl po potravinových doplňcích stejně jako po všem, co tady bylo nové, obrovský hlad. Dovoz výživy byl překotný, měnili se distributoři, proudily sem značky z celého světa, každý sem chtěl.

Čím si vysvětlujete, že se v tomto prostředí chytila firma manželů Zedníkových z Olomouce?
Vydřeli jsme si to. Šli jsme krok po kroku. První zákazníky jsme získávali tak, že jsem naložil zboží do auta a objížděl okolní fitness centra, distributory a sportovní akce. Na nich jsme se seznámili se sportovci, naše síť se postupně rozšiřovala. Teď už nás sportovci z 90 procent kontaktují sami s tím, že by chtěli spolupracovat. Pro rozvoj firmy také bylo velmi důležité rozhodnutí přestat vyrábět v kooperaci a investovat do vlastních linek. Díky tomu můžeme vyrábět v kvalitě, kterou požadujeme. Krok správným směrem to byl také proto, že jako jedna z mála firem v Evropě vyrábíme produkty od A do Z. To hraje u zákazníků velkou roli. Ale ani chybám jsme se nevyhnuli.

Týkaly se ty chyby i dopingu? Ukázalo se někdy při kontrolách sportovců, že jste vyrobili nevyhovující produkt?
To se nikdy nestalo. Předcházíme tomu přísnou kontrolou surovin a tím, že je nakupujeme od renomovaných dodavatelů a výrobců. Několikrát jsme ale uvedli na trh výrobek, který zákazníci nepřijali. Nevyhovoval jim třeba kvůli chuti.

Pro sportovce je ale asi důležitější funkčnost než chuť výživy, nebo ne?
Dnes už je obojí stejně důležité. Proto většinu produktů nabízíme v devíti až deseti chuťových variantách.

Máte vlastní laboratoř, stále má co vyvíjet?
Vývoj jde stále dopředu i v našem oboru. Výrobci surovin přicházejí s novými látkami. Trh tlačí na to, aby výrobky byly bez lepku, bez laktózy. I my jdeme touto cestou. Samozřejmě se také snažíme uvádět na trh výrobky s vyšší funkčností, pracujeme na nových příchutích a tak bych mohl pokračovat.

Kdo nové výrobky testuje?
Členové našeho týmu, do kterého patří třeba Martina Sáblíková, kladenští Rytíři v čele s Jaromírem Jágrem, Denisa Rosolová, Václav Janík, Jaroslav Kulhavý, ale i rekreační sportovci. Pro testy je důležité, že v týmu mají zastoupení různá sportovní odvětví, protože naše výrobky jsou určené všem aktivním lidem bez rozdílu, čemu se věnují. Samozřejmě výhodou je to, že se na vývoji podílejí vrcholoví sportovci. Je to záruka toho, že produkt bude fungovat, protože oni ho používají při extrémních výkonech.

Troufnete si říct, o kolik procent by klesl výkon špičkového sportovce, kdyby si dal místo energetické tyčinky třeba guláš?
Představa, že sportovec žije jen z gelů, tyčinek a aminokyselin je lichá. Doplňky jídlo nenahrazují. Vhodně zvolené jídlo je základ. Zjednodušeně řečeno to funguje tak, že potravinové doplňky pomáhají energii z jídla vytahovat a při výkonech ji dobíjet. Guláš si tedy sportovec čas od času dát může, ale rozhodně ne před závodem, ve vrcholovém tréninku. Nejen, že by ho to zpomalilo, ale především by to prodloužilo jeho regeneraci.

Jak vůbec vypadá spolupráce s olympijským výborem? Lidé z něj zavolají, že potřebují pro sportovce kamion tyčinek a vy jim ho pošlete?
To určitě ne, tady platí přísná pravidla. Při každé přebírce musíme zapečetit pod dohledem notáře vzorky z každé šarže pro případ, že by se sportovci něco stalo. Vše musí být dohledatelné pět let. V našem archivu ale najdete vzorky výrobků i vzorky surovin, ze kterých jsme je vyrobili, i deset let pozpátku.

Jak významná je pro firmu spolupráce s olympijským výborem?
O penězích to určitě není. Z hlediska prestiže je to ale naše nejvýznamnější zakázka. Jsme hrdí na to, že můžeme pomáhat našim sportovcům.

Co další ambice, čeho byste ještě chtěli dosáhnout?
Naším cílem je posílit na zahraničních trzích, na kterých už prodáváme. Jde o mnohem větší země, než je Česko, prostor k navýšení prodejů tam stoprocentně je.

Vaše zahraniční teritoria jsou?
Celkově naše výrobky prodáváme ve 40 zemích, mimo Evropu je to například v Íránu, v Dubaji nebo v Turecku. Tržby ze zahraničí už tvoří asi 60 procent našeho celkového obratu. Chceme, aby ten podíl byl ještě vyšší, i proto jsme teď začali stavět novou halu.

Co domácí trh, jaké je postavení Nutrendu na něm?
Průzkum jsme si nedělali, odhaduji to ale na asi 60 až 70 procent.

Nepokoušela se vás konkurence koupit?
Nabídky chodí už dlouho a v poslední době čím dál častěji. My je vytrvale odmítáme.

Když už jsme u nákupů. Koupil jste si už novou kytaru?
Koupil. Dokonce i elektrickou, ale nic drahého. Do akustické jsem investoval víc, ta je celkem slušná.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.