Soud rehabilitoval muže, který odpálil bombu u domu agenta StB

Přerovský soud rehabilitoval Ladislava Brázdu, který za totality pomáhal bojovníkovi proti totalitě Vladimíru Hučínovi. Muži v roce 1983 společně zorganizovali výbuch u domu agenta Státní bezpečnosti a pracovníka olomoucké rezidentury KGB, který na ně a další lidi donášel.

Ladislav Brázda, který v roce 1983 odpálil bombu u domu agenta StB a strávil pak osmnáct měsíců ve vězení. Přerovský okresní soud ho nyní rehabilitoval. Vpravo disident Vladimír Hučín. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Psal se prosinec roku 1983 a u domu Antonína Mikeše z obce Čechy na Přerovsku v noci vybuchla bomba. Tehdejší Státní tajná bezpečnost (StB) zuřila. Mikeš byl totiž jejím významným agentem a výbuch u jeho domu byl na tu dobu něco zcela neslýchaného.

Začalo zatýkání, po kterém za mřížemi skončil organizátor celé akce Vladimír Hučín a také Ladislav Brázda, který výbušninu k Mikešovu domu položil a na dálku odpálil.

Brázda byl pak na StB v Ostravě původně obviněn z teroru. Nakonec dostal osmnáct měsíců za nedovolené ozbrojování, krádež a poškozování cizí věci a trest si odseděl v Plzni na Borech.

"Byla to paradoxní situace. StB došlo, že nemůže připustit obvinění z teroru, neboť by tak přiznala, že jsme postihli jejich člověka," vysvětlil Hučín.

Disidenti založili odbojovou skupinu...

Celý příběh se však začal psát o několik měsíců dřív. Disident Hučín, který už měl za sebou několik akcí proti režimu, organizoval odbojovou skupinu. S Brázdou se seznámil v Přerovských strojírnách, kde oba pracovali.

"Byl jsem nespokojený s tím, že byla omezená svoboda a myšlení, nedalo se cestovat a lidé byli zavíráni z politických důvodů," objasnil Brázda, proč se k Hučínově skupině připojil.

V průběhu let 1982 a 1983 pro něj ukradl nejprve kulovnici a pak pistoli. Sám si opatřil další pistoli, revolver a náboje. "Zbraně jsme měli na případnou obranu," nastínil Brázda.

Skupina plánovala různé letákové akce, ničení komunistických symbolů, například nástěnek, nebo poškození sochy Klementa Gottwalda v Přerově. Členem byl právě i Antonín Mikeš. "Když jsem se dozvěděl, že je konfident, vyrazilo mně to dech, protože byli s Hučínem kamarádi," svěřil se Brázda.

... jedním z členů byl ale agent StB pracující i pro KGB

V průběhu roku pak zrálo rozhodnutí o bombovém útoku. "Naplánovali jsme ho tak, aby se žádnému kolemjdoucímu nic nestalo. Nálož z průmyslové výbušniny nebyla časovaná, ale odpálil jsem ji drátem na dálku, abych mohl stále kontrolovat, zda okolo nikdo nejde. Pak jsem utekl," popsal noční akci Brázda.

Z dokumentů StB zveřejněných po revoluci vyplývá, že Mikeš pracoval také pro olomouckou rezidenturu KGB a nedonášel jen na Hučína a spol., ale udával i své spolupracovníky ze strojíren, kteří nesouhlasili s okupací a s režimem. "Schopní konstruktéři tak museli odejít na podřadnou práci. Celkem to byly desítky lidí. Jejich seznam je v Mikešově spisu," uvedl Hučín.

Agenta tehdy sám odhalil. "Nejprve jsem měl jen podezření. Pak mi došlo, že StB zná informace, které jsem věděl pouze já a on," vysvětlil. Výbuch u Mikešova domu měl obrovský dopad. "StB s ním okamžitě ukončila veškerou spolupráci. Výbuch polekal i další agenty, kteří se začali bát a odmítli dál s StB pracovat," dodal Hučín.

Jakmile loni začal platit zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu, Brázda požádal o rehabilitaci. "Na jeho skutky je možné nahlížet jako na legitimní odpor proti komunistickému režimu," souhlasil u soudu v Přerově s rehabilitací i státní zástupce Jakub Grmela.

A soud mu vyhověl. "Jsem šťastný, že se režim změnil a že mohu svobodně žít a cestovat," odtušil dojatý Brázda.

Vzorem tvůrce odbojové skupiny Hučína jsou Mašínové

Lovec komunistů. Takovou přezdívku má disident Vladimír Hučín z Přerova, který proti nim bojoval již za totality a rovněž po revoluci, kdy pracoval v tajné službě BIS. Na starosti měl potírání levicového extremismu a podle výročních zpráv civilní kontrarozvědky patřil na tomto poli k jednomu z nejproduktivnějších agentů služby.

S bojem proti komunismu začal Hučín již v roce 1971 po jednom nepříjemném zážitku. V přerovské restauraci, kam šel na záchod, si ho kvůli dlouhým vlasům všimli opilí komunisté a příslušníci Lidových milic, kteří zde cosi slavili. A ztloukli ho. Od té doby začal Hučín roznášet protikomunistické letáky, ničil symboly režimu a používal i výbušniny. Byl nesčetněkrát zatčen. Stál mimo jiné i za výbuchem u domu agenta StB.

Hučín se nikdy netajil tím, že prosazoval ozbrojený odpor proti komunismu po vzoru bratří Mašínů. Když po revoluci z odtajněných dokumentů vyšlo najevo, že zmiňovaný agent pracoval i pro olomouckou rezidenturu KGB, reagoval na to slovy: "Kdybych to tehdy věděl, bomba by směřovala na jeho život."

Hučín však musel čelit i sedmi obviněním za svou činnost v tajné službě. Policie ho obvinila, že BIS zneužíval ve svůj prospěch, shromažďoval citlivé osobní údaje o svých odpůrcích a opět začal shánět výbušniny. Skončil na rok ve vazbě a tvrdil, že jde o mstu bývalých kádrů, kteří zůstali v bezpečnostních složkách a které svým pátráním v kontrarozvědce ohrožoval. Soudy nakonec veškerá obvinění shodily ze stolu a u Ústavního soudu se Hučín před několika lety dočkal i definitivní rehabilitace všech svých rozsudků z dob komunismu.