Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Saze 80 let zakrývaly v kostele 2,5 tisíce metrů čtverečných barokních maleb

  9:59aktualizováno  9:59
Barokní malby, které zdobí kostel ve Šternberku, si mohou nyní lidé opět prohlédnout v jejich původní kráse. Restaurátoři je totiž na ploše zhruba 2 500 metrů čtverečných zbavili více než 80 let starých nánosů sazí, které na nich ulpěly při požáru varhan v roce 1927.

Obnovené fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie. | foto: Antonín Gerža

Přestože už restaurátoři odkryli většinu z fresek datovaných do konce 18. století, na kterých byly přes 80 let vidět pouze obrysy některých postav, část o rozloze zhruba 500 metrů čtverečných jim ve šternberském kostele Zvěstování Panny Marie stále zbývá.

Důvodem, proč byly podle Mariána Margholda, koordinátora projektu obnovy interiéru šternberského kostela, malby tak dlouho zakryty, je nedostatek financí a především nezájem komunistického režimu o sakrální stavby.

"Před začátkem rekonstrukce byly na stěnách kostela znatelné obrysy některých postav či iluzivní architektury, byla však i místa, kde nebylo vidět vůbec nic," nastínil stav fresek.

Samotná práce desetičlenného týmu restaurátorů pak spočívala v čištění maleb od sazí. "Stěny se musely čistit opakovaně. Místy až pětkrát, aby restaurátoři kostelu vrátili jeho podobu z konce 18. století," popsal Marghold náročnost prací.

Podrobnosti požáru, který kostelní výzdobu zničil, jsou přitom i po letech neznámé. "Dodnes nevíme, proč zde začalo hořet," uvedl kaplan šternberské farnosti Zdeněk Gerhard Klimeš.

Návrat v čase stál 25 milionů korun

Pomyslný návrat v čase o více než dvě století, od kterého nyní šternberskou farnost dělí ještě zhruba pět set metrů čtverečních zašlých stěn, vyjde na více než 25 milionů korun. Jejich zdrojem jsou z valné části dotace z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. "Přispěl také Olomoucký kraj a město Šternberk," doplnil Marghold.

Autorem více než tří tisíc metrů čtverečních barokních maleb byl František Antonín Šebesta, který své jméno kvůli zdání umělecké exkluzivity po italsku upravil na Sebastini. Na objednávku šternberských augustiniánů pracoval v tamním kostele v rozmezí let 1781 až 1783.

Obnovené fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie.Obnovené fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie.

Fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie zakrývala přes osmdesát let špína a saze, nyní jsou opět vidět (pro zvětšení fotografií klikněte). foto: Petr Janeček, MF DNES

"V listopadu toho roku byl kostel vysvěcen, je možné, že nějaké drobnosti dodělával i po tomto datu," upřesňuje Michaela Šeferisová Loudová z brněnské Masarykovy univerzity, která se o šternberské malby zajímala.

"Na konci 18. století byl už jedním z mála lidí, kteří tak ohromný prostor zvládli vymalovat. Je ovšem třeba uvést, že Šebesta byl co do úrovně svých nástěnných maleb umělcem spíše druhé kategorie. Uznání se dočkal především za své olejové obrazy křížových cest."

Při rozebírání varhan odborník zjistil, že potřebují opravu

Šeferisová Loudová zmiňuje také kostel Milosrdných bratří v Prostějově, kde Šebesta v letech 1753 až 1755 zanechal svoji první nástěnnou stopu v podobě cyklu fresek k oslavě svatého Jana Nepomuckého.

Obnovené fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie.Obnovené fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie.

Autorem fresek ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie je barokní malíř František Antonín Šebesta. Pro zvětšení fotografií klikněte. foto: Petr Janeček, MF DNES

Důležitým jménem je pak v malířově životopisu také jeho učitel Franz Anton Maulbertsch, který v 18. století patřil k nejvýznamnějším malířům v rakouské monarchii. "Šebesta se při tvorbě svých maleb nechal od svého učitele výrazně inspirovat," doplňuje Šeferisová Loudová.

Součástí projektu obnovy interiéru šternberského kostela se pak trochu neplánovaně stala také generální oprava místních varhan, které na svém místě stojí od roku 1929.

"Jejich část jsme museli rozebrat kvůli stavbě lešení. Odborník na varhany nám pak při té příležitosti doporučil jejich opravu," popisuje Marghold s tím, že čtvrtého prosince ve Šternberku začne veřejná sbírka na dofinanacování jejich opravy. Rekonstrukci by totiž nyní potřebovala také fasáda kostela nebo střecha na jeho věžích.

Usazování píšťal varhan ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie.

Usazování píšťal varhan ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie, které musely projít generální opravou. foto: Antonín Gerža





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Olomouckému dopravnímu podniku chybí řidiči, hrozí rušení spojů

Rušení některých spojů může už brzy hrozit cestujícím využívajícím autobusovou hromadnou dopravu v Olomouci. A to z neobvyklého důvodu, kterým je stále...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Olomoucký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.