Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čína zatím není velkým soupeřem, říká šéf úspěšné firmy na gramofony

  13:12aktualizováno  13:12
Před dvaceti lety svět dobýval digitální záznam hudby a v Litovli, v tehdejším závodě firmy ETA Hlinsko se mluvilo o tom, že v něm výroba gramofonů skončí. Ale nestalo se. „Letos pokoříme magickou hranici sta tisíc kusů, říká v rozhovoru MF DNES ředitel nynější firmy SEV Litovel Jiří Mencl.

Mencl závod ETA v roce 1999 koupil, přejmenoval, ale především z něj vybudoval největšího evropského, a patrně i světového výrobce gramofonů v kvalitě hi-fi. Firma přitom nezapomíná ani na fajnšmekry, nejdražší kousek z její dílny zájemce vyjde zhruba na čtvrt milionu korun.

Začneme historií. Kolik gramofonů se v Litovli vyrábělo v době, kdy je válcovaly CD přehrávače?
Nejméně, asi sedm tisíc, jich tehdejší ETA Hlinsko prodala v roce 1997. Tento rok se už reálně uvažovalo, že výroba gramofonů v Litovli skončí. Řeknu ale i číslo opačné, za komunistů, kdy tehdejší Tesla Litovel zásobovala gramofony všechny země RVHP, závod dosáhl historického maxima 250 tisíc kusů za rok.

Je reálné, že se někdy dostanete na toto číslo?
To asi reálné není, ale do pěti let bychom se mohli dostat, pokud bude růst pokračovat, na 150 tisíc gramofonů za rok. Náš dosavadní rekord z loňska má hodnotu 96 tisíc, letos ho zřejmě posuneme na číslo kolem 110 tisíc. V tržbách by to mělo znamenat nárůst z loňských 320 milionů na 360 milionů korun.

Přibíráte díky růstu nové zaměstnance?
Poslední tři čtyři roky přibíráme 40 až 50 nových lidí. V současné době máme 370 pracovníků.

Kdy vůbec nastal zlom v prodejích, který rok považujete za milník?
Zlom nastal v roce 2010, poté co v USA skončila hospodářská krize a nám tam výrazně vzrostly prodeje. Postupně se odbyt, který pro nás zajišťuje rakouská firma Audio Systems, začal zvedat i jinde ve světě. Celkově gramofony vyvážíme do zhruba 70 zemí světa.

Výroba gramofonů v Litovli

Na gramofony nedali nikdy dopustit lidé s „netopýříma“ ušima, fajnšmekři, to jich tolik přibylo?
Gramofony už zdaleka nejsou jen o fajnšmekrech. Dnes těžíme především z módní vlny, které se těší gramofonové desky, a poklesu prodejů kompaktních disků. Třeba v USA, alespoň nám to říkali američtí dealeři, jsou CD už skoro mrtvá.

Proč se CD vytrácejí a na jejich místo se vracejí právě vinyly?
Jedním z hlavních důvodů je to, že CD nosič nevydrží několik desetiletí. LP desku vytáhnete z půdy po sto letech a hraje.

Myslel jsem, že budete srovnávat digitální záznam hudby s analogovým, mluvit o teplejším zvuku z vinylů...
To jsme se vrátili k audiofilům. Ano, podle nich je zvuk z kompaktních disků příliš dokonalý, studený, až sterilní. Ale jak říkám, samotní fajnšmekři nestojí za zhruba osmi miliony gramofonů, které se teď za rok ve světě prodají.

Dorazila vinylová retromóda i k nám?
Myslím, že ano, ale to by vám řekli přesněji v Loděnici, kde LP desky lisují. Pokud se ale ptáte na prodeje našich gramofonů doma, tak ty jsou ve srovnání se zahraničím zanedbatelné. Odhaduju, že v Česku prodáme necelé jedno procento naší produkce, tedy zhruba 1 000 gramofonů ročně.

Důvod?
Naše gramofony jsou asi pro většinu Čechů moc drahé. Mě to mrzí, ale konečnou cenu neovlivníme, prodáváme přes obchodní partnery a každý potřebuje rabat. Řeknu příklad. Mým cílem bylo vyrobit přístroj v koncové ceně zhruba 3 500 korun, který by u nás mohl konkurovat levným čínským výrobkům. Nám se to z hlediska výrobních nákladů podařilo, na trhu se ale prodává za 5 400 korun. Gramofon z Číny se dá u nás pořídit za nějakých 1 500 korun.

