Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unavený nejsem, odmítá zdůvodnění kraje odstupující šéf záchranky

  8:41aktualizováno  8:41
Krajskou záchrannou službu vede jedenáct let, přesto nepůsobí dojmem člověka, který je vyčerpaný. Nemá za sebou skandály, finanční kontrola neodhalila žádné pochybení, jeho hlavu nežádali ani odboráři. Spousta lidí se tedy klade otázku, proč tedy vlastně Ivo Mareš nečekaně rezignoval?

Odcházející ředitel Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Ivo Mareš končí ve funkci po jedenácti letech. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Jen s několikaměsíčním odstupem rezignovali dva manažeři Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje. Po náměstku Janu Weinbergovi oznámil odchod také ředitel Ivo Mareš.

Zásadový šéf krajské záchranky záchranky si v písemném rozhovoru pro MF DNES konkrétní důvody i po několika dnech od zveřejnění kauzy nechává pro sebe. Odmítl ale tvrzení kraje, že je po spoustě let ve funkci unavený.

Cítíte se unavený?
Určitě ne.

Jak si potom vysvětlujete, že náměstek hejtmana odůvodňuje únavou váš odchod z funkce?
Na tohle nedovedu odpovědět.

Svou rezignaci jste podal 7. května, kdy měla krajská rada na programu stížnosti obyvatel na záchranku. Mělo vaše odstoupení zrovna v tento den nějakou souvislost s jednáním krajské rady?
K tomuto kroku jsem se rozhodl po zralé úvaze bez souvislosti s programem rady.

Náměstek hejtmana zmínil, že stížnosti na záchrannou službu řeší rada opakovaně, lidem podle něj například vadí, jak dispečeři na operačních střediscích vyhodnocují jejich zdravotní potíže. Vidíte v této oblasti i vy nějaké rezervy a měl jste v plánu to řešit?
Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje má každoročně přibližně 45 až 50 tisíc výjezdů. Naprostá většina z nich se odehrává na základě takzvané tísňové výzvy. Velmi sporadicky se stane, že volající není spokojen s vyřízením svého požadavku. Mnohdy to však plyne ze stresu volajícího, neznalosti legislativy a pocitu, že záchranná služba je tu v daném okamžiku jen a jen k dispozici volajícímu. Na operačním středisku nesedí dispečer, ale operátor. Tím chci naznačit, že jeho povinností je výzvu od volajícího v maximální možné míře a v co nejkratším čase vytěžit, vyhodnotit a rozhodnout o případném řešení, a to vše v intencích aktuálních možností a současně platné legislativy. Je to činnost nesmírně náročná. Všichni naši operátoři splňují podmínky stanovené zákonem pro výkon této pozice, všichni absolvovali kurzy operačního řízení a jsou systematicky proškolováni.

Jak byste charakterizoval své vztahy se zřizovatelem krajské záchranné služby? Olomouckému kraji vládne ČSSD, vy jste olomouckým zastupitelem za ODS. Promítaly se odlišné politické názory i do pohledu na vedení záchranky?
Krajská záchranná služba má jasnou a vymezenou činnost. Poskytuje především přednemocniční neodkladnou péči pro obyvatele Olomouckého kraje. Vše je v souladu s platnou legislativou, zřizovací listinou a zásadami pro činnost příspěvkových organizací, které vydává zřizovatel. Své úkoly plní nezávisle na všem ostatním.

Vaše rezignace přišla v době, kdy musel ve funkci skončit i šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz. Je to čistě náhoda, nebo mají tyto dva případy něco společného?
Nemyslím si, že je něco spojuje.

Má krajská záchranka nějaké vážné ekonomické problémy? V jakém stavu ji vlastně budete předávat svému nástupci?
V druhé polovině roku 2014 u nás Olomoucký kraj jako zřizovatel dělal finanční kontrolu. Ta se zaměřila na dodržování obecně závazných právních předpisů, použití přidělených příspěvků a dodržení účelovosti poskytnutých finančních prostředků, včetně zavedení vnitřního kontrolního systému. Kontrola nezjistila porušení zákonných ustanovení a neoprávněné vynakládání finančních prostředků. Tím chci jenom zdůraznit, že krajská záchranná služba neměla a ani v současné době nemá žádné ekonomické problémy. Potvrdil to i závěr kontroly samotného zřizovatele.

