Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sníh je během zim i na vrcholcích Jeseníků stále vzácnější, ukazují měření

  5:51aktualizováno  5:51
Sníh v Jeseníkách je stále vzácnější komodita a platí to už i pro nejvyšší partie hor. Potvrzují to meteorologové, kteří sledují počasí například na Šeráku ve výšce 1 351 metrů nad mořem. I tady jsou totiž podle měření z posledních let sněhové stavy daleko za dlouhodobým průměrem.

Pohled na Jeseníky z webkamery Českého hydrometeorologického ústavu, která je součástí měřicí stanice na Šeráku ukazuje, že do „ladovské zimy“ je tu daleko. | foto: portal.chmi.cz

„Poslední zimy jsou na sníh chudé. A obzvlášť ta současná,“ řekl ostravský klimatolog Radim Tolasz. Podle něj je to dobře vidět právě na Šeráku.

„Meteorologická stanice je tam od roku 2004, což je sice pro porovnání krátká doba, nicméně i tak se z ní dá leccos vypozorovat,“ sdělil klimatolog. Podle něj je průměrná výška sněhové pokrývky na Šeráku v jednotlivých letech kolem 130 centimetrů.

„Loni bylo za celý sledovaný rok nejvíc sněhu v prosinci, kdy tu naměřili 28 centimetrů,“ upozornil Tolasz. To je zhruba osmkrát tenčí vrstva, než jakou tu meteorologové zaznamenali v zimě 2005/2006. Navíc koncem minulého týdne zkropil i Šerák místo sněhu vydatný déšť, což je v zimních měsících v těchto nadmořských výškách naprosto ojedinělé.

„Sněžení přichází většinou od západu. Protože v poslední době byl vzduch od západu nadprůměrně teplý, přicházelo i do hor mnohem více vody v dešti než ve sněhu, nejvyšší polohy nevyjímaje,“ vysvětlil Tolasz.

Pěkná zima se sněhem byla naposledy před deseti lety

Mrazivé počasí zase přichází hlavně ze severovýchodu od Ruska. „Proudění od severovýchodu je v posledních letech zřídkavé. Proto jsou také nejen v nižších polohách, ale i na horách teploty nad nulou a mrazy jsou většinou jen blízko nuly,“ upřesnil klimatolog. Důvodů vyšších teplot i změn proudění může být podle něj několik.

„Může za tím být globální změna klimatu, rychlé odtávání ledu v Arktidě, ale těch důvodů bude zřejmě víc,“ míní Tolasz.

Naposledy bylo tak dlouhé období chudší na sníh jako nyní v letech 1989, 1990 a 1991. Jenže dokonce i tehdy bylo přímo ve městě Jeseníku ležícím v podhůří kolem 30 centimetrů sněhu. To je pořád víc než v minulém roce na Šeráku, který je přitom jednou z nejvyšších hor Jeseníků.

Tolasz také uvedl, že opravdu pěkné zimy nebyly ani v minulosti až tak časté, jak si lidé myslí.

„Naposledy byla pořádná zima s velkým množstvím sněhu v sezoně 2005/2006. Taky přišla v době, kdy jsme sledovali úbytek sněhu a oteplování i na horách,“ popsal klimatolog.

Vlekařům už někdy nepomáhají ani sněžná děla

Kdy se tedy zase dočkáme v Jeseníkách a možná i v jejich podhůří ladovské zimy?

„Na takovou otázku nelze přesně odpovědět. Je pravděpodobné, že mrazivá zima s vysokou vrstvou sněhu přijde, ale zda to bude už ta příští, nebo některá z následujících, to se říct nedá. V každém případě se na takovou zimu velmi těším,“ podotkl Tolasz.

A stejně tak takovou zimu netrpělivě vyhlížejí i jeseničtí vlekaři. Ti se už celé roky neobejdou bez sněžných děl, kterými vylepšují stále slabší pokrývku přírodního sněhu. Jenže když nemrzne, nepomůže ani sebevýkonnější technika.

„Nemusí být nutně ladovská zima, ale alespoň několik týdnů pěkného zimního počasí, kdy člověk nemusí trnout, že sníh odplaví déšť a bude muset začínat zase odznova, by určitě nebylo k zahození,“ přemítá například majitel areálu Miroslav v Jeseníkách Miloš Hladký.

„Hory vypadají určitě líp, když jsou pod sněhem, než když je sníh pouze na sjezdovkách a okolo nic,“ přidal se také ředitel střediska Kouty nad Desnou Petr Marek.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.