Hrát scénku osmkrát za den, i to znamená živit se historickým šermem

V komnatách plumlovského zámku sviští vzduchem historické kordy, výpad střídá výpad, šermířský souboj o krásnou Angeliku právě vrcholí. Na zemi již leží dva "mrtví", po chvíli se k nim přidává s probodnutým krkem i třetí. Představení šermířů končí v sobotu před jedenáctou dopoledne potleskem. Čeká jich na ně ale ještě několik.

Mezi "zabitými" je i Jaroslav Vaculík, profesionální choreograf šermu. V kostýmu za zhruba dvacet tisíc korun se rychle zvedá z podlahy. Za chvíli příběh o Angelice odehraje znovu. A pak ještě jednou, za den celkem osmkrát. Propocenou košili má však už teď.

Šermíři na Plumlově

"Aby naše šermířské akce vypadaly dobře, musíme do nich jít naplno," líčí muž v oděvu ušitém z poctivých látek podle předloh z vrcholného baroka.

"Jde o období z konce 17. a počátku 18. století. Dalších představení máme celou řadu. Od dubna do října je naše sezona, červenec a srpen je nejvíce vytížený. To odehrajeme na čtyřicet představení měsíčně," počítá Vaculík.

Pro něj a ostatní členy Divadla Historie v pohybu - Exulis je šerm hlavní obživou. Vaculík se mu věnuje od roku 1990, v Brně vede vlastní šermířskou školu. Sám se učil ve Francii. "Nácvik některých choreografií zabere i rok," dodává šermíř.