Podnikatel a někdejší člen vedení fotbalové Sigmy Olomouc Roman Brulík.

Podnikatel a někdejší člen vedení fotbalové Sigmy Olomouc Roman Brulík. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Je nejvyšší čas Sigmu změnit, říká spoluautor fotbalové veřejné výzvy

  • 0
Už v úterý představí osobnosti spjaté s veřejnou výzvou Spojme síly pro Sigmu plány, jak pomoci olomouckému fotbalu zpět na výsluní. Poslouchat je budou zástupci města a i majoritní akcionář Josef Lébr. Jedním z těch, kteří za výzvou stojí, je i podnikatel a někdejší člen vedení klubu Roman Brulík.

Brulík patří do skupiny tvořené například fotbalistou Tomášem Ujfalušim, trenérem Pavlem Hapalem, tedy bývalými hráči klubu, či zástupcem fanoušků Tomášem Vaidou. Ti chtějí podle svých slov zastavit úpadek olomouckého fotbalu.

„Výsledek naší snahy může být jakýkoliv, ale lidé budou vědět, že jsme s tím chtěli něco udělat,“ říká podnikatel odhodlaně v rozhovoru pro MF DNES.

Kde se vzala myšlenka spustit výzvu Spojme síly pro Sigmu?
Vzešla z našich pravidelných debat s Pavlem Hapalem a dalšími bývalými hráči, které trápí osud klubu. Pavel tam má dva kluky, a když chodí na zápasy, tak se ho rodiče i další lidé ptají, jak to se Sigmou bude vypadat. Když do Olomouce přijedu na schůzky a někdo ví, že dělám fotbal, první dotaz je, co budeme se situací Sigmy dělat? Pak si řeknete, že buď můžete být negativní na diskusních fórech, pasivně mávnete rukou a nebudete na fotbal chodit, anebo budete chtít něco změnit. My si myslíme, že je nejvyšší čas. Každý jsme v Sigmě kdysi působili a bereme jako správné, když lidem není něco jedno.

Za dva týdny se k výzvě připojilo zhruba 770 lidí. Jste s takovým ohlasem spokojení?
Přidal bych k tomu i lidi na Facebooku, část z nich podepsala i výzvu na webových stránkách, ale někteří berou svůj souhlas i tím, že ho projeví jen na sociální síti. Nebál bych se tedy mluvit o tisícovce lidí. V dnešní době, kdy si každý hledí hlavně vlastních starostí, to nepovažuju za špatné číslo. Cílem ale nebylo trhat rekordy, protože můžete mít podporovatelů, kolik chcete, ale majiteli klubu stejně nejsme, a vše tedy ukážou teprve jednání s akcionáři. Samozřejmě pokud by se podepsalo šedesát lidí, tak by nám nepřipadalo příhodné s akcionáři jednat. Tohle je ale dostatečné množství lidí, abychom cítili podporu. Také bereme, že jsou lidé, kteří internet nepoužívají.

Měli jste i negativní reakce?
Ano. Spíš reakce typu, že Hapal i Ujfaluši hráli ve Spartě. Přitom Ujfaluši hrál za Spartu jeden zápas. Hapal hrál ve Spartě, ale hlavně dostal Sigmu do čtvrtfinále poháru UEFA. Navíc částky za jejich přestupy tehdy výrazně posílily rozpočet klubu. Jinak beru, že i tyto reakce znamenají, že lidé naši výzvu čtou a zamyslí se nad ní. A třeba jsou spokojeni s tím, kde klub je. Na svůj názor mají právo.

Pavel Hapal a Tomáš Ujfaluši jsou hráčské legendy. V jaké roli jste do výzvy vstoupil vy?
Zaprvé jsem v klubu také prožil krásné roky v představenstvu. Není to tak dávno, kdy Sigma jezdila do Marseille, do Kilmarnocku, na Mallorcu, do Viga, a já měl štěstí, že jsem byl u toho. Nepřikládám si ani procento zásluh, nicméně věřím, že jsem tu za čtyři roky nějakou práci zanechal, a kromě toho jsem přes svou firmu po celou tu dobu klub alespoň ve statisícových částkách podporoval. Dlouho jsem pak pracoval pro agenturu Sport Invest, měl jsem Sigmu ve své gesci a byl s ní v neustálém kontaktu. V agentuře jsme vždy Sigmu vnímali jako solidní, seriózní klub s vlastním názorem, za kterým si jde někdy i za cenu bolesti. O to víc mě trápí, kam se dostal. Také znám spoustu rodičů, kteří sem dovedli své děti a dnes jsou nervózní z toho, jestli si tady kluci zahrají ligu. Znám i spoustu hráčů a není mi jedno, jaké budou mít kariéry, byť už v agentuře nepracuji.