Jiří Mencl

V litovelské firmě SEV letos zde překročí magickou hranici sto tisíc vyrobených kusů za rok. Na snímku ředitel společnosti Jiří Mencl se snímacím ramenem.

Pětapadesátiletý ředitel společnosti SEV vystudoval Hutnickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. V litovelské továrně pracoval od roku 1993, kdy vyhrál konkurz na ředitele tehdejšího závodu ETA Hlinsko. Tuto funkci vykonával do roku 1999, kdy závod odkoupil a postupně z něj už pod hlavičkou SEV Litovel vybudoval největšího evropského a patrně i světového výrobce gramofonů v kvalitě hi-fi. V roce 2011 byl vyhlášen Podnikatelem roku Olomouckého kraje (více čtěte zde).

Ve světě vás Čína neválcuje?
V zahraničí pro nás zatím žádným velkým soupeřem není, protože naši zákazníci obecně čínským výrobkům nedůvěřují. Raději si za cedulku Made in Europe připlatí. Časem se to ale může změnit.

Jaká kategorie vašich výrobků jde nejlépe na odbyt?
Nejvíc, řádově jde o desítky tisíc kusů, se prodává střední třída. Jde o gramofony s doporučenou maloobchodní cenou v rozpětí 9 500 až 13 500 korun.

A gramofonů Signature 12, což je váš nejdražší kousek za zhruba čtvrt milionu, prodáte ročně kolik?
Přesně to nevím, řekněme tak 20 až 30 kusů za rok.

Nemá SEV ambici se posunout ještě výš, vyrábět top high-endové gramofony v ceně o řád či dva vyšší? Na internetu jsem našel i přístroj za více než 15 milionů korun.
Nemáme ambici vyrábět gramofony ani za milion. Takových aparátů prodáte ročně možná jeden dva. Do toho bych nešel, jsem pro sériovou výrobu.

I čtvrt milionu za gramofon je pro běžného člověka dost. Co je na něm tak drahé?
Hodně drahé jsou třeba vložky do ramen, tedy snímací systémy s jehlou, které nakupujeme. Na maloobchodním trhu se jejich cena běžně pohybuje kolem 27 tisíc korun, některé ale stojí i 138 tisíc.

Používáte nějaké speciální materiály, co vývoj nových modelů?
Tak třeba pro nový model RPM 3 Carbon, který patrně dostane prestižní mezinárodní ocenění EISA za nejlepší gramofon 2015/2016, jsme vyvinuli esovitě prohnuté rameno s duralovou trubkou pokrytou karbonem. Ve snaze maximálně eliminovat kolísání také používáme masivní hliníkové talíře o váze až 20 kilogramů. V některých modelech jsou talíře magneticky nadlehčované, aby „plavaly“. A tak bych mohl pokračovat.

Klidně pokračujte.
Třeba v tom tlumení vibrací, to je hodně důležité. O to starají i masivní sokly, do kterých sypeme broky, aby byly těžší. Motory zase dáváme do zinkových či železných odlitků. Váha takového přístroje se pohybuje kolem 50 kilogramů.

Model Signature 12 má vedle talíře displej. Digitální prvek na analogovém zařízení?
Je to displej počítače, který se ale na přenosu hudby nijak nepodílí. Je propojený s motorkem a umožňuje manuálně nastavovat otáčky. A taky jsou na displeji hodiny, ukazatel teploty, tedy vyloženě doplňkové funkce.

Ještě, prosím, vysvětlete, jaký význam má u gramofonu USB rozhraní. To si lidé nahrávají desky do počítače?
Ano, požadavek na USB vzešel od zákazníků, kteří si chtějí kopírovat vinyly do počítačů. Upřímně, tomu, proč to dělají, nerozumím.

Říká se, že někteří lidé gramofon berou i jako bytový doplněk, solitér, designovou záležitost.
Já to až tak nevnímám. Gramofon není auto. Některé modely prodáváme samozřejmě s technickými inovacemi třeba i deset let. Z hlediska designu se na něm za tu dobu změnilo třeba jen rameno a barvy.

Nicméně do vašeho výrobního portfolia patří i limitované edice, které jsou o designu.
Limitovaná edice znamená to, že uděláme podle přání zákazníka potisk na sériově vyráběné gramofony. Nedávno jsme měli takovou zakázku od klubu hifistů.

Vaše výrobky nejsou označené jménem výrobce, tedy SEV Litovel, prodáváte je pod jinými značkami, nejčastěji s logem firmy Pro-Ject. Proč?
Všechno je to obchod. Pokud bychom značkám, se kterými spolupracujete, nedodávali my, našel by se někdo jiný.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.