O pobočku přišli například v Branné na Šumpersku. Tamní pošťačce kvůli změně přibylo práce. (Ilustrační snímek)

O pobočku přišli například v Branné na Šumpersku. Tamní pošťačce kvůli změně přibylo práce. (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Obyvatelé menších obcí se bojí rušení pošt. Někde už o pobočku přišli

  • 1
Snahy některých obcí v Olomouckém kraji dohodnout se s Českou poštou a zvrátit tak úmysl rušit pobočky byly většinou marné. O pobočku už přišli například v Branné a Jesenci. Lidé si musejí začít zvykat na fakt, že za vyřizováním bude třeba cestovat do vzdálenějších míst.

Už přes rok žijí obyvatelé některých menších obcí Olomouckého kraje v nejistotě, zda jejich kamenná pošta bude fungovat i nadále. Změnu kamenných poboček na výdejní místa letos Česká pošta plánuje u desítek poboček.

"Česká pošta vytipovala pro letošní rok 58 poboček po celé České republice, ve kterých vede nebo bude vést jednání se zástupcem obce o možnostech změny formy poštovní obsluhy, tedy takzvaném projektu pošta Partner," řekla mluvčí České pošty Marta Selicharová.

Starostové obcí se podle ní o plánované změně dozví minimálně šest měsíců předem. "Veškeré změny pak provádíme se souhlasem starostů či zastupitelstev obcí," dodala Selicharová.

O klasickou pobočku tak přišli v uplynulých měsících v Branné na Šumpersku, v Penčicích na Přerovsku a naposledy od 1. srpna omezila své služby pošta v Jesenci na Prostějovsku.

Pošťačce přibylo práce

Lidé v obcích ze změn nejsou nadšení, podle Marcely Kozákové, starostky Branné, jim však nic jiného než si zvyknout nezbylo.

"O poštu jsme bojovali, ale bohužel jsme ji nevybojovali. Teď tu máme jen výdejní místo. Paní pošťačka má u nás na úřadě svou místnost, kde si lidé hodinu denně mohou vyřídit, co potřebují. Nejvíc práce kvůli změně přibylo jí, musí poštu všem rozvážet a potom jet ještě do Hanušovic, kde to zanese do počítače," řekla starostka Kozáková. 

Starosti pak podle ní přibyly také starším lidem. "Za peněžními službami lidé musí cestovat do Hanušovic nebo Lipové lázní, což je zejména pro ty starší obtížné. Také turisté se v létě ptali po bankomatu nebo alespoň poště, aby si mohli vybrat peníze. Museli se obejít bez nich," dodala Marcela Kozáková. 

Že je výdejní místo naopak pro starší lidi výhodnější, popisuje mluvčí pošty Marta Selicharová. "Důležité je uvést, že poštovní služby i v případě, že je v obci smluvní partner České pošty, zůstávají zachovány. Například takzvané výdejní místo může být určeno pro nejvyužívanější službu, tedy výdej zásilek, ale také jejich příjem," informovala.

"Kompletní služby v dané obci pak zajistí motorizovaná pošta, výhodná zvláště pro starší spoluobčany, protože pokud si o to požádají, pošta může přijet až přímo k nim, do domu. Stačí zavolat na spádovou poštu či vhodit lísteček se vzkazem do poštovní schránky," doplnila mluvčí.

"Starosta nemůže celý den sedět a vydávat dopisy"

Zrušit chtěli poštu i v obci Polom na Přerovsku. "Dali jsme si vzájemná vyjádření a od té doby se nic neděje. Pošta sídlí v naší budově, kde platí pouze symbolický nájem. Kvůli udržení jsme ale nabídli, že by nemusela platit nic," řekla starostka obce Marta Koubková s tím, že případné výdejní místo mělo vzniknout přímo na úřadě nebo u některého z podnikatelů.

"Jsme zemědělský kraj, žádného takového podnikatele tu nemáme. Je třeba si také uvědomit, že starosta na malé obci je něco jako terénní pracovník, nemůže sedět celý den na úřadě a vydávat dopisy. A to vůbec nemluvím o zodpovědnosti, která by se na nás přenesla."

Rázně nabídku pošty odmítli i v Horní Loděnici na Olomoucku. "Nabízeli nám službu Partner, ale ta by výrazně omezila vše, na co jsou lidé zvyklí. Je to velká komplikace," vysvětlil starosta obce Gustav Repaň. 

"Odmítli jsme to a nabídli jsme poště, že když má u nás ztráty, budeme se na nich finančně podílet, prý to ale nejde. Je to divné, když předtím to šlo. Od té doby jsme od nich nedostali žádné vyjádření, a tak vlastně nevíme, co bude dál," stěžuje si Repaň.