Vize představíte na zasedání města, které je třetinovým akcionářem klubu. Co od vás radní a následně i další dva akcionáři uslyší?
Máme vytipovaných šest sedm oblastí činnosti klubu a v každé nabídneme několik podnětů, tipů nebo námětů, co by šlo zlepšit. Naprosto zásadní jsou oblasti sport a ekonomika. Úzce spolu souvisejí, patří k nim i komunikace s okolím, ať už jsou to obchodní partneři, veřejnost, bývalí hráči, nebo svaz. Prezentace je připravená stejně pro všechny tři akcionáře, i když každý je jiné podstaty a může mít jiný náhled. Nakonec i fakt, že čas od času někdo z představenstva klubu odstoupí nebo vyjádří nesouhlas, svědčí o tom, že ne všichni mají stejný názor na to, kde se klub nachází. Naši snahu jednat vede přesvědčení, že nikomu nemůže být jedno, kde Sigma je. My máme co nabídnout a jména by mohla být zárukou toho, že něco z této oblasti známe a víme.

Proč tedy podle vás klub poslední roky tak silně upadá?
Bylo by teď jednoduché pranýřovat a kritizovat. Poslední měsíce jsme zachytili tendenci loňský neúspěch svádět na jednoho člověka, ale jsme přesvědčení, že je to lichá cesta. Pád nezačal prvního ledna tohoto či minulého roku a neskončil sestupem. Podílela se na něm spousta faktorů i lidí, každý nějakým dílem. Ale momentem, který vše jednoznačně výrazně urychlil, byla takzvaná korupční kauza. Nechci komentovat podstatu té věci, protože nevím, jak to opravdu bylo. Sigma se však neustále v médiích objevovala jen v negativním světle. A vzájemné půtky mezi bývalými členy managementu Sigmy klub nepochybně obrovsky oslabily směrem dovnitř i ven.

Ve výzvě si kladete otázku, z čeho bude klub v budoucnu žít, když dva ze tří akcionářů (město Olomouc a spolek SK Sigma Olomouc MŽ ) jsou nevýděleční a třetí soukromý akcionář (Josef Lébr) prezentuje, že není připraven neustále do klubu posílat další částky. Jaké nabízíte východisko?
První, kdo by na to měl odpovědět i sám sobě, jsou akcionáři. V předminulém roce byla ztráta klubu téměř 40 milionů a i za minulou sezonu je v řádech milionů. Ani ve druhé lize se ze ztráty vytvořit zisk moc nedá. Navíc ceny hráčů jdou logicky dolů. Spolek ani město nebudou nosit peníze, vše ostatní tak zbývá na soukromého akcionáře a není to malá částka. V tom vidíme, že akcionářské složení není šťastné. K soukromému akcionáři musí mít každý respekt, protože peníze dává, ale budoucnost může být závislá na jeho osobních okolnostech a na jeho chuti fotbal podporovat. Jediná šance, jak zatížení na jednoho akcionáře zmírnit, je fungovat v klubu jinak. To znamená vrátit důvěru u veřejnosti i partnerů, kterých ubylo. A také se snažit jinak pracovat ve sportovním úseku, aby byla šance kluky prodávat za zajímavé ceny ve správnou chvíli do správných klubů.

Když shrneme dění posledních měsíců, tak radnice ráda opakuje, že fotbalu nerozumí, a spolek bude mít po prodeji části akcií podíl jen patnáct procent. Drží klíč ke změnám Josef Lébr?
To neumím posoudit. Abychom mohli změny prosazovat, potřebujeme širší podporu než jen pana Lébra, i když bychom za ni byli rádi. Akcionáři by se měli shodnout na tom, v jaké situaci Sigma je. Máme pocit, že i to každý z nich vidí jinak. To, že klub potřebuje změny v řízení, je nepochybné. Kdyby ne, není tam, kde je.

Má smysl jednat s městem dva týdny před komunálními volbami?
Kdyby byla Sigma druhá v první lize, tak by s městem nemělo smysl jednat. Město ani po volbách nebude moci dát od fotbalu ruce pryč. Je potřeba si uvědomit, že drží blokační minoritu, dlouhodobě do klubu investuje přes koupi akcií a nedá se očekávat, že by kdokoliv, kdo bude po volbách vládnout, začal tím, že ohrozí majetek města, který v akciích má. Bavit se o tom, jakou hodnotu mají akcie, je věc jiná. Ale fotbal se bude města vždy týkat, ať už bude vlastník blokační minority, nebo ne. Představa, že fotbal na vysoké úrovni se dá dělat bez města, je mylná. Kterýkoliv regionální klub to má bez podpory samosprávy velmi těžké. I Baník Ostrava by loni bez podpory města zanikl.

V klubu jste působil v letech 1997 až 2001. Znáte se z těch dob s Josefem Lébrem?
Samozřejmě. A i když jsem pak byl v agentuře, často jsem s klubem i panem Lébrem osobně jednal, a to i u posledních zásadnějších přestupů Tomáše Kalase, Tomáše Přikryla a Tomáše Hořavy. I teď spolu komunikujeme. Když si výzvu někdo přečte, nemůže mít pocit, že chceme někoho defenestrovat. A že by nás měl někdo podezírat z prospěchářství v okamžiku, kdy je klub v takové situaci, mi přijde úsměvné.

