Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

Smrt na psychiatrii po zásahu taserem policisty zkoumá ombudsmanka i soud

  • 147
Ani po téměř roce a půl není uzavřeno vyšetřování incidentu, při kterém na psychiatrii olomoucké nemocnice pacient s paranoidní schizofrenií při záchvatu napadl sanitáře a po následném zpacifikování přivolanými policisty za použití taseru a podání tlumících léků zemřel. Řeší ho úřad ombudsmanky i Ústavní soud.

Postup policistů už dříve prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů a rozhodla, že nijak nepochybili. Nyní ho přesto přezkoumává i úřad veřejné ochránkyně práv.

„Veřejná ochránkyně práv se tímto případem skutečně zabývá. Vyšetřování zahájila z vlastní iniciativy, protože se o případu dozvěděla už předtím, než se na ni obrátila sestra zemřelého muže,“ uvedla mluvčí kanceláře ombudsmanky Iva Hrazdílková.

„Zabývá se postupem policie při zákroku a některými obecnými otázkami, jako je působení policistů na půdě zdravotnických zařízení či používání donucovacích prostředků ve vztahu k psychiatrickým pacientům. Jsme zatím ve fázi shromažďování a vyhodnocování podkladů,“ dodala.

Sestra zemřelého muže Petra H. (celé jméno si nepřeje zveřejnit, redakce ho však zná) se k postupu policistů od začátku staví kriticky. Podle ní se mohli a měli použití taseru vyhnout a její bratr tak nemusel zemřít.

„Mohla jsem nahlédnout do spisu a na psychiatrické klinice jsou navíc kamery, takže jsme část té potyčky viděli. Tedy do chvíle, než bratr v amoku pustil nezajištěný hydrant a začal kolem sebe stříkat vodu. Samotný zásah policistů už tak natočený nebyl, nicméně tam bylo jasně vidět, že bratr toho sanitáře pustil ve chvíli, kdy si šel zapnout vodu. Toho sanitář s doktorkou využili a dostali se výtahem pryč. Takže ve chvíli použití taseru už nikomu o život nešlo,“ uvedla.

Sestra: Nelze použít taser na oddělení, kde se berou silné léky

Jeden ze čtveřice policistů po elektrickém paralyzéru sáhl proto, že se jim nedařilo zhruba 120 kilogramů vážícího muže udržet na zemi a zpacifikovat.

„Aktivně však podle záznamu inspekce zasahovali jen tři. Především ho ale v danou chvíli měli osamoceného v odříznutém prostoru, neměl žádnou zbraň a nikoho bezprostředně neohrožoval. Měli použít něco jiného než elektrický výboj, vždyť to bylo na psychiatrickém oddělení, kde mnoho lidí bere silné léky ovlivňující činnost srdce,“ míní žena, která kvůli tragické události podala také stížnost k Ústavnímu soudu.

Do nemocnice byli policisté přivoláni v noci na pátek 6. listopadu 2015. Muž, který zde byl večer předtím hospitalizován kvůli zhoršujícímu se psychickému stavu a agresivitě, pod vlivem psychózy napadl sanitáře, kterého podle informací MF DNES bil a škrtil.

Personál ani ostraha nemocnice si s ním nedokázali poradit a na místo byli proto přivoláni policisté. Ti nakonec při pacifikování muže zasáhli elektrickým paralyzérem a lékaři mu poté navíc také dali uklidňující injekci. Muž ale vzápětí zkolaboval a zemřel.

Policisté nepochybili a postupovali přiměřeně, řekla inspekce

Událost proto začala vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta čekala mimo jiné na závěry znalců týkající se přesné příčiny smrti pacienta a její případné souvislosti se zásahem policistů. Podle verdiktu inspekce při zásahu nijak nepochybili.

„Prověřováním nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany zasahujících příslušníků policie a věc byla odložena se závěrem, že k použití donucovacích prostředků došlo zákonným a přiměřeným způsobem,“ zopakovala mluvčí inspekce Radka Sandorová v reakci na dotaz MF DNES, zda policisté opravdu použili taser ve chvíli, kdy už byl sanitář v bezpečí.

Intenzitu útoku ilustruje fakt, že podle závěrů vyšetřování krajských kriminalistů, kteří posuzovali samotné napadení sanitáře, šlo z právního pohledu o pokus o vraždu.

„Dalo by se říct, že sanitář měl štěstí, že to přežil, protože hrozily smrtelné následky,“ uvedl šéf odboru obecné kriminality krajského policejního ředitelství Martin Nasswettr.

Za daných okolností měl být taser tabu, míní sestra zemřelého

Podle sestry zemřelého pitva neprokázala přímou souvislost mezi příčinou smrti a použitím taseru, současně ale nevyloučila, že elektrický paralyzér mohl sehrát svou roli.

„Nastala srdeční arytmie, která mohla mít podle soudního lékaře několik příčin či mohlo jít o jejich kombinaci. Byl tam stres, silné léky užívané řadu let způsobující mimo jiné vysoký krevní tlak a ovlivňující činnost srdce, navíc byla objevena abnormalita srdečních věnčitých tepen, o které se ani nevědělo. Ale mohlo to být i následkem opakovaného působení taseru, který podle záznamu policisté použili celkem čtyřikrát, než se bratr přestal bránit,“ shrnula Petra H.

Policie, případně samotná psychiatrická klinika, by podle ní měla mít pro podobné situace k dispozici i jiné vybavení, například vystřelovací sítě.

„Za daných okolností mělo být použití taseru tabu,“ dodala žena.

Policisté v regionu při běžných službách alternativu nemají

Podle mluvčí Policejního prezidia Ivany Nguyenové policisté smějí použít taser jen v krajních situacích, při nichž mají právo sáhnout i po služební zbrani. Ve výbavě se objevily poprvé v roce 2007.

„Policie zatím použila taser jen v ojedinělých případech. Vždy za situace, kdy byl policista dle zákona oprávněn použít i zbraň, a zkušenosti jsou jednoznačně pozitivní. Do současné doby nebylo v České republice prokázáno žádné usmrcení člověka ve vztahu k použití taseru policistou,“ uvedla.

Policisté vybavení taserem podle ní musí každé dva roky absolvovat povinné proškolení a také se nejméně dvakrát ročně zúčastnit praktického cvičení jeho použití.

„Příslušný lektor při něm vždy seznamuje policisty s aktuálními poznatky a trendy v oblasti použití taseru a přenáší je do praxe při výcviku,“ dodala Nguyenová.

Z dalších dostupných nesmrtících zbraní využívá policie ještě gumové střely ráže 40 milimetrů a taktický vrhač „pepperball“. Ten vystřeluje projektily, ze kterých se při zásahu uvolní dráždivá látka, obvykle pepřový aerosol či prášek. K těmto alternativám k taseru ovšem policisté v Olomouckém kraji při běžných službách sáhnout nemohou.

„Zmiňované prostředky policisté při běžném výkonu služby nemají k dispozici, patří především k výbavě pořádkových jednotek. Jakékoli další podrobnosti k jejich využívání z taktických důvodů zveřejňovat nebudeme,“ uvedla krajská policejní mluvčí Marie Šafářová.