Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeseníky národní park nepotřebují, pomohl by spíš lidem, říká šéfka CHKO

  13:54aktualizováno  13:54
Národní park Jeseníky. Spojení, které má skalní příznivce, i stejně radikální odpůrce. Podle šéfky tamní chráněné krajinné oblasti Michaely Pruknerové by změna horám přinesla větší prestiž i více turistů, na přísnější ochranu unikátní přírody by však neměla vliv. Stav tamní přírody se navíc podle ní výrazně zlepšil.

Vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Přestože bouřlivé výměny názorů a petice s tisícovkami podpisů už postupně utichly, varianta přeměnit asi čtvrtinu současné Chráněné krajinné oblasti Jeseníky - tedy asi 180 kilometrů čtverečních - na národní park, je dál ve hře.

Park by obsáhl nejvzácnější, neobydlené oblasti hor, jako je Praděd, Šerák-Keprník, Velká kotlina či třeba Petrovy kameny - jediné místo na světě, kde se vyskytují dva unikátní rostlinné druhy: lipnice jesenická a zvonek jesenický.

Jenže sami správci oblasti upozorňují, že vytvoření národního parku Jeseníkům žádnou další zvláštní ochranu nepřinese. „To je mylná představa. Už teď jsou tyto lokality chráněné nejvíce, jak to jde,“ říká v rozhovoru pro MF DNES vedoucí Správy CHKO Jeseníky Michaela Pruknerová.

Jak se vám osobně tedy líbí představa Národního parku Jeseníky?
Já jsem pro, i když z pohledu ochrany přírody má většina území, které by spadalo do národního parku, statut národních přírodních rezervací. To znamená přísnější ochranu území, než je tomu v národním parku. Přitom spousta lidí má mylný pocit, že národní park má nejpřísnější stupeň ochrany. Z tohoto pohledu není nutné trvat na národním parku.

A existuje tedy i jiný pohled?
Druhý pohled je pohled na území z hlediska atraktivity pro turisty. Národní park by jednoznačně zatraktivnil území Jeseníků směrem k veřejnosti. Lidé mají zafixováno, že národní park je něco top, co stojí za to vidět, a mají větší důvod na takové místo přijet. S tím souvisí služby v cestovním ruchu a zaměstnanost. Vyšší návštěvnost ale může být naopak kontraproduktivní pro ochranu přírody, protože jsou lokality, kde nemáme zájem na zvyšování návštěvnosti.

CHKO nabízí paradoxy, kdy například zastavěná část obce leží na chráněném území a druhá část, oddělená například řekou, už ne. Obce si stěžují na přísnější pohled na ochranu přírody v chráněné části. Není čas na změnu?
Hranice CHKO byla stanovena před 45 lety a vznikla řada takových rozdělených obcí. Od letošního roku máme nový plán péče, který bude platit deset let. Jedním z prioritních úkolů je právě revize hranic chráněné krajinné oblasti. Existují lokality, jako je například město Jeseník, kde je skutečně zbytečné, abychom vydávali stanoviska ke stavbám z pohledu krajinného rázu.

Mohl by se změnou chráněného území pomoci právě národní park?
Pokud by došlo na vyhlášení národního parku, bylo by určitě vhodné v rámci tohoto procesu upravit i stávající hranice CHKO tak, aby nezasahovaly do urbanizovaných oblastí. Revize hranic CHKO bez vzniku národního parku je samozřejmě také možná, ale není to úplně jednoduchý proces. Hranice chráněné krajinné oblasti jsou dány zákonnou vyhláškou, a měnit legislativu v této oblasti je vždy velmi komplikované. To se ale samozřejmě týká i případného zřízení národního parku. Administrativní zátěž pro některé obce a jejich obyvatele by se však revizí hranic chráněného území výrazně snížila.

Podnikatelé v cestovním ruchu, kteří v chráněném území působí, si stěžují, že mají podmínky pro schvalování svých projektů horší než jinde na chráněných územích v horách. Je to oprávněná kritika?
To si nemyslím. V nedávné minulosti vyrostlo v Jeseníkách několik nových lyžařských areálů, vytvořily se nové ubytovací kapacity. Samozřejmě podnikatelé mají pocit, že schvalování je příliš zdlouhavé, ale řadu řízení musí absolvovat ve stejném rozsahu, i pokud se nenachází na území CHKO.

Která oblast je z tohoto pohledu nejproblematičtější?
Je to oblast Národní přírodní rezervace Praděd, konkrétně lyžařského areálu Ovčárna. Areál tam vznikl ještě před vyhlášením národní přírodní rezervace. Lyžování v této přísně chráněné oblasti neodmítáme a neodmítáme ani jeho modernizaci. Například vybudování lanovky místo některého z vleků je přijatelné, muselo by však být maximálně šetrné k přírodě. Rozšiřování sjezdovek ale nevidíme jako reálné. Oblast Pradědu je přitom komplikovaná i z pohledu dopravy. Příroda stávajícím řešením trpí, na druhou stranu doprava není komfortní ani pro návštěvníky. Spokojený není ve finále nikdo.

CHKO Jeseníky

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky vznikla v roce 1969. Ochrana jesenické přírody má však delší tradici. První rezervací v Jeseníkách a také nejstarším chráněným územím na Moravě byl Lichtenštejnský prales, který založil jeho majitel, kníže Lichtenštejn, na části současné Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník již v roce 1904. Současná CHKO má rozlohu 740 kilometrů čtverečních. Zahrnuje Hrubý Jeseník a části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Na území CHKO jsou čtyři národní přírodní rezervace, devatenáct přírodních rezervací a šest přírodních památek. Národní přírodní rezervace Praděd je jednou z nejbohatších botanických lokalit v zemi.

Daří se vracet cenné partie Jeseníků do původního stavu?
Cílem není až tak uvedení do původního stavu, protože je velice komplikované určit, co je vlastně „původní“. Cílem je spíše přiblížení co možná nejvíce přirozenému, přírodě blízkému stavu, posílení stability porostů, zvýšení druhové rozmanitosti a podobně.

V jaké kondici tedy dnes je jesenická příroda?
Její stav je určitě výrazně lepší než v osmdesátých letech. Řada oblastí zasažených tehdy emisemi se ozdravila. Zlepšuje se struktura lesních porostů, do Jeseníků se vracejí některé živočišné i rostlinné druhy, které tady nebyly desítky let zaznamenány, například každoročně se zvyšuje počet hnízdících párů sokola stěhovavého.

Mění se současně nějak i chování lidí ve vztahu k ochraně přírody?
I díky osvětě ve školách se výrazně lepší. Setkáváme se s tím, že děti upozorňují rodiče, jak by se v přírodě, a tedy i v Jeseníkách, měli chovat. Vysvětlují jim, proč jsou různá omezení. Je taky vidět, že turisté sami o sobě seberou odpadky, a ty odnesou. Pořád jsou ale bohužel lidé, kterým ochrana přírody nic neříká.

Na co se mohou lidé těšit v souvislosti s oslavami pětačtyřicátého výročí vyhlášení chráněné krajinné oblasti?
Připravili jsme řadu akcí zaměřených na veřejnost. Od února je otevřena stálá expozice CHKO Jeseníky na středisku ekologické výchovy ve Vernířovicích. Připravili jsme komentované prohlídky pro veřejnost. Lidé se tak podívají i do míst, kam se běžně jinak nedostanou. Od října bude výstava o CHKO Jeseníky ve Vlastivědném muzeu v Šumperku a k tomu navíc připravujeme také konferenci zaměřenou na člověka v krajině Jeseníků, která se bude konat v listopadu na Rejvíze.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.