Nestačilo tedy jen zvednout telefon a říct: Josefe, mám pár nápadů, nechcete si je poslechnout?
Došli jsme k závěru, že si potřebujeme otestovat, jestli to lidi zajímá, nebo ne, a zároveň jsme tím dali najevo, že chceme jít s kůží na trh. Každý máme svoji práci, přesto jsme byli ochotní a schopní dát něco dohromady, investovat do toho čas a nějakou korunu. Je to pro nás důležité i proto, že výsledek naší snahy může být jakýkoliv, ale lidé budou vědět, že jsme s tím chtěli něco udělat. Bylo nám vytýkáno, že výzva není konkrétní, ale my ani nemůžeme být konkrétní, protože pak je to už plán práce a na to je potřeba mít partnera, který je ochoten se bavit. Jen tak někoho školit přes média, to umí každý. Chtěli jsme se s akcionáři bavit, proti nám musí sedět lidi, kteří klub vlastní, a to my nejsme.

Roman Brulík

Podnikatel a někdejší člen vedení fotbalové Sigmy Olomouc Roman Brulík.

Narozený 13. května 1968 v Uherském Hradišti.

Povolání: inženýr ekonomie, podnikatel v oblasti cestovního ruchu.

Působení v oblasti fotbalu:
1993-1995 - prezident FC Svit Zlín
1995-1999 - předseda smírčí komise ČMFS
1997-2001 - člen představenstva SK Sigma Olomouc
2005-2014 - agentura SPORT INVEST International (v letech 2011-2014 - v pozici místopředsedy představenstva a výkonného ředitele).

Z čeho čerpáte informace, jak klub funguje a kde má mezery?
Jsou věci, které jsou oficiální - auditované výsledky hospodaření, sportovní výsledky, počty hráčů v mládežnických reprezentacích... Dalším zdrojem informací je naše působení ve fotbale. Například agentura Sport Invest zastupuje desítky hráčů, a když jste u prodlužování jejich smluv, vidíte, jak klub funguje. A zároveň spousta lidí kolem klubu, sponzorů, s vámi chce věci konzultovat, protože třeba mají pocit, že vše nejde správným směrem.

Proč už ve Sport Investu nejste?
V životě to mám nastavené tak, že by měl člověk jednou za určitý čas udělat změnu. Čím je starší, tím víc ji potřebuje, aby ho to k něčemu probudilo. Já jsem deset let provozoval McDonald’s, rozhodl jsem se končit, pak jsem deset let pracoval v agentuře a došel jsem k názoru, že je taky správná chvíle. Jeden z důvodů je, že jsem se poslední rok v agentuře věnoval projektům, které nebyly tak spojené s fotbalem. A můj cíl je se do fotbalu vrátit. Že by to ale muselo být zákonitě v Sigmě, to tak nemůže být, to přece není o mně.

Nejdete do Sigmy jen pohlídat hráče, které má Sport Invest pod smlouvou?
Je to nejsilnější agentura v republice a je dostatečně silná na to, aby si svoje práva a zájmy v klubu ochraňovala sama. V tom mě určitě agentura nepotřebuje.

Olomoucký primátor Major deklaroval, že město je připravené uvolnit svá místa ve vedení ve prospěch fotbalových odborníků. Nabídli vám je?
Zatím nám nemohl nikdo nic nabídnout, protože jsme s nikým oficiálně nejednali. Je to věc, která obecně potěší. Stávající model prokázal, že není tak dobrý, jak se tvářil. Z tohoto pohledu si myslíme, že to je správný směr, ale nakolik se může týkat nás, se neodvážím ani spekulovat. Jenže fotbaloví odborníci nemusíme být zdaleka jen my, skutečných expertů je v Olomouci dost a mají stejný vztah ke klubu jako my.

Jinak: kdyby vás město s takovou nabídkou oslovilo, jste připraveni kývnout a pracovat v představenstvu klubu třeba i několik let?
Nepochybně. Když jsme tuto výzvu připravovali, bylo cílem ji uskutečnit, a to nejde udělat zvenku. Prosadit ji můžeme jen v rámci klubu a logicky musíme počítat, že pokud by se něco takového stalo, tak bychom se tomu měli věnovat.

Ve výzvě také zmiňujete, že jste připraveni přinést varianty dalšího postupu v oblasti sportovní, manažerské i finanční. Máte tedy za sebou i potenciální investory?
Troufáme si tvrdit, že pokud by byla šance vizi prosazovat tak, abychom za ni mohli mít nějakou pravomoc a odpovědnost, přijdou s námi do klubu i nějaké peníze.

V rovině sponzorské či akcionářské?
Nemůžeme se bavit o akcionářských penězích, protože nejsme akcionáři. To si musí řešit akcionáři a nevím, jaké mají plány se svými podíly. Těžko mohu řešit příchod nového akcionáře, protože na to musí být dvě strany a my se necítíme povoláni, abychom tyto věci iniciovali. Nás zajímá sportovní vývoj klubu a věříme, že to zajímá každého z akcionářů. Můžete mít akcií, kolik chcete, ale když nic pozitivního nevytváří, bude vás to jen trápit.