Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prémie 26 milionů byly oprávněné, tvrdil soudu exředitel OP Prostějov

  16:48aktualizováno  16:48
Bývalý ředitel OP Prostějov František Tuhý až dosud okolnosti krachu oděvní firmy nikdy veřejně nekomentoval. Nepromluvil, když se před čtyřmi lety rozhodovalo o konkurzu firmy, ani později. Vše se změnilo až nyní, kdy u krajského soudu v Brně čelí obžalobě ze zpronevěry a hrozí mu až deset let vězení.

Bývalý šéf Oděvního podniku Prostějov František Tuhý čelí u krajského soudu v Brně obžalobě ze zpronevěry 26 milionů korun. | foto: ČTK

„Trestné činnosti se měl dopustit tím, že v době od února roku 2004 do února roku 2008 svévolně v rozporu se zákonem rozhodl o vyplacení prémií své osobě, čímž měl způsobit společnosti Oděvní podnik škodu ve výši přesahující 26 milionů korun,“ shrnul obsah obžaloby mluvčí Krajského státního zastupitelství Hynek Olma.

Státní zástupce vidí hlavní problém v tom, že Tuhý byl ředitelem i předsedou představenstva a stanovil podmínky pro vyplácení odměn sobě a členům nejvyššího vedení firmy. Následně si pak tyto odměny vyplatil. Odměny ale měla schvalovat valná hromada.

Tuhý u soudu popřel, že by se obohatil na účet firmy, a prohlásil, že si nebyl vědom potíží, které plynuly ze souběhu funkcí ředitele a předsedy představenstva.

„Nikdo nikdy nevznesl připomínky k vyplácení prémií, a to ani auditoři, kteří pravidelně ekonomiku firmy kontrolovali,“ řekl. Kromě toho také uvedl, že splňoval všechny podmínky, aby odměny dostal.

Tuhý měl nárok na prémie ve výši 300 procent roční mzdy

Oděvní podnik Tuhý a další zhruba čtyřicítka lidí privatizovali v roce 1993. V akciové společnosti následně Tuhý získal majoritu 54 procent akcií. Jako ředitel pobíral v letech 2004 až 2008 měsíční mzdu 200 tisíc korun a měl také nárok na roční prémie ve výši 300 procent roční mzdy. Soudu řekl, že podle jeho odhadu měly akcie před šesti lety hodnotu zhruba miliardy korun.

„Pokud bych potřeboval peníze, tak bych je prodal,“ uvedl. Nyní podle svých slov kromě domu v Plumlově, v němž žije s manželkou, nic nevlastní.

Během jednání se soud snažil přesvědčit, že když Oděvnímu podniku šéfoval, firma prosperovala a řádně hradila úvěry. Každoročně se prý majetek firmy podle něj zvyšoval o 100 až 200 milionů korun.

Ve své výpovědi uvedl, že teprve po jeho nuceném odchodu se firma dostala do finančních potíží. Kromě toho také řekl, že pokud by nemusel odejít, podnik by překonal hospodářskou krizi a doposud byl by úspěšný.

OP zlomila vaz sázka na konfekci i levná asijská konkurence

Nejen hospodářská krize, ale především levná asijská konkurence a chybná sázka na konfekci však OP zlomila vaz. První potíže se přitom hlásily již na přelomu tisíciletí.

„Kdybychom dělali jenom módu, tak bychom se neuživili. Proto jsme se také vrhli do profesního oblečení, do šití uniforem. Cena je nižší, takže musíte dávat velký pozor na náklady,“ vysvětlil například zakladatel úspěšné prostějovské oděvní společnosti Pavel Koutný. 

„Půjčky se braly už za Tuhého. Jenže sotva se splatil jeden úvěr, už se bral další. Na tento problém upozorňoval ekonomický náměstek, už tehdy konstatoval, že je to cesta do pekel,“ popsala už dříve pro Prostějovský večerník systém fungování OP tehdejší předsedkyně odborů a členka dozorčí rady Helena Vyroubalová.

Oděvní gigant nakonec zkrachoval s dluhy přes dvě miliardy korun s více než pěti stovkami věřitelů. V rámci rozprodeje majetku věřitelé získali kolem čtyř set milionů. V létě zmizel i hlavní areál OP ve Vrahovicích, k zemi ho poslala tuna dynamitu.

V souvislosti s krachem OP Prostějov policie také obvinila pětici bývalých manažerů, kterým hrozí tři roky vězení za to, že poslední volný majetek firmy v roce 2009 zastavili České spořitelně na úkor ostatních věřitelů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.