Akademický sochař Vladimír Oppl se sádrovými návrhy medaile dómu sv. Václava. Česká mincovna jich z platiny odlije padesát. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Olomoucký dóm ozdobí platinovou medaili. Bude za 800 tisíc, říká autor

  • 0
Světově uznávaný autor české dvacetikoruny nebo řádu T. G. Masaryka se nyní zaměřil i na olomoucký dóm sv. Václava. Podle jeho návrhu vzniká padesát medailí z platiny. "Pokud ji člověk bude chtít mít doma, zaplatí téměř osm set tisíc korun," říká v rozhovoru pro MF DNES sochař Vladimír Oppl.

Pokud vím, půjde o v pořadí čtvrtou platinovou medaili ze série Významné stavby. Jak bude vypadat?
Na jedné straně bude mít reliéf olomoucké katedrály a text, o jakou stavbu se jedná. V pozadí reliéfu bude kříž, symbolizující, že jde o domovskou katedrálu Olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Na rubu je motiv sochy svatého Václava. Pokud vím, tak těchto číslovaných medailí vyjde jen padesát.

Tvorba Vladimíra Oppla

Detail sádrových návrhů medaile dómu sv. Václava od uznávaného sochaře...

Detail sádrových návrhů medaile dómu sv. Václava od Vladimíra Oppla.

Valnou část návrhů mincí či medailí vytvořil na chalupě, sádrových předloh tu má už stovky. I díky práci na té s olomouckým dómem je Oppl podle svých slov "šťastný jako blecha".
Na svém kontě má i nejkrásnější zlatou minci světa. Speciální edici platinových medailí s dominantou Olomouce vydá Česká mincovna v září.   

Byl jste se kvůli práci na předloze s dómem v Olomouci podívat?
Přiznám se, že speciálně jsem kvůli tomu do Olomouce nejel, i když je to moc pěkné město. Tedy až na ten Svolinského orloj... A to mám Svolinského tvorbu rád. Ale Olomouc znám a k chrámu svatého Václava jsem před zahájením práce nasbíral spoustu fotografického materiálu. Potom jsem udělal několik kreseb jako návrhy pro mincovnu. Ta z nich jeden vybrala. Na jeho základě jsem pak tvořil sádrové modely.

Vybrali si pohled zepředu, nebo něco netradičního?
Jde o klasický tříčtvrteční pohled, kdy přední věže hlavního portálu vypadají v perspektivně téměř větší než hlavní věž. Byť ta je jinak svého druhu druhá největší v České republice.

Zasvěťte mne jako laika do postupu vaší práce. Co se děje v okamžiku, kdy v mincovně ukáží prstem na konkrétní z již hotových náčrtů?
Kresební návrh, který je odsouhlasený, mi pošlou e-mailem zpět. Dnes už nemusím jezdit se zapaspartovanými kresbami a předkládat je osobně jako kdysi. Doba se zrychlila, stačí e-mail. Podle vybrané kresby dělám sádrové modely. Část namodeluji a v negativu "dorýpu". Nebo předlohu přímo vyryji do sádry, čemuž osobně říkám šťourání...

Předlohu děláte v rozměru stejném, jaký bude mít nakonec v reálu medaile?
To ne. Má rozměr devatenáct a půl až dvacet centimetrů. V mincovně si ji naskenují. Dřív to dělal specializovaný mechanický redukční stroj, který reliéf upravil na potřebný rozměr. Dnes jiný speciální stroj naskenuje reliéf a počítačově si jej upraví, zmenší či zvětší na kýžený průměr. A CNC stroj podle takto zpracovaného návrhu už přímo frézuje raznice o průměru, který mincovna potřebuje.

Odevzdáním odlitku pro vás práce na medaili končí?
Ne vždycky. Někdy neudělám všechno perfektně, takže se věci konzultují a dolaďují. Je to potřeba, aby výsledek byl co nejlepší.

Jaký je to pocit pracovat na podobných poměrně unikátních věcích?
Jsem šťastný jako blecha, když dostanu takovou práci. Dělal jsem už hodně medailí, ale ražba v platině nebo ve zlatě je vždycky trochu jiná.

Podobná věc asi neskončí někde v šuplíku a po pár letech v koši...
Přesně tak. Časem naopak získává na hodnotě. Nejenže drahé kovy budou stále drahé, ale jde často o omezené kolekce několika desítek kusů. Takže mají i sběratelskou hodnotu.

Jak jste se jako sochař dostal k medailím?
Živím se tím od vysoké školy. Už během studií jsem totiž vyhrál soutěž na jednu medaili a od té doby se to se mnou táhne....

Přijde vám medailérství jako zajímavá práce?
Rozhodně. I když já jsem byl sportovec. Hrál jsem basketbal a později za Spartu závodil na kole, a najedou musíte sedět celé dny na židli a jak říkám "šťourat" se v sádře. Předlohy je potřeba doladit do nejmenšího detailu. Na což člověk musí mít trpělivost.

Pamatujete si, kolik mincí a medailí už jste udělal?
Teď za mnou na Šumavě byla návštěva. Ukazoval jsem jim šteláře, kde mám kolem osmnácti set sádrových modelů. Na každou minci jsou potřeba dva, takže jen na chalupě mám kolem devíti stovek předloh.

Máte mezi nimi nějaké svoje favority?
Samozřejmě jsou mezi nimi medaile a mince, které se podařily. Dělal jsem třeba desetitisícikorunu ze sady Karel IV., která byla ve Spojených státech v roce 1999 vyhlášená jako nejkrásnější zlatá mince světa. Vytvořil jsem i dvacetikorunu se svatým Václavem a také padesátník, který dnes už v oběhu není. U něj je kuriózní, že jsem vyhrál konkurz na desetník a nakonec se to zvrtlo a já místo něj dělal padesátník. Jo a rád mám portrétní medaili, kterou jsem předával Václavu Havlovi k jeho 75. narozeninám.