Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za tři roky chceme mít tržby 2,5 miliardy, plánuje šéf dravého Papcelu

  12:54aktualizováno  12:54
Jedno z nejlepších období své historie prožívá litovelský výrobce papírenských strojů Papcel. Letos totiž zřejmě posune historické maximum obratu na 1,6 miliardy korun. A pro další roky má vedení firmy plány ještě ambicióznější, odhaluje v rozhovoru pro MF DNES generální ředitel a majitel David Dostál.

Generální ředitel litovelského Papcelu David Dostál. Firma vyrábějící stroje a technologie pro papírenský průmysl letos bude mít více než miliardové tržby. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Četl jsem, že Papcel zprivatizoval váš otec v roce 1992 jako fabriku bez zahraničních kontraktů a taky kontaktů...
Ano, Papcel se v té době pohyboval pouze na tuzemském trhu s výjimkou zakázky v Bulharsku a NDR. Továrna tehdy neměla žádné exportní oddělení, v obchodě taky byl možná jeden člověk, který uměl cizí jazyk. Navíc stroje, které jsme v té době vyráběli, měly nízkou kapacitu a byly výrazně zastaralé.

Jak se vám tedy podařilo prorazit mimo republiku?
Vsadili jsme na východní trhy a rozhodli jsme se dobře. Na ruském trhu dnes máme dominantní postavení. Šlo to ale postupně. V 90. letech jsme oslavovali, když jsme dostali zakázku za pět, deset milionů. Na Východě jsme si také udělali dobré jméno, a to nám následně pomohlo získat zákazníky i mimo něj. V našem oboru jsou reference nesmírně důležité. Papírenské stroje jsou v provozu téměř celý rok čtyřiadvacet hodin denně a jakýkoliv výpadek způsobený poruchou znamená pro majitele velké ztráty. Papírny proto uzavírají smlouvy s dodavateli, jejichž kvalita je prověřená. To je pro ně důležitější než cena.

Firma Papcel

Společnost vznikla v prosinci 1949 vyhláškou ministerstva průmyslu v prostorách bývalého podniku Moravia. V Litovli tehdy byly jen zastaralé výrobní haly, závod se postupně vyvinul a začal vyrábět menší papírenské stroje, které dodával tuzemským papírnám.

Jeho novodobou historii odstartovala privatizace v roce 1992, kdy podnik koupil otec dnešního šéfa firmy Davida Dostála. Nyní společnost, která má zhruba 350 kmenových zaměstnanců, exportuje do celého světa, její loňský zisk dosáhl rekordních bezmála 104 milionů korun a obrat činil více než 865 milionů korun.

Zmínil jste první kontrakty. Jak velkou zakázku oslavujete nyní?
Svět tak zrychlil, že na oslavy už není čas ani síla. Takže jsme neoslavovali ani tu historicky nejvyšší za 70 milionů eur (téměř dvě miliardy korun), kterou děláme v Bělorusku.

Zeptám se tedy jinak, ve vašem hledáčku jsou nyní kontrakty vyšší než... Doplníte cifru?
Obecně sto a více milionů korun. Vždycky ale nejde jen o objem. V případě, že se jedná o zajímavé teritorium, o zákazníka s potenciálem budoucích investic, zajímáme se i o nižší kontrakty. Jak jsem už říkal, v první řadě si musíte udělat jméno, to vám dokáže otevřít dveře i k několikanásobně vyšším obchodům.

Vám teď plní příjmovou položku právě obří zakázka v Bělorusku. Hlavně díky ní jste už v září posunuli svůj rekord na magickou miliardu v tržbách. Jak ale bude obrat vypadat po této zakázce?
Tržby by měly růst bez ohledu na ni, máme velmi slušnou zakázkovou náplň, nasmlouvané kontrakty na úrovni 90 milionů eur (přes 2,4 miliardy korun), což je práce tak na rok a půl. Na navýšení obratu by se měly podílet i naše akvizice ve Francii a Itálii (více o nich čtěte zde), díky nimž získáváme nové zákazníky, zpracováváme nabídky větších objemů. Také se nám podařilo získat know how, patenty a značky konkurenta ze Španělska, konkrétně společnosti Gorostidi.

Pokud byste o tržbách mluvil v konkrétních číslech?
Pro příští rok je plánujeme v objemu 1,8 miliardy. Střednědobý plán do roku 2018 pak počítá s navýšením tržeb na úroveň 2,5 miliardy.

Zmínil jste akvizice. Máte vlastní tým, který vybírá, koho převzít?
Konkurenci neustále monitorujeme. Jednou za tři roky pak vyhodnocujeme její hospodářské výsledky. Z té analýzy, a my ji právě teď máme aktuální, se dá předvídat, kdo bude mít finanční problémy a kdo se naopak rozvíjí a stává se naším významnějším konkurentem.

