Jen na Olomoucku skautské oddíly letos registrují 1 472 skautů a skautek, kteří patří do 53 oddílů, které se schází celkem v 37 klubovnách.
„Je to zhruba o sto nových členů více než loni, každým rokem nám přibývají především děti předškolního věku nebo z prvního stupně základních škol. Jejich počet se opravdu rapidně zvedá,“ říká za olomoucké skauty jejich předseda Václav Stodůlka.
Počet skautů a skautek v České republice letos přeskočil hranici 50 tisíc. Pro nárůst zájmu právě u malých dětí má Stodůlka především dvě vysvětlení.
„Dorůstá generace dětí, jejichž rodiče skautovali v devadesátých letech. Své děti tak přirozeně vedou k tomu samému. Druhým důvodem je podle mne to, že skauting patří k těm levnějším aktivitám, které mohou rodiče svým dětem dopřát. Za celý rok zaplatí kolem tisíce korun,“ shrnul. Podle něj už se přitom skauti neučí jen vázat uzly nebo přežít v přírodě.
„Snažíme se zapojit i modernější prvky. Samozřejmě je ale skauting stále především o přírodě a také ekologii. Hlásit se děti mohou po celý rok, na začátku září některé z oddílů dělají náborové akce,“ dodává.
Generace počítačových dětí je na ústupu, les znala jen z fotky
Výrazně větší zájem je v poslední době také o Hnutí Brontosaurus, které je známé díky široké škále činností od opravování hradů přes zdravovědu až po pořádání dětských dnů.
„Poslední dva roky opravdu vnímáme větší zájem dětí i rodičů o naši činnost. Dlouho nás trápila generace počítačových dětí, které les znaly pouze z fotky a o pobyt v přírodě nejevily nejmenší zájem. To se teď naštěstí mění,“ libuje si Tomáš Dado z olomoucké pobočky Hnutí Brontosaurus.
Zároveň však varuje rodiče, kteří občas děti do podobných oddílů pouze „odkládají“.
„Čím dál častěji se nám stává, že rodiče v takovém kroku vidí levnější variantu hlídací agentury. Pokud ale dítě žádný vztah k přírodě nemá, musíme hledat nějaký kompromis a je to pro něj alespoň zpočátku těžké,“ podotýká.
Dětí mají s přírodou minimum zkušeností a špatnou fyzičku
Skauti i další oddíly, které učí děti žít v souladu s přírodou, navíc upozorňují na to, že současná generace má obvykle minimum podobných zkušeností a především se dramaticky zhoršuje fyzička dětí.
„Vracet se k přírodě je nyní trendem, vždyť všude otevírají takzvané lesní školky. Problém je, že děti si odvykly na pohyb. Před dvaceti lety jsem dělal vedoucího skautského oddílu, a když vidím, co zvládají dnešní kluci, kteří jsou vyčerpaní po deseti kilometrech, a co zvládli kluci tehdy, je to hrozný rozdíl,“ říká Jiří Lehký, náčelník hranického kmene Okwaho, který je součástí Ligy lesní moudrosti.
Jeho „kmen“ spolupracuje s přírodovědným kroužkem jedné z přerovských základních škol a alespoň jedno se podle něj naštěstí u dětí nemění.
„Malé děti mají o přírodu zájem a je potěšující, že ve chvíli, kdy vyrostou, se často vrací. A třeba právě i se svými vlastními dětmi,“ dodává.
