Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skialpinisté ničí přírodu, ochranáři jim v Jeseníkách vyčlení terén

  4:53aktualizováno  4:53
Ani sněžné skútry, ani speciálně upravené čtyřkolky. Nejvíc problémů bylo letos v zimě v Jeseníkách se skialpinisty, kteří ve velkém vyrážejí do přísně chráněných rezervací a s oblibou zdolávají náročné horské terény v divoké přírodě. Při sjezdech však ostrými hranami lyží ničí mladé stromky a škodí i zvířatům.

Ilustrační snímek | foto: E.Z.

Trend, kdy obliba těchto zimních sportů stoupá a do hor vyrážejí dokonce celé skupinky, potvrzují jeseničtí ochranáři, kteří se snaží skialpinisty „umravnit“ domluvou či pokutami. Strážci přírody jsou ale aktuálně jen tři, a jsou tak proti přesilovce „nepřítele“ v nevýhodě.

„Tuto zimní sezonu se v Jeseníkách pohybovalo nejvíc skialpinistů v historii. Je vidět, že tento zimní sport získává na stále větší oblibě,“ uvedl vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky Petr Šaj.

Skialpinisty nejvyhledávanějšími lokalitami jsou podle něj přísně chráněné národní přírodní rezervace jako Praděd nebo rezervace Šerák-Keprník, kde je možný pohyb jen po značených trasách, které v zimě slouží i běžkařům.

„Strážci přírody se snažili vše řešit se skialpinisty domluvou, ale museli už dávat i pokuty. Bohužel máme jen tři strážce, takže ti nemohou být všude,“ uvedl Šaj a přiblížil, čím skialpinisté přírodě nejvíc škodí.

„Při sjezdech ničí hranami lyží mladé stromky, kterým nad sněhovou pokrývku vyčnívají špičky. Jde hlavně o jeřáby. Je potřeba si uvědomit, že tím stromek zlikvidují. A náprava trvá mnoho let. Vždyť ve výškách nad tisíc metrů nad mořem povyroste takový stromek o metr za deset až dvacet let,“ vysvětlil šéf ochranářů.

Skupinové skialpinistické zájezdy jsou novým druhem byznysu

Velký ruch od skialpinistů navíc škodí i zvířatům. A to především na jaře, kdy potřebují nejvíc klidu.

„Třeba sokol nyní usedá na vejce. Pokud v blízkosti hnízda prochází několikrát v průběhu dne lidé, tak to může snůšku ohrozit,“ podotkl Šaj.

Ochranáři upozorňují, že horší než jednotliví osamocení skialpinisté jsou skupiny, které do Jeseníků přijíždějí stále častěji.

„Je to trend a stává se z toho i druh byznysu, kdy firmy podnikající v cestovním ruchu pořádají skupinové skialpinistické zájezdy. Bohužel ale nerespektují pravidla ochrany přírody,“ zlobí se vedoucí správy jesenické CHKO.

Ochranáři zvažují kompromis, vyhradili by skialpinistům místa

Přestože budou ochranáři dál proti lyžařům vyhledávajícím divoké horské terény zasahovat, uvědomují si, že je potřeba hledat kompromisní řešení, které by pomohlo problém alespoň zmírnit. Do budoucna proto uvažují, že skialpinistům vymezí terény, ve kterých by se mohli na horách neomezeně pohybovat, aniž by jim hrozil postih.

„Je nám jasné, že po nich nemůžeme chtít, aby chodili v běžkařských stopách po značených trasách. Proto chceme vytipovat oblasti, kde by bylo možné pustit skialpinisty i v rezervacích do volné přírody. Trasy vytyčíme tam, kde nehrozí poškození biotopu ani ohrožení zvěře, a propojíme je se značenými trasami,“ přiblížil Šaj.

Od tohoto opatření si navíc slibuje, že tak ochranáři budou mít alespoň nějakou možnost skialpinisty ze zakázaných míst vykázat jinam.

„Chceme udělat vstřícný krok. Odkazovat je jenom na běžkařské stopy nemá žádný význam,“ uvědomuje si.

Tuto myšlenku vítá i šéfka Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Andrea Veselovská.

„Skialpinismus se rychle rozvíjí a skialpinisté se stávají z pohledu cestovního ruchu velmi zajímavou skupinou návštěvníků Jeseníků. Vytyčit pro ně koridory ve volné přírodě je skvělá myšlenka. Skialpinisté terény potřebují, ostatně v Krkonoších už takové koridory či trasy fungují a je to ku prospěchu všech, a tedy i cestovního ruchu,“ uvedla.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.