Pohled do výroby v Papcelu

Firma, která bude mít těžkosti, bude adept na další akvizici?
Další akvizice či fúze je velmi reálná. O tom, že je to cesta k novým zákazníkům, jsem už mluvil. Je to ale i cesta k řešení našich kapacitních problémů nejen ve výrobě, ale i v oblasti konstrukce, projektového řízení a služeb. Dalším důvodem akvizic je, že pokud dnes chcete přežít, musíte růst. My jsme na tu strategii přistoupili, vydělané peníze investujeme dál. Posílila díky tomu nejen naše značka, ale i respekt, který máme u zákazníků. Spolupracovat jich s námi chce čím dál víc.

Jaké konkrétní zakázky jste díky akvizicím získali?
Koncem září jsme uzavřeli kontrakt za 215 milionů se zákazníkem ze Saúdské Arábie na dodávku linky na výrobu hygienického papíru, což je náš nový produkt. Do výrobního portfolia jsme ho mohli zařadit díky tomu, že jsme loni převzali francouzskou firmu ABK. Závod v severoitalském městě Cuneo jsme zakvírovali teprve před nedávnem. Zakázky nám ale určitě přinese, protože jde o továrnu na výrobu velkých strojů, po kterých je nyní velká poptávka. My jsme s tím zatím měli problém, protože závod v Litovli se vždy orientoval na menší či středně velké papírny se stroji do čtyř metrů šířky.

Papcel v minulosti vstoupil i do několika papíren, jednu obří ve Slovinsku koupil celou. Proč?
V těchto případech fungujeme jen jako dočasný partner, který papírně, většinou se jedná o naše dlouhodobé zákazníky, pomůže se zásadnější modernizací nebo jí pomůže zlepšit hospodaření a pak podíl prodá. Žádnou globální společnost z Papcelu vytvářet nechceme. Mimo jiné proto, že máme dost práce doma a také se musíme soustředit na akvizice továren na výrobu papírenských strojů. Nicméně vstupů do papíren nelitujeme. Výnosnost těchto obchodů bývá podstatně vyšší než při běžné strojírenské výrobě, která se v Papcelu pohybuje kolem deseti procent.

Dosud jste akvírovali konkurenci jen v Evropě, přijde na řadu jiný kontinent?
Akvizice mimo Evropu zatím neplánujeme. Náš obchodní zájem se ale samozřejmě nesoustředí jen na ni. Velký potenciál má například Indie. Dodávky tam už děláme a letos jsme podepsali dvě nové zakázky. V Indii už také mámě dceřinou obchodně-technickou společnost, ze které chceme vytvořit naše centrum pro celou jihovýchodní Asii.

Další příklady?
Z nových teritorií bych zmínit třeba USA, Malajsii nebo Írán, který bude investovat, jakmile se zruší sankce a omezení. Ze stávajících, na kterých bychom chtěli ještě více posílit, Rusko. To má obrovský potenciál, největší zásoby dřeva na světě a zároveň nejlevnější energie. Očekáváme, že investoři budou v Rusku stavět papírny ve velkém.

Zatím jsme nemluvili o továrně v Litovli. Jaké plány máte s ní?
Zůstane naším největším výrobním závodem. Do budoucna plánujeme navýšit jeho výrobní kapacity o více než 30 procent. Prostory na to máme, problém je ale stále nedostatek kvalifikované pracovní síly.

V předešlých odpovědích jste se několikrát zmínil o posilování pozic, jaké je aktuální postavení Papcelu na světovém trhu?
Z hlediska technické úrovně a technických možností určitě patří do první šestky nejvýznamnějších světových dodavatelů.

A další ambice?
O nárůstu tržeb jsem mluvil, o rozšiřování naší působnosti v oblasti velkých, vysokokapacitních strojů taktéž. Jednu oblast jsem ale nezmínil, a to výzkum. Náš dosavadní vývoj se zaměřuje pouze na vlastní papírenské stroje, na jejich modifikaci třeba ve vztahu k energetické náročnosti. Nově bychom chtěli zapracovat na samotném papíru. Naší ambicí je ho s pomocí nových technologií změnit tak říkajíc od základu tak, aby se zvýšila jeho užitná hodnota či se výrazně snížily náklady na jeho výrobu. S nějakou takovou revoluční novinkou bychom chtěli přijít do tří let.

Žijeme v době internetu, digitalizace, nakolik jejich vzestup zasáhl „papírový“ byznys?
Spotřeba papíru navzdory digitalizaci roste. A paradoxně k tomu přispívá i internet, respektive internetové obchody. Na kusové zásilky je potřeba mnohem více balicího papíru než na jednu hromadnou. Třeba vlnitá lepenka pro přepravu zboží nemá dosud žádnou alternativu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.