Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za podvod s nedokončenou solární elektrárnou rozdal soud tresty vězení

  14:02aktualizováno  14:02
Nepodmíněné tresty od pěti do osmi let uložil Krajský soud v Brně čtyřem lidem spojeným se stavbou solární elektrárny v Prostějově-Vrahovicích. Další obžalovaný dostal podmínku. Elektrárna získala licenci koncem roku 2010 těsně před citelnou změnou výkupních podmínek, přestože podle obžaloby nebyla dokončená.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Josef Gabzdyl, iDNES.cz

„Jako taková nemohla dostat licenci, a přesto se tak stalo,“ řekl soudce Michal Zámečník.

V nepravomocném rozsudku uložil nejpřísnější trest šéfovi dodavatelské firmy Zdeňku Svobodovi, jenž figuroval také v procesu kvůli elektrárně v Držovicích na Prostějovsku. Osmileté vězení představuje společný trest v obou kauzách. Svoboda je už ve výkonu trestu.

Šest let má strávit ve vězení Jiří Patyk, jednatel společnosti Mondragone, které vrahovická elektrárna patřila. Pětileté tresty pak senát vyměřil Zdeňku Dvořákovi z dodavatelské firmy a Janu Kourkovi, bývalému zaměstnanci odboru licencí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě podvodu se Kourek podle soudu dopustil i zneužití pravomoci.

Jako jediný vyvázl pouze s podmíněným trestem revizní technik Vlastimil Dubovský, krajský soud ho potrestal tříletým trestem s pětiletou zkušební dobou. Kromě toho také udělil zákazy činnosti, peněžité tresty od půl milionu do milionu korun a rozhodl o zrušení firmy Mondragone.

Naopak zprostil obžaloby Miroslava Veidlicha, jenž se podílel na montáži panelů.

Podle obžaloby se panely navážely den před koncem termínu

Případem se bude ještě zabývat Vrchní soud v Olomouci. Na místě se totiž odvolali všichni odsouzení kromě Patyka, jenž však podle své advokátky rovněž odvolání podá. Lhůtu si obhajoba nechala jen taktických důvodů.

Státní zástupce Jiří Morava zase nesouhlasí se zproštěním Veidlicha. „Uvidíme, jak rozhodne odvolací soud,“ konstatoval Morava.

Dubovský ani Patyk na otázky novinářů odpovídat nechtěli.

Obžalovaní vinu v minulosti popřeli. U soudu však podle žalobce vyšlo najevo, že panely se do areálu elektrárny navážely až 30. prosince 2010. Ve stavebním deníku ani v účetnictví není záznam o jejich elektrikářském zapojení před koncem roku. Stavba měla jen vizuálně působit jako hotová, energii do sítě začala elektrárna dodávat až v březnu 2011.

Celkovou potenciální škodu vyčíslila obžaloba na 63 milionů korun, skutečně způsobenou na téměř 8,5 milionu.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.