Pokud je záchranka v dobré ekonomické kondici, proč si potom odboráři stěžovali na dlouhodobá úsporná opatření, kvůli nimž museli například nosit zastaralé oblečení nebo vázla oprava počítačů?
Provoz krajské záchranné služby financuje více zdrojů. Příspěvek zřizovatele představuje zhruba 60 procent a tržby od zdravotních pojišťoven asi 37 procent. Dalšími zdroji jsou účelové dotace ze státního rozpočtu a příjmy z naší doplňkové činnosti, jakou jsou zdravotnické asistence, realitní činnost nebo vzdělávání. Naše hospodaření podléhá přísné interní finanční kontrole, takže veškeré prostředky vynakládáme účelně. Krajská záchranná služba již několik let po sobě vykazuje kladné výsledky hospodaření. Hlavní prioritou pro nás bylo vždy vytvoření podmínek pro poskytování a zkvalitňování zdravotních služeb v oblasti přednemocniční neodkladné péče, což je hlavní předmět naší činnosti. Také jsme chtěli zachovat řádné odměňování zaměstnanců, a to i v období změn v oblasti mzdové legislativy. Provozní potřeby organizace byly vždy plně zabezpečeny, včetně oprav a údržby veškerých prostředků sloužících k této činnosti. Případná úsporná opatření nařízená zřizovatelem jsme pokaždé respektovali.

Je pravda to, co tvrdí jeden z řadových olomouckých záchranářů a dnes také poslanec za ANO Milan Brázdil, že kvůli vašemu vedení odešli ze záchranky někteří lékaři?
Určitá cirkulace pracovníků všech kategorií v různých oblastech lidské činnosti, a zdravotnictví včetně záchranné služby nevyjímaje, je zcela přirozeným jevem. Samozřejmě se to týká konkrétně i lékařů. S lítostí musím konstatovat, že několika našim kolegům nejen práci u záchranné služby ukončilo úmrtí. Malá skupina lékařů odešla do privátní sféry zdravotnictví proto, že si otevřeli své soukromé praxe, někteří odešli do lůžkových zdravotnických zařízení, kde většinou zastávají vedoucí funkce. Jednoznačně odmítám, že by lékaři odcházeli z důvodu mého vedení.

Komu vadil Mareš?

Svou roli v případu ředitele krajské záchranné služby Ivo Mareše sehrál poslanec za ANO Milan Brázdil, který je zároveň řadovým lékařem olomoucké záchranky. Brázdil MF DNES přiznal, že na kraji intervenoval za Marešův odchod.

„O problémech na záchranné službě jsem mluvil s vedením kraje. Dá se říct, že jsem vyvinul odborný a vzhledem k tomu, že jsem zároveň politik, tak i politický tlak,“ přiznal Brázdil, který se chce o uvolněné ředitelské místo ucházet.

Krajská záchranka přišla o šéfa ve stejné době jako pražská záchranná služba. Tam na odvolání ředitele tlačily odbory. Olomoučtí odboráři ale odmítli, že by žádali hlavu Ivo Mareše.

„Na kraji jsme řešili pouze problémy, které nás řadové zaměstnance trápí. Rozhodně jsme nepožadovali odvolání pana ředitele. Po lidské stránce k němu nemám žádnou výhradu, co se týče peněz, vždy jsme dostávali, co jsme měli, a i řadu pracovních věcí jsme vyřešili,“ řekl předseda odborové organizace Jan Zatloukal.

Počet posádek bez lékaře se zvýšil na polovinu. Čím je to způsobeno?
Snižování počtu lékařských posádek je celospolečenským jevem. Lékařů schopných, patřičně vzdělaných a zároveň ochotných vykonávat náročnou práci v terénu mimo ordinace a lůžková zařízení je v celé naší republice nedostatek. S tímto problémem se setkávají managementy všech záchranných služeb u nás. Situace v Olomouckém kraji je však dlouhodobě stabilní. Nutno podotknout, že v letošním roce v našem kraji paradoxně narostl počet lékařských posádek úplným osamostatněním skupiny letecké záchranné služby. Rozmístění výjezdových základen a výjezdových skupin se řídí plánem pokrytí, který schvaluje Olomoucký kraj. Z toho vyplývá, že bez souhlasu zřizovatele nemůžeme snižovat nebo zvyšovat počty základen nebo výjezdových skupin.

Krajskou záchrannou službu čeká velká obměna sanitek. Znáte už vítěze tendru?
Tendr ještě nebyl ukončen. Vše probíhá v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

Váš náměstek Jan Weinberg, který rezignoval už na přelomu roku, pracuje na záchrance dál, má na starosti sanitky a leteckou záchrannou službu. Zůstanete i vy a víte už také, v jaké funkci?
Ano, zůstanu na pozici lékaře výjezdových skupin.

Tipnete si, kdo bude vaším nástupcem ve vedení krajské záchranky?
Měl by to být manažer, který si musí uvědomit, že řízení záchranky je velmi specifická záležitost. Kromě jiného je to každodenní práce s kolektivem asi 500 lidí jak kmenových, tak i zaměstnanců pracujících na dohody.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.